V Africe se rozmáhají krádeže oslů. Může za to čínská poptávka po kůžích

aktualizováno 
V Keni klesl počet oslů na polovinu. Přitom ve vesnických regionech pomáhají na polích, vozí náklady a poskytují výdělek i nevzdělaným lidem. Je to tím, že keňská vláda dosud nezakázala vývoz oslích kůží, z nichž se vyrábějí prostředky tradiční čínské medicíny.

ilustrační snímek | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

V roce 2015 si Mohamed Sempele koupil na úvěr osla, aby v rodné obci Kisaju, 50 kilometrů jižně od metropole Nairobi, mohl přepravovat lidi a vědra s vodou. „Osel je mnohem lepší než kráva, protože si s ním vydělám na chleba. Ten můj mi vydělával až 1 000 šilinků (asi 200 korun) denně,“ říká otec čtyř dětí.

Po roce však osel náhle zmizel a pátrání nic nepřineslo. „Teď mi zbyl jen vozík, ale musím splácet půjčku. Je to velmi těžké,“ stěžuje si Mohamed, kterého cituje francouzský deník Le Monde.

Krádeže se rozmáhají v celé Africe

Krádeže oslů se rozmáhají po celé zemi i jinde v Africe. Podle nevládní organizace Donkey Sanctuary, která se zabývá ochranou těchto zvířat, klesl jejich počet v Keni z 1,8 milionu v roce 2009 na 900 tisíc v roce 2017.

Oslové, jejichž maso se konzumuje jen velmi málo, byli ve vesnických regionech odpradávna velmi rozšíření. Pomáhali na polích, dopravovali zboží a poskytovali výdělek i nevzdělaným lidem.

To se zcela změnilo od roku 2014, kdy se Keňa rozhodla otevřít jatka vyhrazená těmto zvířatům a zaměřit se na obrovský čínský trh.

V Číně nejde o maso, ale o kůže

V Pekingu, Kantonu či Šanghaji nevyhledávají tolik oslí maso jako spíše oslí kůže. Vyrábí se z ní e-ťiao, což je prášek používaný v tradičním lékařství proti anemii, stárnutí a proti nedostatku libida.

Každoročně spolkne čínský trh 5 000 tun e-ťiao, na něž je zapotřebí až čtyř milionů oslích kůží. Na čínském území nejsou oslové nijak hojní, během několika let klesl jejich počet o polovinu. Čína tedy zaměřila své zraky směrem k Africe, která patří k těm kontinentům, kde je počet oslů ještě vysoký. Mnohé země ovšem vývoz oslů zakázaly, například Niger, Burkina Faso či Botswana.

Dnes je Keňa jednou z posledních afrických zemí, které od tohoto obchodu neupustily. Ani po kritice. „Oslice jsou březí 13 měsíců a samice rodí jen jedno mládě. Reprodukce druhu je tedy velmi dlouhá,“ říká Solomon Onyango z Donkey Sanctuary.

Ceny oslů kvůli tomu rostou

Jak je osel na venkově stále vzácnější, jeho cena se zdvojnásobila: jedno zvíře v přepočtu stojí bezmála 2 700 korun, zatímco dříve to bylo 1 350 korun. Ale v některých oblastech dnes cena dokonce přesahuje v přepočtu i 6 700 korun. Protože je obtížné koupit osla legálně za pevnou cenu, vyrostly jako houby po dešti záhadné sítě.

„Když u nás Číňané vydávají miliardy na stavbu silnic, je těžké jim odmítnout oslí kůže,“ uvádí některé zdroje z oblasti zdravotnictví. Silnice, železnice, přístavy, elektrárny: Čína je v infrastruktuře všudypřítomná. Na západě země investovala do jatek v Mogotiu podle jejich čínského majitele asi pět milionů eur (130 milionů korun) a vytvořila více než 100 pracovních míst.

„V této souvislosti je těžké přesvědčit vládu o nezbytnosti chránit osly a považovat je za ohrožený druh,“ soudí generální tajemník Sdružení keňských veterinářů Kenneth Wamey. Veterináři požadují zákaz obchodu s oslími kůžemi. Vláda se však loni omezila na to, že nepovoluje zřizování dalších jatek.

Šéf masajské etnické skupiny v Keni Samuel Murandu říká, že výstavba dalších jatek na masajském území je nemožná. „V naší kultuře je osel považován za pomocníka, téměř lidskou bytost, přítele. Kromě toho, jak jsme viděli v Mogotio, jatka mají dopady na znečištění životního prostředí, na zdraví lidí,“ soudí. 

Jatka v Mogotiu byla ze sanitárních důvodů počátkem letošního roku uzavřena.

Autoři:

Nejčtenější

Svatomartinská husa krok za krokem: peče se sama bez kontroly 13 hodin

Sliny se sbíhají i na obrázku

Dozlatova pečená husička patří k oslavám svatého Martina stejně jako Ježíšek k vánočním svátkům. Ideální je vložit ji...

V Paříži na ryby? Kvůli imigrantům dnes musíte mít odvahu, řekl Vágner

Rybář Jakub Vágner v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (13. listopadu 2018)

Jakub Vágner je rybář, který proslul „hony“ za téměř vymřelými rybami po celém světě a několika světovými rekordy. Dnes...

Nájem platí Šárce Grossové, mají boží svíčkovou a od šéfové první hvězdu

Jitka a Santo Pagana na terase pražského podniku Černý kohout s výhledem do...

Jen těžko lze nahradit někoho, kdo je jako doma jak v kuchyni svého podniku, tak v jeho organizaci. Nekompromisně to v...

Pohlreich už zase vaří v televizi. V neděli dopoledne a opět lehce

O zeleninu není nouze ani v nové řadě Teď vaří šéf, protože Zdeněk Pohlreich...

Zdeněk Pohlreich z obrazovek úplně nezmizel, pěkně v klidu si pro své fanoušky připravil další lehké recepty, po...

Pohlreich přesvědčí i dýňové odpírače. Rychlá polévka z jednoho hrnce

Dýňová polévka s praženými semínky

Ve třetím pokračování pořadu Teď vaří šéf!, kde Zdeněk Pohlreich ukazuje light recepty pro celý den, nechybí ani návod...

Další z rubriky

Britská kočka je nevtíravá společnice, chová se jako královna

Britská kočka ve zbarvení, které se objevilo v reklamě na kočičí žrádlo.

Jsou vznešené a chladnokrevné jako královny, dokonce se tak i tváří, ale současně jsou to poměrně nenáročná a klidná...

Proč se bojíme zmijí a užovek už ne? Umíme odhadnout jejich nebezpečnost

Kobra egyptská (Naja haje), zmije levantská (Macrovipera lebetina), slepák...

Na vnímání strachu z hadů se zaměřil tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a ázerbájdžánské...

VIDEO: Elektrická vedení mají na svědomí úhyn stovky tisíc ptáků ročně

Orlovec říční u nás nežije, jen přelétává naše území při cestě ze severu do...

Nezabezpečené elektrické vedení znamená pro ptáky doslova každodenní boj o život. Někdy na drátech nebo sloupech přímo...

Najdete na iDNES.cz