Parkour je umění překonat jakoukoliv překážku. Stačí poctivě trénovat

  9:01aktualizováno  9:01
Zdoláváním zdí a bariér v městském prostředí se příznivci parkouru učí překonávat překážky v práci a životě vůbec. Fyzicky náročné, ale mírumilovné hobby má blízko k extrémním sportům i bojovým uměním. Trénuje i schopnost psychické koncentrace, což je přínosem i pro osobní a pracovní život.

Vysoká zídka není pro vyznavače parkouru žádnou překážkou | foto: ČTK

"Parkour navazuje na instinkty pravěkých lovců, kteří museli v lese honit kořist a prchat před nepřáteli. My jsme větve stromů vystřídali za zábradlí a skály za zdi, jinak je to to samé," řekl Václav Forman, který se cvičením parkouru zabývá.

Parkour vznikl asi před dvaceti lety ve Francii, jeho příznivci jej do Česka přinesli i s francouzským názvem. Setkáte se ale i s označením freerunning, viz přechozí článek.

Překonat lze cokoliv

Cílem parkouru je překonávání složitých překážek plynulým a přirozeným pohybem. Jeho vyznavači využívají k tréninku různé zídky, zábradlí, lavičky v parcích, podchody a nadchody nebo různé architektonické doplňky na sídlištích.

Parkour, městský sportParkour, městský sport

"Dřív mi přišlo absolutně nemožné překonat zeď nebo zábradlí. Teď si uvědomuji, že všechny překážky jsou překonatelné, i když tak na začátku nevypadají," míní Forman, který se parkouru věnuje dva roky. "Teď jsem mnohem klidnější, dokážu se koncentrovat a naučil jsem se překonávat i problémy v práci," poznamenal.

Pražské tréninky jsou dvakrát týdně

Osmadvacetiletý překladatel ze Slovenska Forman nyní v Praze dvakrát týdně vede tréninky, na nichž se pravidelně setkávají až dvě desítky nadšenců, většinou ve věku mezi 15 až 25 lety. Skáčou přes překážky, vybíhají vysoko po zdech a snaží se překonat strach z výšek a možného zranění.

O drobné oděrky a naražené končetiny na trénincích není nouze, vážnější zranění se Formanově skupině zatím vyhýbají. "Zatím jsme měli jedinou zlomeninu, která se paradoxně stala v tělocvičně," konstatoval.

Parkour je podle něj vhodný pro každého, kdo se nebojí překonávat výzvy, bez ohledu na fyzické dispozice. "Nemusí se skákat žádné divočiny z osmi metrů, které končí kotoulem. Pro někoho může být ještě větší vítězství, když váží 120 kilo, dostane se na stovku a je schopný uběhnout kilometr," míní Forman.

Reakce kolemjdoucích bývají různé. Turisté si cvičící akrobaty fotografují na památku a tleskají jejich výkonům. "Starší lidé zase občas říkají, že chodníky jsou jen na chození, takže tam nemáme skákat, ale takoví asi byli vždycky," posteskl si Forman.

Naprosté nepochopení někdy neskrývají policisté kvůli údajnému ničení veřejného majetku. "To je samozřejmě nesmysl, kdybychom ničili zábradlí, tak nebudeme mít kde trénovat," podotkl.

U nás fungují tréninkové skupiny i speciální tábory

Podle odhadů některých jeho vyznavačů se v ČR parkouru věnuje pár stovek, možná tisícovka lidí. Nemají žádnou přesně organizovanou strukturu, vědí o sobě zejména prostřednictvím speciálních internetových stránek.

Kromě metropole vznikly tréninkové skupiny i v Brně, Ostravě a několika dalších městech. Mnozí jejich členové a další příznivci se vůbec poprvé potkají za pár dní na speciálním táboře, který se uskuteční od 22. do 27. srpna poblíž Železného Brodu na Jablonecku.

"Parkour s sebou nese poselství přátelství," konstatoval Forman. "Nikdo se nikoho nesnaží předběhnout. Lepšími výkony ale inspirujeme ostatní, radíme si a pomáháme jim, aby se dostali na naši úroveň. Když všichni projdeme tréninkem bez zranění, tak jsme všichni vítězi," dodal.

Autor:

Nejčtenější

V Paříži na ryby? Kvůli imigrantům dnes musíte mít odvahu, řekl Vágner

Rybář Jakub Vágner v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (13. listopadu 2018)

Jakub Vágner je rybář, který proslul „hony“ za téměř vymřelými rybami po celém světě a několika světovými rekordy. Dnes...

Nájem platí Šárce Grossové, mají boží svíčkovou a od šéfové první hvězdu

Jitka a Santo Pagana na terase pražského podniku Černý kohout s výhledem do...

Jen těžko lze nahradit někoho, kdo je jako doma jak v kuchyni svého podniku, tak v jeho organizaci. Nekompromisně to v...

Zákaz srkaček, háku i míra na okouny. Nová pravidla při lovu ryb

Okoun má konečně míru.

Rybářský řád se každý rok nějakým způsobem mění. Většinou jsou to změny kosmetické a nejinak je to i v řádu pro revíry...

Čeští modeláři v Británii opět nezklamali. Přivezli 63 medailí

Jeden z exemplářů na výstavě ke stům letům československé aviatiky.

Čeští modeláři letos opět zabodovali na mezinárodním mistrovství v britském Telfordu. Na klání, které se konalo během...

Pohlreich přesvědčí i dýňové odpírače. Rychlá polévka z jednoho hrnce

Dýňová polévka s praženými semínky

Ve třetím pokračování pořadu Teď vaří šéf!, kde Zdeněk Pohlreich ukazuje light recepty pro celý den, nechybí ani návod...

Další z rubriky

Vím, že jako „ti po Pohlreichovi“ neujdeme srovnávání, říká Jitka Pagana

Jitka Pagana, moderátorka nového pořadu Ano, šéfová!

Zdeňka Pohlreicha obdivuje po stránce profesní i lidské, jeho show Ano, šéfe! roky sledovala s přirozeným zájmem...

Nájem platí Šárce Grossové, mají boží svíčkovou a od šéfové první hvězdu

Jitka a Santo Pagana na terase pražského podniku Černý kohout s výhledem do...

Jen těžko lze nahradit někoho, kdo je jako doma jak v kuchyni svého podniku, tak v jeho organizaci. Nekompromisně to v...

Svatomartinská husa pečená na mřížce a při nízké teplotě. Nic jednoduššího

Husička po pěti hodinách pomalého pečení

Tradice pečení husy na svatého Martina se v posledních letech vrací. Kvůli tomu mnohé malé domácí chovy hlásí, že už...

Najdete na iDNES.cz