Zvířata se dokáží skvěle orientovat v různých prostředích. Věda dlouho nedokázala zjistit, odkud svůj orientační smysl berou, a jen užasle přihlížela, jak přibývají nadané živočišné druhy – brouci, poštovní holubi a tažní ptáci, ryby, velryby, tučňáci. Nebo psi, kteří najdou cestu domů, i když je vysadíte desítky kilometrů daleko.
Týdeník TÉMAVychází v pátek |
Němečtí badatelé z Institutu Maxe Plancka pro výzkum mozku objevili v očích psa molekulu kryptochrom 1 spojovanou s magnetorecepcí – schopností vycítit magnetická pole. Na rozdíl od kompasu, který ukazuje pouze směr, tento „kompas“ rozpozná i sklon magnetických siločar vzhledem k zemskému povrchu.
Vědci potvrdili přítomnost kryptochromu 1 ve fotoreceptorech oka i u několika dalších savčích druhů. Kromě psovitých šelem (tedy u psů i vlků) byl i u medvědů, lišek, jezevců a primátů. Nemají ho ale třeba kočkovité šelmy (tedy kočky, lvi či tygři). „Proč to tak je, zatím nevíme,“ krčí rameny Christine Niessner z institutu Maxe Plancka.
Pokud jde o psy a magnetické pole, této problematice se věnovala už společná česko-německá studie z roku 2014, na níž se podílela Česká zemědělská univerzita. Pojednávala o tom, že psi dávají přednost vyměšování podél severojižní osy.