Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Koncem léta můžete sklízet hlívu, když teď naočkujete pařez či kmen

  9:03aktualizováno  9:03
Zbavit se pařezu po pokáceném stromu bývá oříšek, který se probírá v nejedné internetové diskusi. Kdo hledá ekologické řešení a nespěchá, může mít z nežádoucího pařezu či kmene dvojí užitek: úrodu hub a ztrouchnivělé dřevo do kompostu.

Hlívu můžete z torza listnatého stromu na vlastní zahradě sklízet zhruba tři až pět let. | foto: www.potravinovezahrady.cz

Pokud vás čeká pokácení listnatého stromu, rovnou si můžete naplánovat, že část jeho kmene nebo přinejmenším zbylý pařez použijete na pěstování hub pro svoji kuchyni. Úplně nejsnáze na něm vypěstujete hlívu ústřičnou, která v létě a na podzim běžně roste na kmenech a pařezech v lese.

Jak se zbavit ořešáku

"Ideální je pěstování na čerstvých torzech listnatých stromů, naočkovaných měsíc až dva po pokácení," radí  Marek Kvapil. Po pokácení si totiž pařez či kmen nejprve potřebuje pár týdnů odpočinout.

Několikatýdenní čekání má své důvody. "Dřevo postupně ztrácí přirozenou schopnost bránit se proti napadení hub. Zdravý nebo čerstvě pokácený strom je vůči napadení houbami imunní."

Jenže to platí i naopak. "Čím delší čas uplyne od pokácení stromu, tím méně je jeho dřevo imunní. Takže je potřeba ho osadit podhoubím hlívy dřív, než ho napadnou plísně a houby, po kterých zrovna netoužíte," vysvětluje Marek, který hospodaří na pozemku na Hané, provozuje webové stránky s radami, jak si vybudovat potravinovou zahradu a má s tímto způsobem pěstování hlívy osobní zkušenost. Hlívu na kmeni ořešáku na snímcích vypěstoval bez problémů bez předchozích zkušeností a s rodinou ji využili v kuchyni.  

Vhodné stromy

Ořešák, bříza, topol, osika, jasan, vrba či jabloň, obecně listnaté stromy.

Sadbu hlívy byste měli sehnat snadno, stačí se poohlédnout na internetu, celkem běžně bývá i v zahradnictvích. Za půllitrové balení dáte zhruba stovku, větší balení bývá cenově výhodnější.

Jak naočkovat pařez: možnosti jsou dvě

Pokud se pařezů týká, nejčastěji se očkují do otvorů navrtaných po obvodu řezné plochy. Do vrtačkou připravených svislých otvorů natlačíte podhoubí, využít lze v tomto případě i takzvanou špalíčkovou sadbu. Otvory s podhoubím pak můžete zakápnout třeba parafínem nebo zamáznout štěpařským voskem, aby nevysychalo.

Navrtávání otvorů lze případně vypustit: sadbu můžete rozprostřít i přímo po řezné ploše pařezu a přikrýt ji pár centimetrů vysokým kuláčem, který přichytíte hřebíkem. Načas můžete pařez překrýt fólií, aby nevysychal.

Jak si poradit s kmenem: na zářezy použijte motorovku

Kmen naočkujete do zářezů vytvořených střídavě z jedné a druhé strany kmene pomocí motorové pily. Kmen jednoduše naříznete zhruba do jedné třetiny a vyříznete z něj klínek, jak je to patrné na snímku níže. 

Kmínek vyříznutý z kmene zasunete zpět a připevníte hřebíčkem, bude držet...

Klínek vyříznutý z kmene následně zasunute a přichytíte zpět hřebíčkem.

Podhoubí hlívy v místě vyříznutého klínku z kmene

Do vyříznuté "kapsy" vložíte přiměřené množství podhoubí.

Klínek vložíte zpátky a přichytíte ke kmeni jedním hřebíčkem.

Klínek v případě potřeby seříznete, vložíte zpátky a přichytíte ke kmeni jedním hřebíčkem.

Zhruba po čtyřech měsících podhoubí proroste dřevem a objeví se první plodnice.

Zhruba po čtyřech měsících podhoubí proroste dřevem a objeví se první plodnice.

Do vyříznutého otvoru pak nasypete sadbu, klínek vložíte zpět a přichytíte ho hřebíkem, aby držel na místě. Pár měsíců budete mít pocit, že se nic neděje, ale vězte, že zhruba čtyři měsíce trvá, než podhoubí dřevem proroste.

