Tým lidí z Koalice proti palmovému oleji řadu měsíců vyvíjel a testoval mobilní aplikaci, která po vyfotografování čárového kódu konkrétního výrobku obratem zjistí, zda obsahuje nechvalně proslulý palmový olej. Jeho producenti totiž již dlouhodobě ničí zelené plíce naší planety bez ohledu na důsledky.
„S děsivými dopady průmyslové produkce palmového oleje na přírodu se setkáváme zejména v jihovýchodní Asii, ale bohužel čím dál častěji také v Africe nebo Jižní Americe. Mám radost, že výsledky celosvětové kampaně se konečně začaly projevovat, a to i přímo v Indonésii, kde dlouhodobě působím,“ konstatuje uznávaný tropický zoolog Stanislav Lhota, který je přesvědčen že právě systematický a vytrvalý mezinárodní spotřebitelský tlak na výrobce i politiky je nejrychlejší cestou, jak zastavit jednu z nejhorších ekologických katastrof dnešního světa nejen v honbě za mj. levným potravinářským olejem, ale například i biopalivy.
Produkce a průmyslové zpracovávání palmového oleje má dopad i na kvalitu života místních obyvatel. Stanislav Lhota uvádí, že ovoce a zelenina se téměř vytratily z jídelníčku Indonésanů, protože jsou příliš drahé. Tam, kde se pěstovaly, totiž rostou palmy olejné. I vlastní políčka místní osazují palmami, takže ovoce a zeleninu z vlastní produkce nemají. Proto také cena základních potravin v Indonésii roste, logicky se totiž musí dovážet z jiných ostrovů.
Platí to i globálně. Cena těch nejzákladnějších potravin roste a vedle toho tu máme nabídku levných sušenek, smažených jídel, cukrovinek a chipsů s palmovým olejem, kterými nutričně kvalitní stravu nahrazujeme. V Indonésii i u nás tak vyrůstají tzv. hladové děti; sice tlusté, ale trpící podvýživou. Protože palmový tuk obsažený v levném jídle sám o sobě k životu nestačí.
Bojkot by měl pomoci zachránit zelené plíce planety
Dle loňského průzkumu agentury Median pro Český rozhlas se palmovému oleji v potravinách vyhýbá každý třetí Čech. Podobně se začali chovat i lidé na Slovensku, v Polsku i dalších zemích. A odhalit a bojkotovat výrobky s palmovým tukem je teď díky mobilní aplikaci mnohem snadnější, protože odpadá pracné luštění titěrných písmenek.
Kokosové palmy takový problém nejsou. Proč?Když to nebude palmový olej, bude to jiný, namítají mnozí. Jenže. „Co do ohleduplnosti k životnímu prostředí je na tom kokosový olej oproti palmovému lépe z několika důvodů: v jihovýchodní Asii jde o původní plodinu, která se tu pěstuje už několik tisíciletí. V Indii jsou první záznamy o pěstování kokosových palem datovány již kolem roku 1000 př. n. l. a jejich pěstování už je nedílnou součásti místní kultury i ekologie krajiny. Což mimo jiné obnáší i minimální použití hnojiv, pesticidů, herbicidů a těžké mechaniky,“ vyvrací mylnou domněnku Kateřina Holubová. Také zpracovatelský průmysl je „lehčí“. “Nezahrnuje lisy, které by vyžadovaly tisíce hektarů plantáží na jednom místě jen kvůli tomu, aby se finančně vyplatily. Kokosová palma má také specifičtější nároky na prostředí, lze ji pěstovat jen na určitých vhodných místech. To nutně vede k tomu, že kokosové plantáže nemůžou dále příliš expandovat a pěstitelé jsou nuceni efektivně využívat ty plantáže, které již existují.“ Kokosové plantáže jsou také „přátelštější“ k jiným druhům hospodářských plodin a zvířat, takže může vzniknout „agroekosystém“, který je z ekologického hlediska funkčnější. Celý systém je oproti monokultuře olejné palmy harmoničtější a pestřejší. Navíc lze při pěstování kokosové palmy produkovat víc komodit, ať už z palmy samotné, anebo z dalších plodin a zvířat, které se dají pěstovat a chovat na stejném území současně. Ze žlutých květů se například vyrábí sladká šťáva, která může být dále zpracována na cukr a palmové víno. Z kokosu se získává kokosová moučka a kokosový olej z usušeného a rozemletého jádra ořechu (tzv. kopra) od 19. století vařením, v současné době se lisuje. Ze zkvašeného kokosového mléka se vyrábí lihovina zvaná arak, z mladých listů se připravuje salát, z vláknité vrstvy z oplodí se pletou rohože a pytle a spřádají se z ní motouzy. A listy si domorodé obyvatelstvo tropických oblastí pokrývá střechy. |
Podle Tomáše Sotáka, hlavního vývojáře aplikace, kterou sponzorsky zainvestovala nevládní organizace LAUDATO SI, je uživatelsky jednoduchá a kompatibilní jak s operačním systémem Android, tak i iOS. „Aplikaci je možné stáhnout do telefonů buď v Google Play, nebo v Apple Store po vyhledání výrazu Palm Oil Scanner. Stažení a používání není a nebude nijak zpoplatněno.“
S pomocí aplikace pak během pár vteřin přímo mezi regály supermarketu zjistíte, zda vybraný výrobek neobsahuje palmový olej, případně vám nabídne srovnatelnou alternativu bez něj.
