Vypěstovat kvásek není snadné, a když už se k němu dostanete (můžete ho získat díky kváskové mapě) nebo se vám ho skutečně podaří správně vyvést, byla by obrovská škoda o něj přijít dlouhou nepřítomností (recept na vyvedení kvásku popisuje Maškrtnica například zde). Kvásek je totiž živý organismus, o který je třeba pravidelně pečovat. Existuje několik triků, jak o dobrý a životaschopný kvásek nepřijít.
1. Pauza týden až deset dnů
Kousek zralého kvásku (asi 1–2 lžíce) zahustěte moukou podle svého zvyku do konzistence tuhé pasty (tak dvě až tři lžíce mouky). Zdravý kvásek obvykle zvládne týden až dva i bez nakrmení, ale někdy ne. Lepší je dát mu najíst. Uchovávejte v uzavřené sklenici v lednici.
2. Dva týdny až měsíc
Opět vezměte kousek zralého kvásku a zapracovávejte do něj postupně tolik mouky, abyste vytvořili hutnou kuličku zhruba o hustotě nudlového těsta. Pokud tušíte pauzu spíše měsíc a trochu více, klidně pokračujte až do drobenky. Opět schovejte do sklenice, zavřete a uložte v chladu.
3. Usušení kvásku – týden, měsíce a více
Sušení má tu výhodu, že nepotřebujete lednici. Sušení je jednou z nejstarších metod uchovávání potravin a v minulých dobách takto fungoval kvas i z týdne na týden.
Tehdy se používala dřevěná díže, ve které se zadělával pouze chléb. Co se nalepilo na stěny, se nechalo oschnout, po čase se oškrábalo, zadělalo moukou a vodou (podle potřeby a zvyku vícekrát) a z tohoto nátěstku neboli matky vznikl čerstvý kvas na nový chléb. A tak pořád dokola.
V dnešní době nerezové to děláme trochu jinak, ale uvedená metoda funguje i dnes. Ještě rychlejší a na převoz snazší je usušit kvásek na pečicím papíře. Jak na to?
Zralý kvas rozetřete v co nejtenčí vrstvě na pečicí papír. Máte-li síťovaný poklop na ovoce, může se v létě hodit proti vinným muškám, které na kvas útočí a mohly by se na kvásek přilepit.
Podle toto, jaká byla vrstva, vlhko a teplota, můžete kvas za půl až dva dny z papíru sloupat, odložit do sklenice, uzavřít a uchovat ve spíži.
Na půlku papíru jsem stěrkou rozetřela asi 3–4 lžíce kvasu ve vrcholné formě. Na druhém obrázku vidíte výsledek o pár hodin později – v létě to schne jedna báseň.
Takto usušený kvásek se dá krásně převážet, posílat, je lehoučký a snadno použitelný.
4. Převážení kvasu
Na dlouhé cesty autem se jednoznačně nejvíce osvědčuje forma drobenky nebo kvásku sušeného (nic nepotěší více než oblečení potřísněné vybuchlou živou bombou). Drobenka vydrží vysoké teploty i pár dnů bez krmení v pokojové letní teplotě (mám ověřeno z cest po amerických národních parcích). O sušeném kvasu ani nemluvě, je to držák.
Na letecké cesty opět doporučuji spíše hutnější formu těsta či drobenky, nezapomeňte schovat do malé plastové krabičky do 100 ml (já převážela v malých cestovních krabičkách na krémy o objemu 10 ml a bohatě stačilo) a schovat do pytlíku s kosmetikou. V případě podezření na letišti vysvětlete, oč jde (ačkoli mimo Evropu se živé potraviny převážet nemají, takže to vám asi neprojde, leda kus zasušeného). Malá krabička krému asi nikoho zajímat nebude, ale větší zabahněná sklenice možná jo, tak buďte připraveni k vysvětlení a ochutnávání.
5. Probuzení
Nakonec to nejdůležitější, a to návod, jak kvásek opět probudit. V troše vlažné vody (asi 50 g) kvásek co nejlépe rozmíchejte a doplňte moukou do obvyklé hustoty. Přes noc by se měl probudit, nicméně doporučuji pak ještě alespoň jeden krmicí cyklus (takže vyhodit vše až na lžíci nebo dvě a doplnit podle potřeby).
Původní článek najdete na webu Maškrtnica.cz a byl redakčně upraven.
