Coton dostal jméno podle dlouhé a mírně vlnité srsti připomínající bavlnu. Zdánlivě není až tak malý, objem zkreslují chlupy, ale pod nimi je subtilní tělíčko. Obvykle pes váží 3,5 až 6 kilogramů.
„Cotonek je prostě úžasný. Když budete veselí, raduje se s vámi. Když budete v posteli trpět při chřipce, prožívá to s vámi. Já chovám psy už mnoho let, ale nezažila jsem takového kamaráda jako je coton,“ líčí chovatelka Blanka Remsová, která zároveň působí jako poradkyně chovu Coton klubu.
Aby vše nevypadalo tak růžově jako první popis, je nutno se smířit, že hodně péče budete muset věnovat česání. Nedoporučuje se delší interval než jednou za dva dny. Jinak se psovi vytvoří místo srsti chuchvalce, které se pak už jen velmi těžko rozčesávají.
„Není to ale tak strašné, pudli jsou horší. Důležité je o srst pečovat hlavně do roka stáří, pak srst dozraje a s péčí můžete přece jen trochu polevit,“ radí chovatelka. I když se zdá, že bílý pejsek se každou chvíli musí ušpinit a často se musí koupat, není to kupodivu pravda. Koupání jednou za tři týdny postačí a to mu zaručí krásnou srst.
Vzhledem k tomu, že toto plemeno není tak náročné na pohyb, strávíte možná více času jeho „šlechtěním“. Pozor, přestože je coton přátelský a není náročný na výchovu, vycítí velmi brzy povahu svého páníčka. Jestliže ucítí, že si nejste „jistí v kramflecích“, má tendenci toho zneužívat. Výchova může tedy být vlídná, ale striktní, aby bylo jasné, kdo je ve smečce pánem.
V kontrastu s nenáročností na pohyb je fakt, že lehké dovádění cotonek dokáže proměnit v radost ze závodění. Je hodně šikovný a soutěživý. Proto se rád účastní akcí agility. Není výjimkou, že si pořízením tohoto pejska otočíte život naruby. Začnete s ním jezdit po závodech a přehlídkách.
Coton de Tuléar se všeobecně řadí mezi plemena, která nejsou větší měrou zatížena závažnými genetickými onemocněními. Sledování zdraví jedinců chovaných v České republice je však nedílnou součástí zvyšování kvality chovu. To je i podmínkou přijetí do chovu.
Podmínkou pro vstup do chovu je i vyšetření luxace patelly (čéšky). Bývá považována za dědičné onemocnění a bývají jí postiženy hlavně feny. V pozdějším věku mohou na čéšce vznikat bolestivé artrotické změny. Aby se toto dědičné zatížení nevnášelo do chovu, je vyšetření povinné. Stejně tak se sledují i dědičné vady očí.
„Když si koupíte pejska s papíry, bude vás cotonek stát deset až dvacet tisíc, ale máte jistotu, že má zkontrolované nožičky, oči, dělají se i vyšetření DNA, aby se vyloučily záměny rodičů. U takového psa máte jistotu, že nebudete muset ve vyšším věku tolik peněz investovat do veterinářů, budou zdraví a šťastní. Taky na rozdíl od nějaké množírny budou zachovány jeho úžasné povahové vlastnosti,“ varuje před podezřele nízkými cenami v nabídkách Remsová.
„Na spodní hranici najdete jedince, kteří mohou mít drobnou vadu, která se vymyká standardu, například méně pigmentu. Ale pokud vám nejde o vlastní chov nebo ježdění po výstavách, vůbec to nevadí,“ vysvětluje Blanka Remsová.
