Knihovna vznikla z nových bedýnek ze smrkového dřeva, natřené jsou vodou...

Knihovna vznikla z nových bedýnek ze smrkového dřeva, natřené jsou vodou ředitelnou barvou. Požadovaný odstín si lze nechat namíchat. | foto: Pavla Tvrdíková

Proměna pokoje do mexického stylu. Svépomocí a s omezeným rozpočtem

  • 14
Minimální náklady, zachování původního gauče na spaní a dobrý pocit z výsledku, to byly Lenčiny podmínky, když se jako majitelka jednopokojového bytu o velikosti 32 metrů čtverečních domluvila s dlouholetou kamarádkou na jeho proměně. Zvládly to bez mužské pomoci i s restaurováním a patinováním nábytku.

„Zpětným pohledem do naší korespondence za období proměny musím říct, že jsem získala docela slušný přehled o tom, co se kde dá pořídit. Mám teď spousty kontaktů na bazary, košíkáře, čalouníky, kováře a jiné manuálně schopné lidi s neotřelými nápady,“ konstatuje dnes Lenka. A je přesvědčena, že její pokoj teď nabízí spoustu inspirace pro ostatní.

S proměnou je spokojená a zároveň šťastná, že v bytě zůstal gauč, který je pro ni zároveň postelí a nechtěla se ho vzdát. I přesto, že ho kamarádka hanlivě nazývá „indiánskou dekou“, přečkal jako jeden z mála kusů nábytku v původním stavu.

Rozpočet na proměnu byl i tak velmi omezený, ale zase díky tomu Lenka objevila kouzlo zrecyklovaných věcí.

„Náklady jsem hodně minimalizovala i tím, že jsem původní, ale zachovalé věci prodala a získala tak prostředky pro nákup věcí staronových, které odpovídaly požadovanému stylu,“ vysvětluje Lenka další úspory. Promítly se do nich i práce realizované svépomocí, ať už výmalba pokoje, sestavování a opravy nábytku, stěhování, vrtání garnýží a polic, nebo montáž světla a mnoho dalšího.

I když je výchozím bodem starý gauč, lze se od něj odpíchnout

Profesionální interiéroví designéři by nad Lenkou pravděpodobně zlomili hůl a nechali ji i se starým gaučem svému osudu. Ne tak kamarádka Pavla, která chtěla Lence pomoci. Proměny bydlení ji baví a něco umí. A toto byla svým způsobem výzva.

Výrazný gauč prostě předurčil inspiraci pestrobarevným Mexikem, což Lence vyhovovalo. Vybraly s Pavlou základní kombinace barev: teplou červenou a oranžovou, doplněné o chladnou tyrkysově modrou. A jasno bylo i v tom, že převažujícím materiálem na nábytku bude masivní dřevo. Pak přišlo na řadu několik Pavliných návrhů s přibližným cenovým rozpočtem. Zpětně Lenka oceňuje vstřícnou trpělivost, s jakou k ní Pavla během proměny přistupovala. Do ničeho ji netlačila a nechala ji v klidu si vše rozmyslet.

Stůl Pavla opatřila kolečky, takže ho lze jednoduše odsunout, když přijde...
Zrcadlo Pavla sama vyrobila ze starých smrkových trámů, truhlu zrenovovala.
Střapec je koupený, úvazy s dřevěnými korálky vlastnoručně vyrobené.

Řadu věcí Pavla sama zrestaurovala či vyrobila, nebo našla někoho, kdo to zvládne.

V malometrážním bytě se například vždycky bojuje s úložnými prostory, aby zbytečně nezmenšovaly obytný prostor. A tak původní dřevotřískovou skříň Lenka prodala a nahradila ji prostornější a masivní skříň z druhé ruky. V bazaru přišla na pět tisíc a bez problémů a s rezervou pojme veškeré šatstvo.

Z bazaru je i komoda z Anglie ze třicátých let na drobné prádlo a šperky. „Cenově, rozměrově i zpracováním skvělá, ale v původním stavu nepoužitelná,“ popisuje Lenka. A tak Pavla komodu zbavila původního nátěru, zbrousila, vytmelila kazy, přebrousila, natřela. A to i uvnitř, včelím voskem, aby komoda pěkně voněla. A nakonec ji napatinovala, podívejte se jak:

Knihovnu Pavla vyrobila z obyčejných, ale nově zhotovených smrkových bedniček, které natřela vodou ředitelnou barvou, namíchanou podle vzorníku.

„Knihovna vyřešila i můj problém s kabely a modemem. Poslední bednička má výřez na zásuvku, a zapojený modem a prodlužovačka je tak šikovně schována v koši a zároveň kdykoliv přístupná. V textilním koši jsou uloženy i nabíječky na telefon a ostatní kabeláž od notebooku,“ popisuje Lenka, jak se jim podařilo skrýt nezbytné moderní vybavení domácnosti.

Na výrobu zrcadla Pavla použila stará smrková prkna, která nařezala na obyčejné cirkulárce, povrch zvrásnila, natřela mořidlem a ošetřila olejem. Do rohů vsadila drobné kachličky s mexickým motivem. Truhla pod zrcadlem je opět zrenovovaným bazarovým kouskem. Schovává nářadí, kancelářské potřeby nebo paragony, vše uložené do popsaných krabic od bot.

Stůl holky koupily masivní, zkrátily mu nohy a opatřily je pojízdnými barevnými kolečky. Těžký stůl je tak mobilní a manipulaci s ním zvládne i dítě, zároveň se však kolečka dají zaaretovat. Navíc je rozkládací, takže se k němu vejde až šest osob. Stohovatelné stoličky jsou schovány pod stolem, přitom kdykoliv po ruce.

Potřebné zastínění oken, kudy slunce do bytu svítí celý den, vyřešily římskými žaluziemi a zatemňovacím závěsem. „Nechala jsem si na zakázku u kováře vyrobit tyč na závěsy ve stejném provedení jako konzole na polici. A byla jsem opravdu mile překvapena, že jsem za ruční precizní práci od kováře zaplatila zhruba tolik jako za tuctovou garnýž z obchodu,“ je z originálního řešení nadšená Lenka. Původní dřevěné žaluzie opět prodala. Originální úvazy s dřevěnými a kamennými korálky zase vyrobila Pavla.