Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pražské děti "zachránily" zajíčka a vzaly ho domů. Bez matky asi umře

aktualizováno 
Nejen v Praze jako by jaro přišlo už v únoru a s ním začala přicházet na svět i mláďata divokých zvířat. A především malí zajíci se stejně jako každý rok stávají obětí přespříliš aktivních lidí, kteří je objeví a seberou dřív, než se s kýmkoli poradí. Velmi pravděpodobně je tak odsoudí k smrti.

Zajíček "zachráněný" dětmi na Praze 4 | foto: www.csop.cz/dumochrancuprirody

Takových smutných případů podle Davida Zítka z Domu ochránců přírody v Praze zaznamenala Pražská zvířecí záchranka v tomto roce už několik.

Poslední se stal před týdnem. Jen pár dnů starého zajíčka přinesly mamince děti v Praze - Hájích. Paní mládě odnesla na veterinární kliniku, ale bohužel bez detailnějšího popisu místa nálezu. Později zaměstnanci kliniky mládě předali Pražské zvířecí záchrance, kterou provozuje Český svaz ochránců přírody.

Klienti záchranné stanice

Zajíček je nyní umístěn v Záchranné stanici Lesů hlavního města Prahy v Jinonicích, kde se ho nyní snaží doslova vypiplat. Přestože je zdravý a není nijak zraněn, bude to vzhledem k jeho věku velmi obtížné.

"Jen za loňský rok přijali ochránci přírody v Praze 66 malých zajíčků. Z tohoto počtu se ale zpět do přírody dostalo pouhých 19 dospělých zajíců. Dva skončili v oboře a zbytek umělý odchov nepřežil. Zajíček z Hájů,  kterého rodina s dětmi 'zachránila' jistě s dobrým úmyslem, má velmi malou pravděpodobnost, že přežije," konstatuje Zítek.

Nejčastějším důvodem příjmu malých mláďat zajíce polního je přitom lidská neznalost a snaha pomoci tam, kde to není potřeba. Lidé se při nálezu malých zajíčků domnívají, že jsou opuštění a potřebují pomoc. Většinou to tak není.

Pražskou zvířecí záchranku financují jen dárci

Pražská zvířecí záchranka pomáhá zvířatům v nouzi od roku 2009. Za tu dobu už zachránila více než 1 800 divokých zvířat v nouzi. Její činnost přitom nepodporuje stát ani pražský magistrát, je závislá čistě na příspěvcích drobných dárců. V další činnosti tak lze Pražské zvířecí záchrance pomoci poukázáním jakékoliv finanční částky na účet 33553322/0800, v.s.: 1111.

"Zaječice zanechávají svá mláďata o samotě a vracejí se k nim pouze na kojení, což činí pouze jednou či dvakrát za den. Jinak tráví mláďata většinu času v naprosté samotě. Chrání je jejich zbarvení a nelze je vypátrat ani po čichu. Zajíčci, kteří jsou přitisknutí k zemi, nepískají a neběhají, nejsou opuštění," vysvětluje Zítek.

V městském prostředí, zahlceném lidskými i psími vůněmi, podle něj dokonce ani neplatí to, co v divoké přírodě. "Ve městě neplatí, že pokud se člověk či pes zajíčka dotkne, matka už ho zpátky kvůli pachu nepřijme. Proto, i když vám zajíčka ve městě přinese dítě nebo pes, pokud víte, kde přibližně plus mínus dvacet metrů ležel, okamžitě ho tam vraťte," apeluje Zítek na zdravý rozum.

Pouze zajíčci viditelně zranění nebo zmateně pištící a pobíhající patří opatrně odchytit a odvézt do záchranné stanice. Informace, jak v takových případech nejlépe pomoci, dostanete kdykoliv na telefonu zvířecí záchranky: 774 155 155.

Autor:



Nejčtenější

Po Česku se prohání tisíce bobrů, lidí už se nebojí a umí i zabíjet

Bobr evropský v plné práci. Vyrušit ho, to se vám nemusí vyplatit.

V české přírodě se znovu zabydlelo zvíře, které jsme kdysi vyhubili. Máme se z návratu bobrů radovat, nebo nabíjet...

Většině ovoce a zeleniny lednička škodí. Kde je tedy skladovat?

Nezralý ananas do lednice zásadně nepatří. A jak je to s dalším ovocem?

Draze zakoupené ovoce a zeleninu logicky chceme uchovat čerstvé a chladničku považujeme za jasnou volbu. Jenže většina...



KVÍZ: Bazmek nebo pačok. Vyznáte se ve starém řemeslnickém slangu?

Rozumíte, když s vámi mluví řemeslník?

Řemeslníci někdy mají tendenci používat termíny, kterými chtějí ohromit zákazníky, aby dali najevo odbornou převahu. Ne...

Češi jsou považováni za krále recyklace, ukázal průzkum

Kontejnery na tříděný odpad

Díky třídění odpadu dokážou Češi za rok vrátit „do oběhu“ 9 z 10 stromů, které byly pokáceny kvůli papíru. Třídění se u...

Evropou se šíří noví škůdci. Tesaříci a krasci napadají okrasné dřeviny

Krasec Lamprodila festiva

Tesaříci a krasci vázaní na jalovce byli posledních padesát let ve střední Evropě velice vzácní a ohrožení. S útlumem...

Další z rubriky

Proč se v Česku znovu nenaučíte žít s vlky? ptá se slovenský ochranář

Vlci u nás nežili přes sto let, dnes se vracejí, ale není třeba se jich bát....

Od poloviny 90. let se v Česku znovu objevuje šelma, kterou jsme kdysi vyhubili. Máme věřit strašidelné pohádce o...

KVÍZ: Znáte naše brouky, pavouky a další bezobratlé?

Na Velké výstavě bezobratlých 2018 na půdě Přírodovědecké fakulty University...

Tvoří zhruba 95 % všech živočišných druhů na naší planetě, jen v České republice jich podle odhadů žije více než 40...

Po Česku se prohání tisíce bobrů, lidí už se nebojí a umí i zabíjet

Bobr evropský v plné práci. Vyrušit ho, to se vám nemusí vyplatit.

V české přírodě se znovu zabydlelo zvíře, které jsme kdysi vyhubili. Máme se z návratu bobrů radovat, nebo nabíjet...

Najdete na iDNES.cz