Do vietnamské tržnice Sapa za levným nákupem. Praktický průvodce

Pražská tržnice Sapa je tak trochu záhadné místo. Místní tvoří stát ve státě. Nemají rádi kamery ani fotoaparáty. Jen zvolna se otevírá pro veřejnost.

V první řadě se připravte, že s platební kartou tu neuspějete, lze s ní platit jen u jedné pokladny v samoobsluze Tamda Foods. Takže si napěchujte peněženku předem. Kdo tam jde poprvé, měl by si na vycházku vyhradit dost času, proplétání uličkami s krámky a jejich prozkoumávání chvíli trvá.

Jak se tam dostanete

Tržnice stojí přímo proti zastávce autobusu 113. Ten odjíždí od metra Kačerov a vystoupíte na stanici Sídliště Písnice. Dá se jet i autobusem 197 od Smíchovského nádraží. Autem můžete do areálu vjet západní branou (od sídliště), nebo jižní branou (viz mapka).

Ideální je získat někoho, kdo to tu zná, stejně jako jsme to udělali i my. Vyrazili jsme do „písnického Vietnamu“ společně s Janou Černou, nutriční gastronomkou, pro kterou je vietnamská kuchyně koníčkem, a proto má tržnici prozkoumanou křížem krážem.

„Prohlídky tržnice nabízí spousta lidí, každý se přitom soustřeďuje na něco. Já se snažím ukazovat hlavně bylinky, koření a zdravé asijské suroviny bez chemie,“ říká Černá. Sama proto pro zájemce jednou za čas uspořádá exkurzi s odborným výkladem. Jednak to zájemcům ušetří hodiny bloudění po areálu, jednak to pomůže vyznat se v záplavě zboží, které z běžného obchodu člověk nezná. Objednat si prohlídku můžete i přímo na internetových stránkách Sapy.

Jak je to s těmi nudlemi

Než začnete vybírat, u jakého občerstvení začnete ochutnávat, podává Černá základní exkurz do vietnamské gastronomie rychlého občerstvení. Dozvíme se například, že bún cha (čti ča) je grilovaný bůček, který se podává s ledovým salátem a perilou. To je aromatická bylinka, která pomáhá trávení a ve vietnamské kuchyni je docela často používaná.

Pozornost musíte nastražit při slově bún. To znamená nudle a pokud to slovo najdete u nějakého pokrmu, tak si objednáváte nudlové jídlo. Ale pozor - jsou to tenké kulaté nudle. Pak máte ještě ploché nudle, které se jmenují pho (čti fo).

Typické jsou i bagetky bánh mì pâté. „Ve Vietnamu se mísí vlivy, které zanechaly tu Khmérové, tu Thajci či Francouzi, kteří tu také dlouho udávali směr. Ve Vietnamu se vyrábějí z rýžové mouky, ale tady v Česku z pšeničné mouky. Sami si je tu pečou a pak je plní jako bagety,“ ukazuje na jednu z jídelen hlavní restaurační pasáže.

Je po desáté dopoledne, některé obchody se teprve chystají otevřít, ale všude vládne klid a pohoda. Když si dáte něco k jídlu a zjistíte, že byste si dali ještě kávu, prodavačka vás odkáže na místního pouličního prodavače a nevadí jí, že si kelímek přinesete do její provozovny.

Jana Černá pro vás nachystala základní ochutnávku surovin - pro někoho běžných, pro jiného nezvyklých a cizokrajných. Každopádně mohou být vstupenkou do jiného světa stravování.

Ráj bylinek

Od betelu po tři druhy koriandru (setý, mexický i vietnamský). Sapa je mimo jiné doslova rájem čerstvých bylinek.

Perila – Má intenzivní chuť i vůni. Jak ji jednou ochutnáte, poznáte ji v každém pokrmu. Má antioxidační účinky, její listy i semena se používají při léčbě alergií a astmatu. Vietnamci ji používají k ochucení salátů, ale připravit z ní můžete i čaj. Působí protizánětlivě a proti kašli a zahlenění.

Pepřovník betelový – Betelové listy jsou neuvěřitelně chutné a voňavé a používají se například k balení „masových salátů“. Směs z hovězího masa a dalších ingrediencí se zaroluje do listu a griluje nad ohněm nebo opéká v pánvi. 

Kdyby vám v Asii někdo nabízel „betelové sousto“, nemyslí tím žádné lahodné jídlo, ale jednu z nejrozšířenějších žvýkacích drog na světě a čtvrtou nejznámější a nejužívanější drogu vůbec. Nejde však o samotné betelové listy, ale směs s hašeným vápnem, semeny z arekové palmy a dalšími složkami. Betelu v kuchyni se tak bát opravdu nemusíte.

Dárek pro jedlíky

Nejlepší recepty z Vietnamu najdete v knize Pravá vietnamská kuchyně na Knihy.iDNES.cz

Thajská bazalka – Je kultivarem klasické bazalky, kterou především z italské kuchyně všichni dobře známe. Tato její thajská sestřička voní a chutná po lékořici a skvěle se hodí i do sladkých dezertů. Výhodou je, že její chuť i vůně jsou při vaření stabilnější. Má menší úzké listy a poznáte ji i podle fialových stonků.

Nejlevnější exotické ovoce

Čerstvé zralé ananasy, manga, durian a žakyje, mladé kokosy i plantainy (banány na vaření) nebo marakuja. Jestli na Vánoce toužíte po atraktivní ovocné exotické míse, zapomeňte na supermarkety a v nich na zralé kokosy, které oproti těm mladým stojí za starou bačkoru.

Věděli jste, že voda, která v nich žbluňká, nemá s tou pravou kokosovou nic společného? Kokos se před exportem navrtává, voda z něj se vylévá a prodává kosmetickým firmám. Pak se plní vodou obyčejnou, která díky dužině kokosu jen trošku „načichne“.

Žádné příliš blahodárné účinky v ní proto nehledejte. Přírodním iontovým nápojem nabitým minerály tak zůstává jen mladý kokos, který v Sapě seženete za 60 korun.

Rýžová a tapioková mouka

Skvělá alternativa pro celiaky. Obě můžete využít k vaření při bezlepkové dietě. Těsto z rýžové i tapiokové mouky je svými vlastnostmi v mnoha ohledech podobné pšeničnému. 

Díky škrobům dokážou slušně substituovat lepek. Speciálně z tapiokové mouky tak můžete vyrobit domácí nudle udon, a pochutnat si tak na asijských těstovinách.

Zázračný lotos

Ve zdravých výživách chtějí za sušený lotosový kořen jmění. V Sapě za mražený dáte pár desítek korun.

Je vhodný zvláště k přípravě čaje v zimním období, protože pomáhá při nachlazení, kašli, uvolňuje dýchací cesty a odhleňuje.

Mimo to přispívá při ledvinových obtížích a léčbě impotence. Ve východní Asii se kořen používá k přípravě pudinků a semínka lotosu se praží a jedí jako oříšky nebo se nechávají „vypufat“ jako kukuřičný popcorn.