V Česku se téměř polovina domácností točí kolem psa

Česko je psí velmoc. Hafany už nepoužíváme jen k hlídání svého domu. Také s nimi tančíme, voláme jim taxík a posíláme je na masáže, konstatuje reportáž magazínu Víkend. Mají i vlastního úspěšného detektiva s pátracími esemeskami.
Jemná psí masáž . I takové rozmazlování může být součástí služeb psího hotelu.

Jemná psí masáž . I takové rozmazlování může být součástí služeb psího hotelu. | foto:  David Neff, MAFRA

Pohledné Tatianě občas uprostřed noci zazvoní telefon. Než se stačí probrat ze sna, už na ni ze sluchátka kdosi huláká: „Koukám, že náš Azor má nakřivo polštářek. Jděte ho narovnat!“

Tatiana je majitelkou psího hotelu kousek za Slaným. Do většiny kotců s luxusním kováním, kterým říká vskutku hoteliérsky „pokoje“, umístila kamery. Páníček tak i na druhé straně světa může online sledovat, co zrovna jeho ubytovaný psí mazel provádí. Jestli je mu do skoku a zda mu chutná. A také i jak to má s polštářkem.

„Když vám kvůli tomuhle volají v jednu v noci, jen kroutíte hlavou,“ říká Tatiana Lisichkina, do jejíhož hotelu ve Studeněvsi odkládají své chlupáče i herci, zpěváci nebo fotbalisté Sparty.

„Podobné je to s pokyny, které nám tu lidé se zvířaty nechávají. Často to jsou rozumné informace. Někdy ale dostaneme hustě popsanou stránku A4, na které je: Přesně v sedm hodin ráno pohladit. Nebo: Je zvyklá s námi spát v posteli. Fakt si lidi myslí, že se něčím takovým máme i my řídit?“

Podobné požadavky vystihují, jak úzkostlivý vztah Češi ke svým štěkajícím druhům mají. Ne náhodou. Jednoho či víc psů má 40 až 45% domácností, což nás v EU řadí na druhé místo za Rumunsko. Pokud pomineme psy potulné, oficiálně registrovaných je zhruba 2,2 milionu.

Pro ty, kteří čtyřnohé tvory milují, jsme psím rájem. Pro ty, kteří nadávají na pokálené chodníky, zatraceným Čoklostánem. „Úkol psa v lidské společnosti se v posledních letech každopádně změnil,“ míní kynoložka Vladimíra Tichá.

„Pes už tolik nepomáhá při konkrétní práci, lidé v něm spíš hledají společníka. A je jedno, zda se jedná o dítě jedináčka, kterému pes nahrazuje kontakt se sourozencem, aktivního člověka středního věku, jehož pes doprovází při sportech, nebo seniora, pro nějž je pes tvorem, se kterým může mluvit a který mu pomáhá navázat kontakty s lidmi. Obávám se, že hodně z nás u psa často hledá to, co vzhledem ke zhoršujícím se mezilidským vztahům nenalézáme u jedinců svého druhu.“

Psí taneční v bývalé tovární hale

Když Kateřina Lerlová potřebuje uklidnit svého Aygiho, pustí mu Mozarta. Prý to funguje. Teď ale na chytrém telefonu hledá úplně jinou melodii. Jen co začne vyhrávat hudba z filmového Pána prstenů, podsaditému psíčkovi plemene welsh corgi se rozzáří oči a zvesela přiběhne.

Kateřina Lerlová tančí se psy ve Vraném nad Vltavou.

Sám to bezpečně poznává. Teď se bude tancovat! Lerlová o tanci se psem napsala knížku, soutěží v něm. Na jedny takové psí taneční mě pozvala do bývalé tovární haly ve Vraném nad Vltavou. Z pohledu plesového šíbra to je trochu nezvyk. Na tyhle tanečky se nechodí v obleku s kravatou, nestřídají se zde pánské a dámské volenky, sálem nezní waltz ani polka.

