Krašský ovčák je velmi klidný a vyrovnaný pes.

Krašský ovčák je velmi klidný a vyrovnaný pes. | foto: Radka Šumberová

Krašský ovčák je správný parťák, který vás bude milovat až za hrob

  • 61
Krašský ovčák, zkráceně krašák, je málo početné plemeno, které je za hranicemi své rodné země téměř neznámé. Je to nekompromisní strážce stád, zároveň skvělý hlídač pozemku a správný psí parťák, který vás miluje až za hrob.

První písemná zmínka o krašském ovčákovi je ze 17. století, konkrétně z roku 1689 v knize kraňského (dnešní Slovinsko) barona Janeze Vajkarta Valvasora Sláva vévodství Carniolu. Předci dnešního krašského ovčáka byli zřejmě přitaženi Ilyry, kteří se usadili ve slovinské části pohoří Kras (současný název pochází podle názvu těchto hor).

V roce 1939 bylo toto plemeno uznáno pod názvem Ilyrský ovčák. Pod tento název ovšem spadal také srbský a makedonský pastevecký pes Šarplaninec a to kvůli tomu, že lidé zkrátka nedokázali rozeznat viditelné rozdíly mezi oběma plemeny. V roce 1968 byl krašský ovčák konečně uznán jako samostatné plemeno.

Celkový přehled
Původ plemeneSlovinsko
Účel plemenePastevecký pes, hlídač, rodinný společník
Další názvyKraski ovčar, Krasevec, Karst Shepherd Dog
UznáníFCI, II. skupina
VelikostPsi 57–63 cm, feny 54–60 cm
HmotnostPsi 30–42kg, feny 25–37 kg
Průměrný věk12 let
Pořizovací cena20 000 Kč (v zemi původu i více)

První krašský ovčák byl do České republiky dovezen v roce 1999. Za 17 let chovu je u nás krašských ovčáků stále jako šafránu, konkrétně k roku 2016 je v naší republice zhruba jen 30 jedinců tohoto starobylého plemene.

Vzhled v kostce

Krašský ovčák je středně velké plemeno. Je silně stavěný, harmonický a robustní s dobře vyvinutým osvalením. Ocas je svěšený a hustě nasrstěný.

Kohoutková výška tohoto plemene se pohybuje od 57 do 63 cm u psů a od 54 do 60 cm u fen. Krašský ovčák má dlouhou, hustou a rovnou srst, jejíž zbarvení je ocelově šedé.

Pro koho se krašský ovčák hodí?

„S oblibou říkám, že krašák je povahově stejný jako šarplaninec (srbské a makedonské pastevecké plemeno, pozn. autora). Je to zkrátka pastevec každým coulem, který je velmi kreativní a samostatný, s čímž je potřeba počítat i ve výchově. Důležitá je především socializace, takový nesocializovaný pastevec je časovaná bomba,“ říká Marie-Anna Kociánová, která žije s krašáky již 10 let. Za tu dobu je zná jako své boty.

Krašský ovčák je vskutku skvělý pastevecký pes. Je rozeným ochráncem, který se jen tak někoho nezalekne. Jeho hlavním úkolem je chránit stádo před napadením smečkou vlků, před toulavými psy či obyčejnými zloději. Tuto úlohu zastává krašák opravdu znamenitě. Vzhledem k tomu, že je takto šikovný u stáda, ohlídání majetku svého pána je pro něj hračka.

„U našich psů jsem si naprosto jistá, že za plot by se u nás nikdo bez dovolení nepodíval, ale na druhou stranu mimo náš pozemek jsou naprosto pohodoví, s lidmi vycházejí skvěle, děti tolerují, ale rozhodně nevyhledávají a mladší psi ze smečky snášejí skvěle i cizí psy, jen náš veterán Apollón s nimi má občas problémy,“ popisuje Kociánová.

Krašský ovčák je plemeno, které nepotřebuje k životu žádné aktivity či sporty pro vybití energie. Není to úplně pes, kterého byste si měli pořizovat, pokud se svým budoucím mazlíčkem plánujete cvičit na vrcholové úrovni ve sportovní kynologii.

Je potřeba si uvědomit, že krašák, jakožto pastevecké plemeno, je velmi inteligentní. V tomto případě je ale tak inteligentní, že nerozumí tomu, proč by měl nějaké „hloupé“ cviky dělat. Je však pravda, že s pozitivním přístupem a hravou formou jde i s krašákem pracovat.

Takovýto názor zastává i Marie-Anna Kociánová, jejíž fenka Lara se spolu s ní závodně věnuje tanci se psem (dogdancing) a agility. Je tak jednou z mála na světě. „Se správným přístupem jde i s pastevcem dělat cokoliv jako s jinými psy. Jen je potřeba si uvědomit, že na většinu sportů nemají úplně dispozice, v agility nebudou porážet border kolie a ve sportovní kynologii německé ovčáky,“ vysvětluje.

Zajímavost

V rodném Slovinsku, pro které je krašský ovčák velká chlouba, jej můžete často spatřit po boku jezdců na lipicánských koních.

„Rekreačně, případně závodně na nižší úrovni, bych se ale nebála téměř ničeho. Co bych však neriskovala, jsou obrany s pasteveckým plemenem, kterým krašák je. Vím, že v krizi si situaci po svém vyhodnotit umí, ale měla bych strach, že by ji někdy nevyhodnotili úplně ideálně a v běžném životě by se to někomu mohlo vymstít,“ dodává.

Krašský ovčák je milujícím členem rodiny, ke které má velmi hluboký vztah. Je to neskutečně věrný psí společník, který, pokud jej budete zbožňovat a láskyplně o něj pečovat, vám svoji lásku tisíckrát vrátí. S dětmi je to především o výchově – jak již zmínila Marie-Anna Kociánová, její krašáci děti moc nemusí, avšak jiní krašáci můžou být pro děti skvělými parťáky, takže vztah krašák versus dítě je hlavně o výchově a zvyku.

Péče o krašského ovčáka

Podle chovatelky jsou krašští ovčáci naprosto nenároční. „Péče o srst u nás spočívá v tom, že naše krašáky před výstavou vyčešeme. V línání je to trochu horší, ale víc než jednou za týden kartáč rozhodně nevidí. Obrovskou výhodou je jejich samočistící srst. Přestože někdy večer zavírám zablácené prasátko, ráno vždy pouštím krásného čistého psa,“ popisuje.

Krašský ovčák se většinu dne zabaví sám. Hlídá svoje stádo či zahradu a u toho spokojeně odpočívá. Rozhodně to není plemeno, které potřebuje chodit na procházky každý den, proto je to také skvělé plemeno do dnešní uspěchané doby.

Zdraví

„Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní plemeno, které zatím nepodlehlo žádné módní vlně, jsou krašáci celkem zdraví,“ tvrdí Marie-Anna Kociánová.

Krašský ovčák je tedy celkově zdravé plemeno. To nejdůležitější, co by si měl budoucí majitel krašského ovčáka ohlídat, je dysplazie kyčelního kloubu.

Toto onemocnění je zapříčiněno jak dědičností (což je u krašáka spíše výjimka), tak nevhodnou stravou či nadměrným zatěžováním kloubů mladého psa. Je nutné psu dopřát kvalitní krmivo v průběhu dospívání a růstu a zbytečně jej nepřepínat, nenutit ho skákat či chodit po schodech.

Křišťálová Lupa 2016