Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z polských skleníků se dělá zbytečný problém, míní moravský pěstitel

aktualizováno 
Problémy se světlem ze skleníků se řeší všude stejně: zastíněním. Což ostatně slibuje i polský producent. Je zbytečné dělat z toho rozruch, zvlášť když tam skleníky nesvítí celou noc, ale jen hodinu, nebo dvě po setmění, upozorňuje expert Libor Dubovský.

„Pěstování zeleniny funguje podobně všude na světě. Problém je v tom, že nikdo neřekl, jak dlouho se těm rostlinám svítí. To je obvykle 12 hodin. Takže polské skleníky někdo vyfotil třeba v sedm hodin večer, ale nikdo neřešil, že v osm hodin už zhasnou,“ říká Libor Dubovský ze společnosti Jižní Morava, která hydroponicky pěstuje rajčata a okurky ve 110hektarovém skleníku v moravských Tvrdonicích. Na rozdíl od polského skleníku však jen od března do listopadu, chybí jim odpadní teplo z elektrárny.

Je pravda, že tlak Česka a Německa přiměl majitele polské firmy Citronex slíbit, že se dobuduje stínění (více zde). Tam, kde světlo v okolí vadí, se na odstínění standardně používají zástěny (takzvané black out stínovky).

Fotogalerie

„Devětadevadesát procent podobných skleníků je běžně používá, v Polsku je to jen přechodná technická záležitost, než skleníky dobudují. Samozřejmě nějaké peníze to stojí, ale oproti původní investici je to drobná částka, řádově jednotky procent,“ vypočítává odborník.

Pokud jde o možné způsoby pěstování, vypočítává Dubovský několik možností. „Někde se pěstuje v půdě, někde hydroponií, někde v kontejnerech. Pěstuje se v různých substrátech: v kokosové vatě, v čedičové vatě, v rašelinných substrátech, v píscích, drcené lávě,“ popisuje. Ze stránek polského pěstitele není zřejmé, jak přesně rajčata pěstuje, očekává však výnos kolem 100 kg rajčat z jednoho metru čtverečního.

Každopádně obliba hydroponie vychází z dobrých výsledků testů na plodech. „Když zvolíte hydroponické pěstování, tak ať to pěstujete v jakémkoliv materiálu, většina z nich je inertních, nejsou zasaženy stoletým smogem nebo pesticidy v půdě. Tyto látky jsou natěžené z hloubky, kde nemohly být ještě znečištěné lidmi. Takže když se dělají testy na cizorodé látky, vycházejí ty plody čistěji než zelenina, která je pěstovaná na poli, kde si půda nese historickou zátěž,“ popisuje Dubovský.

Rajče potřebuje velké množství světla, aby mělo lepší chuť. Asimilační světlo tedy nahrazuje sluníčko v období, kdy je ho málo, tedy v zimních měsících. Prioritou při pěstování zeleniny ve skleníku je chuť. Týká se to nejen rajčat, ale i třešní, okurek, hroznů, chuť se odvíjí od sluníčka. Takže zkráceně: čím více se plodům svítí, tím jsou chutnější.

Přesto chuť nemusí být dokonalá, jak před lety zmapovala MF DNES, když její redaktor zajel do španělské Almerie, proslavené obřími halami na pěstování skleníkových produktů. Sami pracovníci se nevyjadřovali o svých výpěstcích příliš laskavě (reportáž zde).

„Každý se ptá, proč jsou rajčata v obchodě méně chutná než ta, která si vypěstuje na zahrádce. Jenže v období, kdy je má na zahrádce, si je nekoupí v obchodě. Kdyby to udělal, zjistil by, že jsou stejně chutná,“ tvrdí expert. Prostě „pravé“ letní slunce nelze úplně nahradit.

Aby bylo možné rajčata pěstovat celoročně ve skleníku, musíte jim připravit světelné a teplotní podmínky. „Každá kultura má jinak postavené optimum, jiné rajče, okurka, květiny. Například pro rajčata musíte mít minimální noční teplotu 15 °C. Podobné skleníky se proto staví u elektráren, kde mohou využít odpadního tepla. U nás existují také, ale využívají je spíše producenti květin,“ vysvětluje Libor Dubovský.

Pokud jde o odrůdy rajčat, pěstují se speciální indeterminantní odrůdy, které neukončují růst, takže mohou plodit celý rok. Nejznámější jsou například Harzfeuer, Kesthejské skleníkové, Start F1, Sláva Porýní, Bonset nebo Stupické skleníkové.

Autor:




Nejčtenější

Reportér Matěj Smlsal předvádí několik praktických triků s vejci.
VIDEO: Čerstvé, nebo zkažené? Triky, které vám pomohou při vaření vajec

Jako synonymum neschopnosti v kuchyni se říká: umí jenom uvařit vejce a čaj. Ale práce s vejci není až tak triviální, jak se zdá. Práci s vejci si totiž lze...  celý článek

Majitelka podniku přinutila Pohlreicha svézt se na místní bobové dráze.
Na Pražáka dobrý, pochválila Pohlreicha restauratérka s dvěma hvězdami

Majitelka brněnské restaurace, kterou navštívil Zdeněk Pohlreich v dalším díle pořadu Ano, šéfe!, se rozhodla vybudovat dietní fast food, ale stěžovala si, že...  celý článek

Ústecké komíny (ilustrační snímek).
Kominíci mají napilno, topná sezona letos začala dřív

Letošní topná sezona začala nemilosrdně už na začátku září, a to způsobilo řadě tuzemských domácností nečekané starosti. Většina z nich totiž nestihla objednat...  celý článek

Šikoku inu (shikoku inu) je od roku 1937 japonským národním pokladem.
Z japonských psích lovců prasat milovaní společníci i národní poklad

Japonci jsou přesvědčeni, že jimi vyšlechtěná psí plemena jsou naprosto výjimečná, což lze samozřejmě tvrdit například i u národních plemen českých. Nicméně...  celý článek

Další z rubriky

Sousedské vztahy bývají velice křehké, proto se vyplatí vycházet si se sousedy...
Hluk, zápach či nedovolený pobyt. Jak řešit prohřešky zvířat u sousedů

Ne každý majitel rodinného domku je nadšený zahrádkář a chovatel. Někomu může vadit zápach z chlívku, jinému létající peří, dalšímu hlasité projevy drůbeže....  celý článek

Čerpadlo Gardena s automatem
Čerpadlo do sudu zalije zahrádku, ale nepočítejte s velkým kropením

Sud na dešťovou vodu na zahradě používá většina zahrádkářů. Byla by škoda, když už náhodou občas zaprší, pouštět vodu do kanálu. Je lepší využít ji na zalévání.  celý článek

Místo trávníku směs plevelů
PORADNA: Sousedi nesekají zahradu, máme trávu plnou pampelišek

Sousedi mají vedle nás pozemek, na kterém chtějí v budoucnu stavět. Ale nechávají ho ladem a k nám se dostávají bodláky i pampelišky. Co s tím? ptá se zoufalá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.