Loni k sobě Hodadovi posvazovali a propletli větve tří jeřábů muk, jejichž...

Loni k sobě Hodadovi posvazovali a propletli větve tří jeřábů muk, jejichž koruny tak časem vytvoří přírodní altán. | foto: Petr Karšulín, www.novepromenybydleni.cz

Uprostřed vesnice budují přírodní zahradu. Nechybí hnojiště a kozy

  • 8
Na samotě uprostřed vesnice. Tak o své přírodní zahradě v sousedství kostela sv. Mikuláše i obecního úřadu ve Velinách na Pardubicku mluví Hannah a Michal Kodadovi. Z jedné strany přes silnici mají národní kulturní památku v podobě roubeného kostela, z opačné strany hospodářství však není nic než pastviny a les.

„Ani jeden nejsme odtud, ale to místo si nás našlo,“ říkají manželé. S výhledem na vzácnou zvonici a neomezený široširý pás přírody musíte i k vlastní zahradě přistoupit s vírou a pokorou.

„Zhruba rok jsme tady nedělali velké úpravy, jenom uklízeli plevel, suť a nepořádek. Přitom jsme všechno bedlivě pozorovali: kde se po dešti déle drží voda, která část je spíše sušší... Sledovali jsme jedno a to samé místo v různou denní i roční dobu,“ vypráví Hannah. „Zahrada dá zprávu sama o sobě, na co se zaměřit při jejím zakládání a rozvíjení.“

Kodadovi si například všimli, že po odtání sněhu nebo v létě po deštích se téměř u domku tvoří velká louže. S pomocí trubky zabudované do země proto zřídili drenáž a vodu si stáhli do tůňky opodál. „V jednom místě na jaře najednou zurčel potůček. Stačilo ho prohloubit a rozšířit. Strouha tak přivádí nejpřirozenější závlahu k trvalkám,“ říká Michal.

Jste zváni na návštěvu v sobotu 10. října od 15:00

Druhou říjnovou sobotu je přírodní zahrada Kodadových otevřena veřejnosti. „Michal pro tuto příležitost dětem vyseká bludiště v trávě, já budu nabízet výpěstky,“ prozrazuje Hannah Kodadová.

Manželé jsou hrdí na to, že zahrada má certifikát ‚přírodní‘. „Při zahradničení prostě jdete s přírodou a ne proti ní,“ vysvětlují. Jde o to vzdát se některých ‚výhod‘ soudobého pěstitelství. Například používání pesticidů, lehce rozpustných minerálních hnojiv, ale i rašeliny. Proč zrovna té, když má přírodní původ? „Její získávání je spojeno s devastujícím vytěžováním obrovských ploch rašelinišť,“ poučí nás Hannah.

Taky vás napadá, že na ‚omezení‘ přistupují proto, aby získali dotaci? „Kdepak. Přijde nám ale smysluplné hospodařit tak, aniž by člověk zatěžoval Zemi,“ reagují manželé. A vedou nás do nejmladší části zahrady, kde jsou ve vysoké trávě souběžně dvě řady kolíků. „Jednou právě tudy povede lipová alej,“ svěří nám jednu ze svých mnoha vizí.

3 tipy na prvky typické pro přírodní zahrady:

1. Co se plotů týká, mají v přírodní zahradě převažovat živé ploty z planých keřů. Neměla by chybět ani suchá a vlhká stanoviště vymezená například kamennými zídkami, zahradními jezírky a podobně.

Kodadovi chovají zakrslé rousné slepičky zvané liliputky, protože na zahradě nezpůsobují žádné škody.

Spirála z cihel je nejen záhonkem pro pěstování bylinek. Upravuje také tok pozitivní energie do domu.

Na zahradě Kodadových najdete i hnojiště. Mají dokonce i záhon plíňák, z kompostovatelných plen.

2. Krátce sekaný trávník má v přírodní zahradě své místo jen tam, kde se chodí. Část travnaté plochy má mít šanci vyrůst v louku, takže na její sekání by měla dvakrát třikrát do roka stačit obyčejná kosa.

3. Mulčování posekanou trávou, slámou či drcenou kůrou zajistí, aby půda kolem rostlin byla vlhká a přirozeným způsobem tak přispívala k růstu rostlin.

Tuto zahradu a další tipy pro váš byt či dům a jeho okolí najdete v říjnovém čísle časopisu Nové proměny bydlení.