Na Štvanici prošel u Pohlreicha i utopenec. Ano, šéfe! je opět zpátky

  • 68
Notnou dávku nadhledu projevil šéfkuchař Zdeněk Pohlreich hned v prvním premiérovém Ano, šéfe! po několikaměsíční pauze. Prima ho odvysílala v pondělí večer. Snaha vyjít vstříc hostům mu byla evidentně sympatická, i když mladou a mile naivní restauratérku musel poučit, že se nikdy nezavděčí všem.

Tentokrát to šéf do restaurace, která vysílala SOS, neměl daleko. Dokonce s trochou nadsázky váhal, zda se tu má angažovat a posléze i chválit, když je to v podstatě konkurence jeho podnikům.

Z centra Prahy to totiž do restaurace Tiebreak není vůbec daleko. Dokonce se tam lze romanticky svézt přívozem od holešovické tržnice, nebo z Rohanského ostrova. Je to rozhodně klidnější cesta, než se snažit přejít frekventovanou pražskou magistrálu.

Tenisový areál na Štvanici je sice vidět zdálky, ale člověk tam nehledá místo, kde by se dobře najedl. Přesto provozovatelka restaurace místního tenisového klubu, která nese název Tiebreak, očekává, že by mohla přitáhnout i jinou klientelu než hladové členy tenisového klubu.

Šéfkuchař Honza Volek s nezkušenou šéfovou za zády tak vlastně neví, co se má snažit budovat. Chodí k nim spousta stálých hostů z klubu s jasnými požadavky. Takže vedle svěžích jídel z italské či asijské kuchyně tu při šéfově květnové návštěvě podávali i hermelín či utopence, jako někde u stánku.

Šéf ovšem vidí snahu mladé těhotné provozovatelky z Ostravy, která chce sobě i svému okolí dokázat, že je dobrá i na něco jiného než jen na sezení doma s dětmi, jako lehce naivní. Klub má za své další miminko, ze kterého chce vypiplat něco, co by jí dělalo radost.

Jednoduché rady, jednoduchá jídla. To může fungovat

„Udělejte z toho tenisový klub, kam se členové nebudou muset stydět někoho pozvat a kam budou sami rádi chodit na jednoduchá rychlá jídla. Jen musí Honza ubrat ze svého kuchařského ega a vařit to, co těm lidem chutná,“ zněla nakonec šéfova triviální rada. I kdyby to měl být třeba ten utopenec.

Od tenisových nadějí zase zjistil, že těm na místním jídelníčku chybí víc bílého masa, případně ryby. A jako už tradičně přidal i praktické kuchařské rady v podobě několika konkrétních a okamžitě použitelných receptů. Překvapivě i tip získaný v Hodoníně, jak servírovat utopence, aby na talíři prostě a jednoduše nevypadaly blbě. Panini, na kterém by se podle něj spíš dalo zajezdit si v nedalekém skateparku, než si na něm pochutnat, raději zrecykloval.

Podle šéfkuchaře Honzy totiž hosté volají po pizze, takže mu šéf poradil, jak na jednoduchý, ale fenomenální flatbread. Prostě chlebovou placku. A ukázal to právě na panini. Připravit ho z těsta na pizzu je totiž velmi prosté (více zde):

8. dubna 2016

Náplň pro flatbread je pak čistě na kuchaři, lze ji obměňovat podle sezonní i momentální nabídky. (Recept od Itala včetně videonávodu v článku zde.)

Rozjezd se snad zdařil, týdenní menu vás nezruinuje

Zda je to teď po šéfově odborném zásahu v restauraci či klubové jídelně Tiebreak na překvapivě udělené dvě hvězdičky, to už musí posoudit hlavně ti, kteří se tam každodenně stravují.

Club sandwich. Klasika, do tenisového klubu jako dělaná. Místo hranolek lze nabídnout salát.

Když se tam Pohlreich za pár týdnů neohlášeně vrátil, španělského ptáčka z obědového menu za zhruba 120 korun si opravdu pochvaloval. Rizoto s bezlepkovou quinoou také, koneckonců i club sandwich, který je tu sám naučil.

Pražáci i výletníci mohou Tiebreak vyzkoušet na vlastní kůži. Jako jedinečný ostrov uprostřed velkoměsta - mezi Karlínem a Holešovicemi - jim Štvanice navíc ukáže Prahu zase trochu jinak. Kapsu to nikomu nezruinuje. Přívoz je součástí Pražské integrované dopravy, polévku si dáte za 40, hlavní jídlo za stovku až 120 korun. A obsluha je podle šéfa milá jako málokde.