Z polských skleníků se dělá zbytečný problém, míní moravský pěstitel

  • 142
Problémy se světlem ze skleníků se řeší všude stejně: zastíněním. Což ostatně slibuje i polský producent. Je zbytečné dělat z toho rozruch, zvlášť když tam skleníky nesvítí celou noc, ale jen hodinu, nebo dvě po setmění, upozorňuje expert Libor Dubovský.

„Pěstování zeleniny funguje podobně všude na světě. Problém je v tom, že nikdo neřekl, jak dlouho se těm rostlinám svítí. To je obvykle 12 hodin. Takže polské skleníky někdo vyfotil třeba v sedm hodin večer, ale nikdo neřešil, že v osm hodin už zhasnou,“ říká Libor Dubovský ze společnosti Jižní Morava, která hydroponicky pěstuje rajčata a okurky ve 110hektarovém skleníku v moravských Tvrdonicích. Na rozdíl od polského skleníku však jen od března do listopadu, chybí jim odpadní teplo z elektrárny.

Je pravda, že tlak Česka a Německa přiměl majitele polské firmy Citronex slíbit, že se dobuduje stínění (více zde). Tam, kde světlo v okolí vadí, se na odstínění standardně používají zástěny (takzvané black out stínovky).

„Devětadevadesát procent podobných skleníků je běžně používá, v Polsku je to jen přechodná technická záležitost, než skleníky dobudují. Samozřejmě nějaké peníze to stojí, ale oproti původní investici je to drobná částka, řádově jednotky procent,“ vypočítává odborník.

Pokud jde o možné způsoby pěstování, vypočítává Dubovský několik možností. „Někde se pěstuje v půdě, někde hydroponií, někde v kontejnerech. Pěstuje se v různých substrátech: v kokosové vatě, v čedičové vatě, v rašelinných substrátech, v píscích, drcené lávě,“ popisuje. Ze stránek polského pěstitele není zřejmé, jak přesně rajčata pěstuje, očekává však výnos kolem 100 kg rajčat z jednoho metru čtverečního.

Každopádně obliba hydroponie vychází z dobrých výsledků testů na plodech. „Když zvolíte hydroponické pěstování, tak ať to pěstujete v jakémkoliv materiálu, většina z nich je inertních, nejsou zasaženy stoletým smogem nebo pesticidy v půdě. Tyto látky jsou natěžené z hloubky, kde nemohly být ještě znečištěné lidmi. Takže když se dělají testy na cizorodé látky, vycházejí ty plody čistěji než zelenina, která je pěstovaná na poli, kde si půda nese historickou zátěž,“ popisuje Dubovský.

Rajče potřebuje velké množství světla, aby mělo lepší chuť. Asimilační světlo tedy nahrazuje sluníčko v období, kdy je ho málo, tedy v zimních měsících. Prioritou při pěstování zeleniny ve skleníku je chuť. Týká se to nejen rajčat, ale i třešní, okurek, hroznů, chuť se odvíjí od sluníčka. Takže zkráceně: čím více se plodům svítí, tím jsou chutnější.

Přesto chuť nemusí být dokonalá, jak před lety zmapovala MF DNES, když její redaktor zajel do španělské Almerie, proslavené obřími halami na pěstování skleníkových produktů. Sami pracovníci se nevyjadřovali o svých výpěstcích příliš laskavě (reportáž zde).

„Každý se ptá, proč jsou rajčata v obchodě méně chutná než ta, která si vypěstuje na zahrádce. Jenže v období, kdy je má na zahrádce, si je nekoupí v obchodě. Kdyby to udělal, zjistil by, že jsou stejně chutná,“ tvrdí expert. Prostě „pravé“ letní slunce nelze úplně nahradit.

Aby bylo možné rajčata pěstovat celoročně ve skleníku, musíte jim připravit světelné a teplotní podmínky. „Každá kultura má jinak postavené optimum, jiné rajče, okurka, květiny. Například pro rajčata musíte mít minimální noční teplotu 15 °C. Podobné skleníky se proto staví u elektráren, kde mohou využít odpadního tepla. U nás existují také, ale využívají je spíše producenti květin,“ vysvětluje Libor Dubovský.

Pokud jde o odrůdy rajčat, pěstují se speciální indeterminantní odrůdy, které neukončují růst, takže mohou plodit celý rok. Nejznámější jsou například Harzfeuer, Kesthejské skleníkové, Start F1, Sláva Porýní, Bonset nebo Stupické skleníkové.