Kvetoucí záhony před bytovkou na Praze 6
Kdysi byl pod okny jejich bytovky na Praze 6 trávník přerušovaný pouze čtyřmi přístupovými chodníčky k jednotlivým vchodům a náhodně vysazenými keři. „Tehdy vznikaly kolem některých chodníčků zahrádky. Já dělala krtka spolu s mojí maminkou před naším vchodem, každá jsme se starala o jeden záhonek,“ vzpomíná paní Dana, která tu žije se svou rodinou.
Dnes mají obyvatelé bytovky ze stejných oken naprosto jiný výhled. Paní Dana aktuální podobu bývalého trávníku nafotila a výsledek si jednoznačně zaslouží místo mezi zahradami zařazenými do 1. kola soutěže Nejkrásnější zahrada.
Záhony u bytovky v Praze 6   |
Čtenářka pamatuje, že podoba jakýchsi předzahrádek, více či méně udržovaných, trvala pěknou řádku let, ač byly keře časem spíše pro ostudu než na ozdobu. Proto se je obyvatelé bytovky rozhodli raději odstranit a zbyl jen trávník k sekání. A ten byl z hlavního chodníku přístupnější pro venčené psy.
Před každým sekáním se musel trávník důkladně zkontrolovat. „Nevím, zda jste měli někdy tu čest. Ale není nic příjemného, když na vás sekačka při sekání trávy nahází i to, co psi na trávníku vytrousili,“ konstatuje paní Dana. Po letech se proto rozhodla, že kolem hlavního chodníku, k němuž se chodníčky ke vchodům napojují, vysadí keříky. A tak vyplela široký pruh kolem hlavního chodníku, zasadila nové keříky a aby prázdný prostor kolem nich zaplnila, dosadila ho trvalkami.
„A ejhle. Nejenže to proti psím exkrementům docela fungovalo, navíc to bylo hezké. Časem nezůstalo jen u záhonu v podobě pruhu. Zahrádka pod našimi okny se rozrůstala, přibylo květin i keříků,“ konstatuje paní Dana.
Kde rostliny na výsadbu brala? „Vše, co potkám, zkusím zapíchnout do země, jestli to náhodou neporoste. A díky tomu, že mám tzv. zelené prsty, zapíchnutá větvička opravdu dost často zakoření a roste, takže jsem si je většinou vypěstovala sama. Další jsem přesadila z mé původní zahrádky, kde se již dostatečně rozrostly. A ač to zní možná morbidně, spoustu kytiček jsem zachránila z kontejneru na hřbitově,“ vypočítává čtenářka.
S přibývajícími pochvalami od kolemjdoucích budovala další a další záhonky podél hlavního chodníku. Kolemjdoucí žertovali, zda plánuje pokračovat v jejich budování až na sídliště Dědina, což je zhruba půl kilometru. Pak se k ní přidala další sousedka, která začala budovat záhony před bytovkou z opačného konce.
„Poslední část, která ještě chyběla, jsem dotvořila letos na jaře. Celkově vznikly záhony v délce asi devadesáti metrů a dnes mezi sebou asi i tak trochu soutěžíme, která z nás má záhonky hezčí,“ popsala čtenářka, kterou těší, kolik radosti lidem městská předzahrádka udělá.
„Moji maminku sice kvůli této lopotě bolí záda, nemá hebké ruce jako pravá dáma a často venku zůstává dlouho do noci i za světla čelovky, ale zcela chápu, že ji to těší. Nejen kvůli pochvalám kolemjdoucích. Zahrádka a kytičky se především staly její potěchou a láskou a dávají jí radost ze života. A to je podle mne nejdůležitější,“ připsala dcera naší čtenářky.
