Systém sestává ze tří slunečních plachet, jež se posouvají vždy po dvou napnutých lankách upevněných k pergole. Pergolu tvoří šest masivních sloupků (10 x 10 cm) a šest mezi nimi zavěšených žebříků. Touto konstrukcí lze pohodlně překlenout plochu 2,5 x 5 m, aniž by například při bouřce hrozila ztráta stability.
Rozměry v našem konstrukčním plánku jsou odvozeny od dispozice této konkrétní terasy. Chcete-li se naším nápadem pouze inspirovat, postup práce se lišit nebude, musíte si jen přizpůsobit rozměry.
Krok za krokem
Sloupky na horním konci opatříme výřezy na výšku a šířku žebříků (nařízneme napříč přes vlákna a zbytek odsekáme kladivem a dlátem). Na dolním konci potřebují sloupky také výřezy k uchycení kotev tvaru H. Na dvanáct výřezů je nejlepší použít šablonu a horní frézku.
Příčky a rámy žebříků sešroubujeme. Pro dodržení stejnoměrného odstupu příček (3 cm) vůči okrajům rámu (6 cm) použijeme distanční desku, kterou příčky podložíme. Podélně probíhající žebříky dosedají na vnější sloupky celoplošně, o střední sloupek se dělí půl na půl. Horní část rámu proto musí na jednom konci přesahovat o 10 cm a na druhém o 5 cm. Otvory pro šrouby pečlivě uzavřeme lakovým tmelem.
Zatmelené díly ošetříme dvěma nátěry venkovní ochranné barvy. Kotvy usadíme do dolních výřezů, zafixujeme a z obou stran provrtáme. Pak zasuneme strojní šrouby (M10 x 110 mm) a pevně dotáhneme. Přední a zadní sloupky sešroubujeme se žebříky.
S fošnou pevně upnutou na dolním konci sloupku vznikne stabilní rám. První rám postavíme do základových jam a vyrovnáme. Na stěnu i sloupek si vyznačíme polohu otvoru. Dlouhým vrtákem do kamene vyvrtáme otvor skrz předezdívku a izolaci až do nosného zdiva.
Ještě předtím vyvrtáme slepý otvor o průměru 30 mm, aby klobouková matice hezky lícovala s povrchem. Do otvoru zasuneme síťové pouzdro a vstříkneme injekční maltu. Pak zavedeme závitovou tyč. Žebříky na přední straně slouží jako distanční kusy pro správné umístění základových jam.
Po zabetonování zbývajících sloupků a ztvrdnutí betonu našroubujeme žebříky na přední straně do výřezu. Před montáží žebříku ke sloupkům (na straně stěny) přivrtáme vždy jednu příčku zezadu. Po namontování na sloupek našroubujeme příčku i zepředu. Jakmile je montáž kompletně hotová, zatmelíme otvory šroubu.
Pomocí závitových tyčí ve zdi můžeme ještě doladit svislou polohu. Ocelová lanka namontujeme na upínací systém (montážní úhel vynecháme). Po našroubování upínacích háků napneme lanka napínacími šrouby.
Jezdce sešroubujeme skrz látku ve vzdálenostech 30 cm od sebe. Lehce napjatou látku pak zavěsíme za lanka.
Důležité poznámky
Aby se terasa až příliš nezatemnila, je dobré zvolit spíš světlou plachtu. Vedle nejčastěji používaných jednobarevných variant (bílá, slonová kost a šedá) existuje také celá řada látek s veselými barevnými proužky.
Díky rozdělení pergoly na tři stíněná pole lze množství dopadajících slunečních paprsků regulovat podle libosti. Látka je natolik tuhá, že sama nikam nesklouzne, ani když je vytažená jen napůl.
Ukotvení pergoly
Dvouplášťové vnější stěny někdy mívají před nosnou zdí ještě úzkou, jen 11,5 cm tlustou předezdívku. Obě vrstvy jsou sice propojené kotvami, vnější plášť se ale nesmí staticky zatěžovat (v horším případě se může i vylomit). Proto se veškeré hmoždinky i kotvy musí umístit do nosné zdi, nikdy ne do předezdívky. Otvory se vrtají skrz předezdívku a izolaci až do nosného zdiva.
K umístění hmoždinky do nosného zdiva je potřeba speciální ukotvení, které sestává ze závitové tyče z ušlechtilé oceli (o délce odpovídající potřebné hloubce ukotvení), stejně dlouhého pouzdra a injekční chemické malty se statickým směšovačem. Malta se natlačí do otvoru kartuší a podle daného druhu působí buď lepivou silou, nebo tvarovým stykem. Kotva zavedená do čerstvě aplikované malty drží přímo neuvěřitelně.
Další užitečné tipy pro kutily najdete v prázdninovém dvojčísle magazínu Udělej si sám.