Vědci vybrali 30 našich nejvýznamnějších parků a zahrad z dob totality

  • 6
Odborníci se poprvé v historii obsáhle zabývají parky a zahradami, které vznikly na českém území v období nacistické a komunistické totality, tedy mezi lety 1939 až 1989. Vědci dochovaná díla posoudí a vytvoří soubor nástrojů péče na míru o tuto specifickou součást národního kulturního dědictví.

Cílem pětiletého projektu, který potrvá do konce roku 2022, je kromě toho i  ověření, zda jsou dostatečně chráněna. Ministerstvo kultury tento projekt  podpořilo částkou dvaceti milionů korun. 

Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně spolu s Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým už vybrali třicet nejhodnotnější ze zhruba tří set míst. Těmi se budou dál zabývat. 

Prohlédněte si fotogalerii vybraných parků a zahrad

Je mezi nimi například Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně, ale i krajinářská úprava pietního území v Lidicích nebo parkové úpravy okolí někdejšího Stalinova pomníku v Praze (kompletní seznam níže).

Přehled 30 vybraných parků a zahrad a kde je najdete:

  • Nádvoří a okolí stanice metra Malostranská Hlavní město Praha/Praha 1-Malá Strana/Valdštejnská
  • Trojská zámecká zahrada Hlavní město Praha/Praha-Troja/U trojského zámku 1/4
  • Park Přátelství Hlavní město Praha/Praha 9-Prosek/Vysočanská, Jablonecká
  • Františkánská zahrada Hlavní město Praha/Praha-Nové Město/Vodičkova
  • Parkové úpravy okolí někdejšího Stalinova pomníku Hlavní město Praha/Praha-Letná/Letenské sady
  • Centrální park Praha-Jižní Město Hlavní město Praha/Praha 11-Chodov
  • Pietní území Lidice Středočeský/Lidice
  • Dendrologická zahrada v Průhonicích Středočeský/Průhonice/Za dálnicí 146
  • Lázeňský areál Poděbrady Středočeský/Poděbrady/ Pionýrů
  • Park Střed v Mostě Ústecký/Most/třída Budovatelů
  • Centrální park Ústí nad Labem, Severní Terasa (park Laguna) Ústecký/Ústí nad Labem/Pod parkem
  • Havlíčkovo náměstí s kulturním domem Ústecký/Žatec/Havlíčkovo náměstí
  • Sady Československé armády Ústecký/Chomutov/Sady Československé armády
  • Centrum města Mariánské Lázně Karlovarský/Mariánské Lázně
  • Chvojkovy sady Plzeňský/Plzeň/Chvojkovy sady
  • Lázeňský park v Třeboni (Léčebný dům Aurora) Jihočeský/Třeboň/Lázeňská 1001
  • Zahrada zámku Kratochvíle u Netolic Jihočeský/Netolice/Petrův Dvůr 9
  • Park Stromovka Jihočeský/České Budějovice
  • Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně Jihomoravský/Brno/Třída Generála Píky 584/1
  • Nemocnice T. G. Masaryka Jihomoravský/Hodonín/Purkyňova 2731/11
  • Pomník Rudé armády Jihomoravský/Brno/Moravské náměstí
  • Zahrada zámku Bučovice Jihomoravský/Bučovice/Zámek 1
  • Brno – Sídliště Lesná Jihomoravský/Brno/Okružní
  • Květná zahrada v Kroměříži Zlínský/Kroměříž/Generála Svobody
  • Lázně Karlova studánka Moravskoslezský/Karlova Studánka
  • Ústřední hřbitov Slezská Ostrava Moravskoslezský/Ostrava/Těšínská
  • Sady 1. Máje Olomoucký/Šumperk/ Sady 1. máje
  • Úpravy v okolí Priessnitzova sanatoria, Lázně Jeseník Olomoucký/Jeseník/Priessnitzova
  • Výstaviště Flora Olomouc a botanická zahrada Olomoucký/Olomouc/Vídeňská třída
  • Pietní území Ležáky (památník obětem nacismu) Pardubický/Ležáky

Odborníci se už v minulosti zabývali zahradně-architektonickou tvorbou za první Československé republiky, která znamenala její pomyslný vrchol. 

