Kdo si s topením pohraje a bude se nastavování věnovat, obejde se i bez termostatu

Kdo si s topením pohraje a bude se nastavování věnovat, obejde se i bez termostatu | foto: Profimedia.cz

PORADNA: Kotel můžete používat i bez termostatu, bude to ale stát čas a péči

  • 61
Proč musím mít ke kotli termostat, když funguje i bez něj a teplotu v místnostech mi řídí termostatické hlavice, ptá se čtenář Hobby. Zdá se mu, že otopný systém mu bez termostatu funguje stejně dobře jako s ním.

Čtenář Bohuslav k tomuto zjištění došel v situaci, kdy se mu pokazil po patnácti letech provozu starý termostat. Protože se jeho kotel ovládal jednoduše sepnutím (pomocí termostatu) dvou vodičů vedoucích z kotle, prostě je propojil a funguje dál.

"Proč nás tedy projektanti nutí montovat prostorové termostaty, když jsem si vyzkoušel, že to lze dobře i bez nich?" ptá se.

"Ano, pán má pravdu, klidně si můžete řídit kotel ručně. Záleží na tom, jak to budete dělat, abyste dosáhli co největších úspor při vytápění," odpovídá na dotaz Milan Vítovský, technický poradce ze společnosti Honeywell, která se zabývá výrobou regulační techniky.

Pro přehlednost porovnává jednotlivé druhy regulací. "Když budete mít nejběžnější prostorový termostat, technik vám nastaví na kotli teplotu otopné vody na nějakou univerzální hodnotu, třeba 70 stupňů. A termostat podle teploty v referenční místnosti kotel buď zapne nebo vypne," popisuje funkci prostorového termostatu.

Náklady

Natopit kotel na 80 stupňů je ekonomicky náročnější než na 60 stupňů.

Kouzlo tohoto způsobu regulace vidí v tom, že udržuje příjemnou navolenou teplotu a hlavně umožňuje naprogramovat si například její snížení v době, kdy jsou všichni mimo domov. Tím se dosáhne výrazné úspory nákladů na topení.

Pak vysvětluje princip takzvané ekvitermní regulace. "Tady kotli pomáhá venkovní čidlo. To mu řekne, zda je venku teplo či zima a podle toho se řídí teplota topné vody. Když bude venku kolem nuly, může natopit kotel třeba jen na 60 stupňů a v pohodě dům vytopí. Když bude ale mínus patnáct, musí natopit na osmdesát, aby objekt vytopil," vysvětluje. Tyto hodnoty se liší objekt od objektu podle jejich tepelných ztrát a projektu topení. Princip je ale dobře zřetelný například na obrázku ekvitermních křivek dole.

Příklad: Při nulové teplotě venku a 20 °C uvnitř musíte kotel roztopit na 50 °C

Na ekvitermních křivkách je vidět, jakou teplotu musí mít topná voda, aby se zajistila požadovaná teplota v místnosti

A v tom je podle něj ta hlavní finta. Natopit kotel na 80 stupňů je ekonomicky náročnější než na 60 stupňů. Ekvitermní regulace proto zařídí, aby se voda v kotli roztápěla automaticky jen na takovou teplotu, která postačí k vytopení domu, což přináší další úspory. I když by přinesl v obou případech stejnou teplotu v domě.

"Tímto se můžeme vrátit k panu Bohuslavovi. Když bude celý den doma, bude třeba v důchodu, klidně se může podívat za okno na teploměr a říct si: aha, máme dva nad nulou, tak to můžu na kotli ubrat. Když přituhne, zase si přidá. Udělá totéž a zadarmo jako venkovní čidlo," naráží na vyšší ceny ekvitermních regulací Milan Vítovský.

"Nastavení teplot na kotli i v souvislosti s nastavením termostatických hlavic na radiátorech si za chvíli každý vychytá. Je to otázka několika dní, může si pak na kotli udělat i orientační puntíky pro snažší orientaci," říká.

Kdo by chtěl být důsledný, musí reagovat i na občasné skoro až dvacetistupňové výkyvy teploty během jediného dne. I taková období během topné sezony nastávají.

V případě, že ale nebude někdo ochoten se topení takto trvale věnovat a nastaví si kotel na univerzální (a raději vyšší) teplotu, v teplejších obdobích bude neekonomicky kotel přetápět a zbytečně utrácet. Což platí i pro majitele prostorového termostatu. Ti ale mají alespoň možnost šetřit změnou požadované teploty během dne, jak bylo řečeno výše.