Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pozor na strunové sekačky. Při obsekávání jimi můžete zničit stromy

aktualizováno 
V některých návodech na strunové sekačky je uvedeno, že sečení strunou je vhodné na obsekávání zdí, plotů, stromů či keřů. Tato informace je ale zavádějící, strunou můžeme těžce poškodit strom natolik, že později i uhyne. Každopádně pokud se to stane, je potřeba ihned ránu ošetřit.

Nejjednodušší je obalit strom plastovou chráničkou. | foto: Arborobchod.cz

„Citlivé jsou zejména mladé stromy, stromy se slabou kůrou a stromy v míze. Ještě horší poškození stromu přivodíme sečením pomocí kovového nástroje, kdy rány procházejí nezřídka hluboko do dřeva,“ upozorňuje Pavel Jeřábek, který se stará o údržbu chráněných krajinných oblastí.

Fotogalerie

Poškození stromů strunovou sekačkou můžeme pozorovat prakticky ve všech parcích veřejné zeleně či u výsadeb podél silnic, kde pracovníci údržby dosekávají trávu až ke stromu, bez ohledu na to, že struna sekne do kmínku. 

A tento nešvar nezřídka kopírují i zahrádkáři v domnění, že když proseknutou kůru až na dřevo vidí v parcích po profesionálních zahradnicích, tak je to v pořádku. Ale opak je pravdou.

Když se naruší ochrana

Do rány se prakticky okamžitě dostanou spory dřevokazných hub, plísní a další patogeny, které na dřevině začnou parazitovat. Potom již záleží na mnoha faktorech, jak se s poškozením strom vyrovná.

V některých případech strom dokáže menší zranění oddělit od zdravé části stromu, postupně zranění přeroste a tím se zastaví podmínky pro rozvoj dřevokazných hub. Ale nezřídka strom boj s infekcí prohraje a houby postupně pevnost dřeva narušují, strom oslabují, až zahyne. Tento proces může trvat několik let až desetiletí. Málokdy si někdo vzpomene, že kdysi někdo strom v jeho mládí „otloukl“ sekačkou.

Zkuste chráničky

Ušetřete až 30%

Sháníte zahradní zboží za dostupné ceny? Ušetřete až 30% z běžných cen zboží a služeb a zadejte si poptávku ZDARMA.

Proti poškození kmínku či kosterních větví nízko nad zemí máme mnoho různých řešení. Pro nás zahrádkáře jsou ve své podstatě stejná jako ve veřejné zeleni.

Nejjednodušší je nevysekávat trávu až ke kmínku a ten kousek trávy okolo kmínku ručně vytrhnout, useknout srpem či ho tam nechat i pro hmyz. „Právě chlapská ješitnost ´mám to v ruce´, je nejčastější příčinou poškození kůry na vlastní zahradě. Snažíme se opatrně seknout co nejblíže, ale výsledkem je, že v konečné fázi sekneme i do kůry. Ve veřejné zeleni je to často lhostejností pracovníků, výjimečně nechtěná událost, kdy nářadí odskočí ke stromku,“ popisuje Jeřábek.

Na kmínky lze instalovat různé chráničky, které kmínek chrání. Lze je koupit u specializovaných zahradnických či lesnických prodejců. Zpravidla to jsou sítě z pevného plastu, které se instalují okolo stromku. 

Kutilové kmínky doma často chrání rozříznutými lahvemi z umělé hmoty. Ale je nutné zvážit, zda takový kryt naopak nepoškozuje strom tím, že okolo kmínku vytváří vlhké prostředí, které je příznivé pro plísně a houby.

Okolo stromu lze také udržovat tradiční černý úhor (prokypřenou, odplevelenou plochu – stromu tím prospějete, ke kořínkům lépe proudí vzduch i vláha) a nebo mulč. U mulče ale musíme dbát, aby se nedotýkal kůry – tím bychom jen vytvořili podmínky pro jiné plísně a houby, které stromek mohou trvale poškodit.

Když i přes veškerou opatrnost k poškození dojde, je nezbytné co nejrychleji ránu ošetřit vhodným stromovým balzámem či desinfekcí na živé dřevo.

Autor:




Nejčtenější

Ústecké komíny (ilustrační snímek).
Kominíci mají napilno, topná sezona letos začala dřív

Letošní topná sezona začala nemilosrdně už na začátku září, a to způsobilo řadě tuzemských domácností nečekané starosti. Většina z nich totiž nestihla objednat...  celý článek

Reportér Matěj Smlsal předvádí několik praktických triků s vejci.
VIDEO: Čerstvé, nebo zkažené? Triky, které vám pomohou při vaření vajec

Jako synonymum neschopnosti v kuchyni se říká: umí jenom uvařit vejce a čaj. Ale práce s vejci není až tak triviální, jak se zdá. Práci s vejci si totiž lze...  celý článek

Majitelka podniku přinutila Pohlreicha svézt se na místní bobové dráze.
Na Pražáka dobrý, pochválila Pohlreicha restauratérka s dvěma hvězdami

Majitelka brněnské restaurace, kterou navštívil Zdeněk Pohlreich v dalším díle pořadu Ano, šéfe!, se rozhodla vybudovat dietní fast food, ale stěžovala si, že...  celý článek

Šikoku inu (shikoku inu) je od roku 1937 japonským národním pokladem.
Z japonských psích lovců prasat milovaní společníci i národní poklad

Japonci jsou přesvědčeni, že jimi vyšlechtěná psí plemena jsou naprosto výjimečná, což lze samozřejmě tvrdit například i u národních plemen českých. Nicméně...  celý článek

Další z rubriky

Džungle v Holešovicích Prazelenina od letošního jara funguje přímo u Vltavy v...
Zelenina i sousedské vztahy se pěstují v komunitních zahradách

Komunitní zahrada Prazelenina v Holešovicích byla prvním místem svého druhu v Praze, aktuálně se jen přestěhovala. Dnes se trend propojování zahrádkaření a...  celý článek

Čeští zemědělci už dnes pěstují celou řadu druhů salátů, trh si to vyžádal. Teď...
OBRAZEM: Kdybyste si salát měli sami vypěstovat, nevyhodíte ho

Zelenina patří mezi nejčastěji vyhazovaný druh potravin v evropských domácnostech. Iniciativa Zachraň jídlo se proto vydala po stopách té nejprodávanější,...  celý článek

Krychlové melouny jsou samozřejmě skladnější. Ale také výrazně dražší. V...
Tvarovaný meloun je spíš jen dekorace. Jako rarita víc vynáší

Těžko říci, jestli melouny tvarované během růstu do podoby krychlí, srdcí či pyramid ještě patří do krámků s ovocem a zeleninou. Japonci za ně zaplatí nemalé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.