Pokud naočkování správně načasujete, tedy provedete ho během jara, ten samý rok byste měli na konci léta, nejpozději na podzim, sklízet první plodnice. Přesný termín závisí na počasí, protože teplotu pod širým nebem nelze regulovat, na rozdíl od pěstování hlívy například na pytlích. Ty se dají podle potřeby přemístit do tepla, nebo naopak do chladnější místnosti, například do sklepa či do chléva. 

Vysvětlení je prosté. "Platí pravidlo, že podhoubí se rozrůstá při vyšší teplotě, nejrychleji při 28 oC. Ovšem k plození potřebuje nižší teploty, hlíva ústřičná plodí při poklesu na zhruba 18 a méně stupňů. Proto při pěstování pod širým nebem začíná plodit obvykle až k podzimu, kdy se přirozeně ochladí," vysvětluje Marek Kvapil, proč je tak zásadní rozdíl mezi pěstováním hlívy v interiéru a na zahradě.

Úroda potěší žaludek a podpoří zdraví

Plodnice hlívy ústřičné se pak sklízejí ideálně ve velikosti dětské dlaně. Nejenže jsou z ní například výborné řízky, hlíva má i léčivé účinky. Díky obsaženým imunoglukanům posiluje přirozenou imunitu, tepelně neupravená pomáhá i alergikům (více v předchozím článku zde).

Plodit by vám naočkovaný pařez nebo kmen mohl dva tři roky, v případě tvrdého dřeva i déle. Jako správná dřevokazná houba ho za tu dobu hlíva pěkně rozloží, takže vyplozené ztrouchnivělé dřevo nakonec využijete do kompostu.

A co se starým pařezem, napadeným houbami?

Pařez, který vám hyzdí zahradu, ale na pěstování hlívy už se nehodí, protože je napadený houbami či plísněmi, raději odfrézujte. Praktické rady k takovému postupu najdete v předchozím článku zde.

Autoři:




Nejčtenější

Blecha pod elektronovým mikroskopem. Ilustrační fotografie.
PORADNA: Sousedčin kocour má blechy. Může je chytit i náš pes?

Moje sousedka má doma kocoura, který neustále courá ven, a často ho vidím drbat se. Je to starší paní a sama se zmínila, že má asi kocour blechy. Mám doma...  celý článek

Šlechtitelé představili koně jako z animáka
Šlechtitelé představili koně jako z animáka. Odborníci se bouří

Americká farma Orrion se chlubí dlouhou tradicí v chovu a šlechtění koní. Ovšem arabský plnokrevník El Rey Magnum, kterého představili, vyvolal mezi odborníky...  celý článek

Většina červených vín by se měla podávat o teplotě kolem 18 °C. (ilustrační...
Šroubovací uzávěry nemusí být jen u nekvalitních vín, tvrdí someliér

Someliér Libor Nazarčuk upozorňuje, že sudové víno stáčené do PET lahví je určeno k rychlé spotřebě. A už dávno neplatí, že šroubovací uzávěry se používají jen...  celý článek

Při metodě vaření sous-vide neboli ve vakuu se neobejdete bez vakuovacího...
Pohlreich učí vařit sous-vide neboli ve vakuu. Tedy šetrně a jednoduše

„Sous-vide je kámoš, ne soupeř. Pomůže vám uvařit věci, o kterých jste si v životě mysleli, že jsou neproveditelné,“ popisuje Pohlreich francouzskou metodu...  celý článek

Další z rubriky

Svlačec rolní (Convolvulus arvensis)
Na neodbytný svlačec platí mulčování a postupná regulace

Úhlavní nepřítel zahrádkářů má atraktivní bílé květy, ale zaplevelit zahradu dokáže během chvilky. Jak na něj? Rozlučte se s představou, že ho zlikvidujete...  celý článek

Batáty neboli sladké brambory lze grilovat, péct v troubě i zpracovat na pyré....
Podzimní zelenina jako zdravá lahůdka na posílení imunity

Odborníci mají červenou řepu, batáty, růžičkovou kapustu či dýni za ideální suroviny pro sychravé dny. Zasytí a posílí imunitu. Co z nich uvařit?  celý článek

Opal je typický krásným, zlatavě žlutým, rustikálním vzhledem, výrazně křupavou...
Česká jablka se u nás prodávají málo, ale v zahraničí slaví úspěchy

Přestože se v českých obchodech prodávají více jablka vypěstovaná v zahraničí, existují české odrůdy, které jsou naopak v cizině oblíbené. Nejen mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.