Psi se tak mohou do jisté míry vyrovnat lidem tím, že dokáží odhadnout nejen „řeč těla“ svého druhu, ale i lidí. Vyzkoušel to profesor Danien Mills, který provedl studii se 17 psy. Nechal psům promítat na obrazovce vždy dvojici dvojici obličejů: jeden s vlídným výrazem a druhý s rozzlobeným.
Přitom nahrával zvuky psího štěkání a porovnával to s obrazem promítaných tváří. Naprosto přesně se shodovalo radostné štěkání s tím, jak se psi dívali na rozzářené obličeje, vrčeli při pohledu na negativní emoce.
„Psi také byli rychleji než lidé rozpoznali špatnou náladu či melancholii u promítaných obličejů,“ tvrdí Mills. Upozorňuje také, že psi nebyli na tuto úlohu nijak připravováni.
Při pokusu potvrdil to, co lidé veterinářům hlásí - že jejich psi velmi citlivě reagují na nálady členů rodiny. Při novém pokusu však prokázal, že to není jen tím, že by zvířata dobře znala „své“ lidi, ale dokáží rozpoznávat emoce i u cizích lidí.
„Předchozí studie ukázaly, že psi mohou rozlišovat mezi lidskými emocemi z narážek, jako jsou výrazy obličeje. Tato kognitivní schopnost byla zatím doložena u primátů. Myslíme, že tato schopnost bude pravděpodobně instinktivní a umocněna tisíci let domestikace,“ uvedl týmový kolega Millse psycholog Kun Guo.
Tým už dříve ukázal, že psi používají stejného triku jako lidé, když se dívají do cizí tváře. Podle nich se zaměřují na pravou výraznější část obličeje. Sledují tvář a dělají to, co vidí. Funguje u nich například nakažlivé zívání stejně jako u lidí.
