"Chystáme se pozvat řemeslníka, aby starý strop vyboural a namontoval nový. Tvrdil nám, že to není nic těžkého a že bychom to možná zvládli i sami. My na to nejsme, ale nechcete se přijet na tu práci podívat a napsat návod, který by pomohl těm šikovnějším?" ptala se čtenářka Hana.
Popraskaná malba, porušené spáry mezi deskami, mapy od vody od sousedů
Rádi jsme přijeli a fotili. A viděli, že práce se sádrokartonem opravdu není problém. Pokud se vyhnete některým drobným začátečnickým chybám.
Očistěte starou konstrukci
Vybourat starý sádrokarton chce trochu hrubé síly, nejvíce práce dá očistit staré vruty od vrstev tmelu, abyste je mohli vyšroubovat od kovových profilů. Celou konstrukci očistěte, aby vypadala jako nová.
Po vybourání starého stropu se odhalil pohled na letitou panelovou konstrukci.
Koupelna se obkládala až po montáži obkladí, tím nad nimi po vybourání vznikla jakási kapsa, do které bylo třeba nový sádrokarton vsunout.
Na snímcích vidíte odhalený panel ještě se stopami rzi z vody, která si od sousedů razila cestu někudy mezi spárami železobetonu. Protože se při první rekonstrukci obkládalo až po nainstalování podhledu, vznikla po vybourání mezi konstrukcí a horní hranou obkladu kapsa na tloušťku sádrokartonové desky, kam by se měla nová deska vsunout.
Naměřte desku a prořízněte papír.
Desku pak lehkým ťuknutím lehce v určeném místě zlomíte.
Hrany sádrokartonu začistěte rašplí.
Amatéři se nejvíce bojí "porcování" sádrokartonové desky. Odměřte si požadovaný rozměr, přiložte pravítko a prořízněte papírovou vrstvu. Pak stačí do desky klepnout a ona se poslušně odlomí na určeném místě. Abyste měli čistý spoj, prořízněte desku v ohybu i z druhé strany.
Rašplí pak můžete okraje začistit a nožem z lícové strany oříznout hranu v místech, kde se budou tmelit jednotlivé desky k sobě.
V malém prostoru raději po menších kusech
Řemeslníci se nejdříve pokusili uříznout desku tak, aby byl strop z jediného kusu. Brzy však zjistili, že tato cesta nebude průchozí. Když už se jim podařilo zákrutami v panelákové předsíni dopravit desku až do koupelny, nepovedlo se jim zvednou ji do vodorovné polohy.
Pokus vsunout do koupelny celistvou desku nevyšel.
Desku museli řemeslníci rozpůlit.
Na jedné straně vadila galerka, na druhé straně přístroj na perličkovou lázeň. A na zdi u vany madlo a držák sprchy.
"Stejně je to blbost," jadrně zhodnotil situaci Jiří Košík, mistr sádrokartonářský. "Do sádrokartonu budeme vyřezávat otvory pro osvětlení a do nich potřebujeme protáhnout vodiče. A to by se dělalo ve stísněném prostoru hodně špatně," uvědomuje si Košík.
Okraje desky je třeba oříznout do tvaru písmene V.
Desky je potřeba důkladně prošroubovat k profilům.
Proto desku rozpůlili na míru tak, aby dosedla na profil. Pak už byla manipulace daleko snazší. Dříve, než ji přivrtali, vykroužili otvor na těleso osvětlení a protáhli vodič.
"Kdybyste se pouštěli do podobné práce, zajděte si do nejbližší půjčovny nářadí a půjčte si vrtačku s nástavcem na hloubkový doraz. Má tu výhodu, že se vám hlavička vrutu zastaví přesně na úrovni desky," radí.
Než desky přišroubujete, odměřte si, kde budete zabudovávat světlo a protáhněte vodiče.
Ideální je použít šroubovák s nástavcem hloubkového dorazu.
Lze samozřejmě pracovat i s normálním vrtacím šroubovákem, je potřeba dávat pozor, aby vrut neprojel skrz desku. "Musíte si nastavit moment a hodně opatrně šroubovat. Jinak se nedotmelíte," komentuje Jiří Košík desku pokrytou příliš zapuštěnými vruty.
Jediným mokrým procesem při práci se sádrokartonem je tmelení. Připravte si spoje – polepte je výztužnou páskou. Existují dva postupy: pokud je páska samolepicí, nalepte ji, a pak teprve začněte tmelit.
Před tmelením zakryjte spáry samolepicí výztužnou páskou.
Tmely namícháte do konzistence sádry, tmel pro sádrokarton ale tak rychle netuhne, doba aplikace se pohybuje mezi 30 a 45 minutami.
Dříve takové vymoženosti nebyly. Takže se nejdříve nanesla do spoje vrstva lepidla, do něj se pak páska vtlačila.
Stěrkou přetáhněte pásku a spáru tak, aby se zaplnilo vykrojené místo.
Pak nechte tmel zaschnout, mírně se zmenší jeho objem. Prohlubně zakryjete druhou vrstvou. Na poslední vrstvu použijete finální tmel, ten se teprve po proschnutí brousí pomocí brusné mřížky. V malých prostorách jako je koupelna je nejlepší brousit ručně, udělá se tím menší nepořádek než pomocí mechanizace.
Použijete brusnou mřížku, která se nezanáší prachem. "Standardně se používají drsnosti 80, 10 a 120. Záleží na tom, jak jste pečlivě tmelili. Takže na největší nerovnosti použijete nehrubější, finální broušení před malováním uděláte hrubostí 120," radí Martin Jeřábek z hobbymarketu Bauhaus.