„Po únoru 1948 se tvorba předchozího období stala předmětem kritiky. Bylo na ni nahlíženo jako na buržoazní a kapitalistický symbol. Docházelo navíc k postupnému zániku všech původních podnikatelských a tvůrčích subjektů,“ uvedl Roman Zámečník ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, který je jedním z garantů projektu.

Cílem je zachránit maximum, i cenné zkušenosti z oboru

Podle něj se dosud nikdo obsáhle nezabýval tím, co vlastně za období totality v oboru vzniklo. Nedostatek informací o zahradně-architektonické tvorbě celé druhé poloviny dvacátého století tak mnohdy vede k nenahraditelným ztrátám.

Odborníci musí nyní zpracovat například osobní archivy konkrétních zahradních architektů. „Cílem projektu je shromáždit a často zachránit dostupné zdroje informací, kriticky je vyhodnotit a zpřístupnit je pro jejich další využití,“ uvedl Zámečník, který spolu s kolegy zahradně-architektonickou tvorbu vnímá včetně jejího přesahu do oblasti oborového výzkumu, školství, šlechtění a školkařství. 

Součástí oborové scény byla i řada profesních organizací, jejichž činnost představuje doposud nevytěžený potenciál s možností jeho využití pro řešení aktuálních témat.

Zámecká zahrada zámku Kratochvíle u Netolic (Otakar Kuča, 1980–1992)

Památník Lidice (František Marek, 1947–1961)

Zámecká zahrada zámku Bučovice (Bohdan Wagner, 1960 – 1964)

Vědci už mají za sebou prvotní terénní průzkumy zahrad a parků v jednotlivých krajích. Na základě doporučení regionálních znalců z řad památkářů, historiků, pamětníků či na základě rešerší současné a dobové literatury prostudovali tři sta míst. Z nich pak vybrali třicítku těch nejzásadnějších. 

„Při výběru objektů se přihlíželo zejména k zachovalosti historické kompozice objektu. Vybraná místa by měla svým aktuálním stavem, dobou vzniku a charakterem zahradní nebo krajinářské úpravy co nejlépe prezentovat zahradně-architektonickou tvorbu sledovaného období,“ uvedl Zámečník. Dalším faktorem výběru byla například osobnost tvůrce, kontext vzniku, možnost spolupráce se současným majitelem a další.

Cenná zahrada hodonínské nemocnice

Tímto způsobem se kromě již zmíněných do výběru dostala například zahrada nemocnice T.G.M. v Hodoníně, která je dílem Bohdana Wagnera, významné osobnosti zahradně-architektonické tvorby druhé poloviny dvacátého století a spoluzakladatele dnešní Zahradnické fakulty MENDELU se sídlem v Lednici. 

Zahrada nemocnice T.G.M. v Hodoníně, založená v 50. letech 19. století. Je dílem významné osobnosti zahradně-architektonické tvorby 2. poloviny 20. století Bohdana Wagnera, spoluzakladatele dnešní Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity se sídlem v Lednici.

Zahrada je v rámci Česka zajímavým a ojediněle zachovaným příkladem rané fáze tvorby období socialismu (padesátá léta dvacátého století). Zahradní úprava v sobě propojuje projevy prvorepublikové zahradní tvorby s pravidelnou, parterovou úpravou s nově nastupujícím přístupem k řešení zahradních úprav v obdobných objektech, tedy zjednodušenou krajinářskou úpravou. 

Areál má výrazně zachovalou historickou kompozici, proto je vhodným příkladem pro další podrobné zkoumání, a to jak na úrovni analýzy archiválií, tak na úrovni studia kompozice na místě. „Zásadní je také to, že se k této zahradě zachovala komplexní plánová dokumentace z roku 1952,“ uvedl  Zámečník.

Garant projektu také zdůrazňuje, že řada zahrad byla u nás v druhé polovině dvacátého století budována v izolaci od mezinárodního dění. Přesto v té době vznikala nadčasová díla, jako je Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně architekta Ivara Otruby. „Toto dílo se dodnes řadí k nejlepším svého druhu nejen u nás, ale i ve světě,“ dodal Zámečník a zmínil dál například park Přátelství na pražském Proseku nebo park Střed v Mostě.

Park Přátelství v Praze (Otakar Kuča, 1976–1983)