“V databázi máme k dnešnímu dni 12 530 produktů, přičemž v tuto chvíli zavádíme pouze potraviny. Kosmetika a krmiva budou následovat v druhé vývojové vlně,“ uvedla pro iDNES tisková mluvčí koalice Kateřina Holubová.
Během dvou týdnů, co je aplikace k dispozici, si ji podle mluvčí nainstalovalo 4 453 uživatelů s operačním systémem Android a 1 325 uživatelů s operačním systémem iOS. Během stejné doby 2 277 uživatelů odeslalo k databázi téměř 3 000 nových produktů k ověření a koalice se dočkala od uživatelů operačního systému Android 117 recenzí s průběžným výsledným hodnocením 4,84 z pěti hvězdiček.
Uživatelé se na vytváření aktuální databáze mohou sami podílet. A to velmi jednoduše. “Pokud naskenovaný produkt ještě není v naší databázi, stačí kliknout na tlačítko „Přidat do databáze“ a produkt odeslat administrátorům k ověření,“ dodala Holubová s tím, že databázi poskytnou všem zájemcům o bojkot palmového oleje. „Například on-line prodejci potravin mohou databázi využít pro zavedení filtru v e-shopu. Tak, aby spolupráce uživatelů měla opravdu významný dopad.“
Aplikace je od počátku roku k dispozici také na Slovensku, kde se v nejbližších týdnech spustí kampaň pro zapojení široké veřejnosti. A během dvou týdnů bude aplikace připravena ke stažení také ve verzi pro Polsko.
Má podobná kampaň vůbec smysl?
Už teď se díky spotřebitelskému tlaku podařilo palmový olej v mnoha potravinách nahradit jiným tukem. „Je to velmi důležité, protože potravinářský průmysl spotřebovává zhruba polovinu z celkového množství palmového oleje dovezeného do EU,“ uvedla Holubová.
Čárový kód výrobku jednoduše nafotíte pomocí mobilu a dozvíte se, zda výrobek obsahuje či neobsahuje palmový olej, případně zda vůbec je v databázi (pak můžete iniciovat je přidání do databáze).
Neméně důležitým úspěchem celé protipalmové kampaně je ovšem i vzrůstající celounijní snaha o omezení palmového oleje v palivech pro motorová vozidla nebo v krmivech pro zvířata. Byli to ostatně právě čeští europoslanci, kterým se i s využitím spotřebitelského tlaku podařilo prosadit, že od roku 2020 již nebude dotováno přimíchávání palmového oleje do paliv.
„Je však třeba nejen vytrvat, ale ještě zintenzivnit tlak, protože pouze na něj slyší nadnárodní korporace, které mají v produkci a využívání palmového oleje rozhodující slovo,“ je přesvědčen přírodovědec Stanislav Lhota.
Osobně je velmi zvědavý, jaký úspěch bude mít mezinárodní Den bez palmového oleje připravený na 1. února 2018. „Loňský pokus o vyhlášení českého Dne bez palmového oleje se totiž nečekaně rychle přelil do řady jiných zemí a zapojilo se do něj několik set tisíc lidí a organizací. Letos už budeme na tento rozsah lépe připraveni a díky sociálním sítím by Den bez palmového oleje mohl mít ještě větší dopad. Doufejme, že po celém světě.“
