Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rady pro začátečníky, jak na nejlepší úrodu rajčat, paprik a okurek

aktualizováno 
Manuál zahradníka pěstujícího plodovou zeleninu vypadá zhruba takto: hodně zalévat, občas přihnojit, vyštipovat rajčata a hlídat plevel, aby zelenině neubíral zálivku i živiny.

Zhruba v polovině května, tedy po „zmrzlých“ se mohly sazeničky rajčat a další zeleniny konečně vysadit ven, ať už na záhony, do pytlů, či dostatečně velkých zavlažovacích truhlíků (jak pěstovat právě v nich čtěte zde).

Fotogalerie

Ale co potřebují rajčata, papriky a okurky právě teď v sezoně? Podle Čestmíra Vorlíčka, který má zkušenosti s organickým pěstováním v zahradách Botanicus v Ostré, mají v tomto směru rajčata, papriky i okurky hodně společného.

„Hlavně rajčata a okurky jednoznačně potřebují vydatnou a pravidelnou zálivku a každá plodová zelenina pak odplevelování záhonků, aby plevel nebral vodu a živiny. A  pokud jste na podzim záhon nevyhnojili hnojem nebo kompostem, tak je nezbytné i doplňování živin, tedy hnojení. Zda průmyslovými hnojivy nebo zkvašenými slepičinci, to záleží na vás.“

Rajčata vyštipujte, u okurek pozor na spálení při zálivce

Tyčková rajčata potřebují pravidelně vyvazovat ke kolíkům a vyštipovat výhonky, které i opakovaně vyrážejí v úžlabí každého listu. „Koncem srpna pak zaštípněte, tedy odstraňte vegetativní vrchol,“ radí Vorlíček.

Důvod je jednoduchý. „Od rozkvětu květenství po dozrání rajčat uplynou dva měsíce, takže pokud necháte rostlinu růst dál i po letních prázdninách, stejně nestihnou všechny nasazené plody dozrát, jen by zbytečně rostlinu vysilovaly,“ vysvětluje zahradník. Pokud tedy rostlinu zaštípnete na konci srpna, dozrají vám i ta poslední rajčátka někdy koncem října a i to už je poměrně pozdě.

Kdo nevyhnojil na podzim, musí živiny přidat v sezoně

Pravidelným přihnojováním nic nezkazíte u žádné plodové zeleniny. „Pokud zrovna nefandíte průmyslovým hnojivům, je nejlepší zkvašený slepičinec, který rostlinám dodá dostatek dusíku,“ říká zahradník Čestmír Vorlíček.

Připravíte ho tak, že do kbelíku nebo jiné vhodné nádoby posbírejte maximálně do dvou třetin výšky slepičí trus, zalijte ho vodou a nechte dva týdny kvasit. Kašovitý obsah během této doby občas zamíchejte. Poté můžete jednou za týden až dva přidávat do zálivky, na rajčata a okurky míchejte zhruba v poměru 1:10, na papriky 1:20. Dávejte přitom pozor, ať rostliny nespálíte. Ideálně k nim toto hnojivo přidejte až po předchozím zalití čistou vodou.

Použitelná je tato zálivka jak pro papriky, rajčata a okurky, tedy plodovou zeleninu, tak i pro košťálovou zeleninu, celer a pórek. „To všechno je zelenina, která se může sázet hned v prvním roce po hnojení hnojem. Proto je možné její přihnojování zkvašeným slepičincem i během sezony,“ vysvětluje zahradník. 

Pokud jste se vrhli i na pěstování paprik, opět je základem nezapomínat na pravidelnou zálivku. „Jinak vám rostliny mohou takzvaně přischnout, protože papriky koření velmi povrchově, zhruba jen do hloubky nějakých deseti centimetrů,“ upozorňuje Vorlíček. A pamatujte, že kvůli specifickým nárokům na živiny se papriky nemají minimálně pět let sázet na stejné místo.

Záhonek s paprikami průběžně zbavujte plevele a opět můžete rostlinám poskytnout i oporu, aby se nezlomily. Ale nutné to podle Vorlíčka není: „Papriky se o sebe dokážou i vzájemně opírat a obejdou se bez vyvazování.“

Okurky také potřebují vyhnojený pozemek a ještě více vody. „Jsou nejdužnatější a přísušek by byl opravdu znatelný, pravidelná zálivka je tedy nezbytná. Ovšem snažte se nemáčet listy, jsou pak náchylnější na plíseň okurkovou. Zalévejte  přímo k rostlině, zespoda,“ radí Vorlíček. Preventivně se lze proti plísni bránit postřikem, Vorlíček v tom případě radí ekologický kuprikol na bázi mědi.

Hadovky je samozřejmě potřeba vyvázat, sklízejí se podle velikosti a potřeby. Nakladačky, které se plazí po zemi, sklízejte probírkou zhruba každé tři dny.

Autor:



Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Rib eye, striploin, rump, flank, hanger. Který steak je nejlepší?

Různé druhy syrových steaků

Máte chuť ugrilovat si doma pořádný steak, ale nevíte, jaké maso vybrat? Vždyť možností je tak moc. Má to být svíčková,...



KVÍZ: Deset anglických kuchařských výrazů, které musíte znát v receptech

Při vaření se používá hodně postupů, které v anglické terminologii u nás nejsou...

Dnes jen už málokdo vaří podle ušmudlaného deníčku po mamince. Není nic snadnějšího než sednout k počítači nebo...

Pláže Floridy ochromil červený příliv. Hynou ryby, ptáci i želvy

Mrtvé ryby na plážích Floridy

Velká horka trápí nejen Česko, ale i americkou Floridu. Čtenářka Renata Mysliveček, která u zdejších pláží žije, den za...

Na webu najdete 10 tisíc míst, kde si můžete natrhat úrodu zdarma

Iniciativa Na ovoce pořádá řadu akcí se sběrem jablek a moštováním, ale i...

Speciální web ukazuje místa, kde je možné trhat ovoce, aniž by vás jeho majitel hnal. Interaktivní mapa zobrazí přes 10...

Další z rubriky

VIDEO: Žravé housenky zavíječe zimostrázového opět decimují keře

Housenky zavíječe zimostrázového sebrané z masivně napadeného keře.

Housenky nekompromisně ožírající keře buxusů se v Česku poprvé objevily v roce 2011 na jižní Moravě, v Praze pak o tři...

Pavučinová hnízda žravých housenek mohou být i alergenní. Stromům nevadí

Housenky obalují stromy pavučinkami a okusují pod nimi listy.

Zhruba třicet centimetrů dlouhé, téměř hororově vypadající pavučinové zámotky visí z lipových stromů podél silnice z...

Z Prahy prchají do Posázaví na chalupu s půvabnou zahradou po babičce

Dům a zahrada po babičce s dědou přinášejí rodině z Prahy spoustu radosti a...

Domek se zahradou, které budovali zhruba před sedmdesáti lety její děda s babičkou, jsou srdeční záležitostí čtenářky,...

Najdete na iDNES.cz