„Klidně by ale mohla,“ tvrdí s úsměvem Lerlová. „Je na psovodovi, jakou hudbu vybere. Měl by to dělat uvážlivě – rychlému psovi třeba není vhodné zvolit pomalou muziku. Moc se neosvědčil ani metal.“

Hobití písnička je asi trefa. Jitrem rezonují procítěné tóny tolkienovských hrdinských ság a Aygovy nožičky neúnavně kmitají po koberci, pejsek zbožně hledí k paničce. Oddaně se kolem ní otáčí, obíhá ji, proplétá se mezi jejími kroky, couvá, podává pac, zlehka našlapuje na její boty. Všechno přesně do rytmu, podle plánu. Ti dva spolu proplouvají bývalou fabrikou, jako kdyby tančili na Plese v Opeře. Tedy až na Kateřininy slovní pokyny, kterými chlupatého partnera diriguje.

„Důležité je, aby to sedělo do hudby. Člověk, který nemá smysl pro rytmus, by mohl mít problémy. Vrcholové soutěžící jsou ostatně často baletky. Já kvůli tomu začala chodit do tanečních, pilovala irské tance. Pes člověka donutí změnit životní styl.“

Přehled psích sportů

Nejen temperamentní teriéři a bull plemena (na snímku stafordšírští bulteriéři)...

Tanec nejčastěji dělají border kolie, není to ale pravidlo. „Na mezinárodních soutěžích nás reprezentuje i havanský psík, chodský pes, jedna naše závodnice měla úspěchy s dobrmankou. Ideální je, když soutěžíte se psem živým, ale ne zbrklým.“

Psí StarDance k nám přišla z britských ostrovů, v zemi maxipsa Fíka je čím dál populárnější, hlavně freestylová podoba. „Někdo to uchopí vyloženě jako tanec. Jindy je to víc scénka inspirovaná filmem – Popelkou, Avatarem. Musí to být každopádně sestava vhodná pro široké publikum. Pamatuju si případ, kdy někdo ve svém vystoupení představoval prostitutku. Za takovou stylizaci se strhávaly body.“

Pán prstenů dozněl, Aygo se těší na další pecku. Už zase mu září oči. Teď si trsne na Bídníky. Ty má obzvlášť rád.

Psí taxikář rozváží psy po celé Evropě

Než se s Lerlovou rozloučím, vypráví mi o návštěvě psí trenérky z Jižní Afriky. Když tahle dáma před časem navštívila Česko, údajně se nesmírně divila. „To je neuvěřitelné, u vás jsou psi úplně všude! Ve městech, ve vlaku, fakt všude. To jsem nikde jinde neviděla.“

Pavel Šrotýř vozí zvířecí taxislužbou nejčastěji psy. U nás i po celé Evropě.

Možná by žasla ještě víc, pokud by přisedla do auta k Pavlu Šrotýřovi. I jeho práce totiž dokazuje, jakého komfortu se čeští hafani ve 21. století dočkali: Šrotýř je psím taxikářem. Jeho společnost Taxi4Pets sice může stejně tak převážet kočky nebo andulky, štěkající klientela však vede.

„Dal jsem se na to, protože s lidmi už mě dělat nebavilo. Strašně mi začalo vadit, jak si při podnikání všichni hrají na kamarády a za rohem vám plivnou na záda. U zvířat na rozdíl od lidí platí, že pokud do nich vložíte lásku, tak vám to vrátí.“ Od běžného taxikáře se zdaleka neliší jen potiskem vozu. Na psí taxi si nemůžete jen tak mávnout na ulici. Taky vám ale nehrozí drožkařské šejdířské metody.

„Objednávají si mě lidé, kteří v Praze potřebují převézt psa k veterináři a nemají vlastní dopravní prostředek. Nebo si někdo sežene štěně na druhé straně republiky a nemá čas tam sám zajet. Vozíme psy po celé Evropě. Jednou dvakrát do měsíce vyrazíme se třemi pěti zvířaty na palubě, postupně je vyložíme v Londýně, Birminghamu, Manchesteru. Naše nejdelší trasa na jeden zátah byla 3 450 kilometrů.“

Taxa? Záleží na počtu řidičů, typu auta. Pro individuální cestu je sazba v průměru osm až deset korun na kilometr plus případné poplatky za mýto, trajekty. V případě svozové přepravy to vyjde i na třetinu. „Do Anglie bude u nás přeprava stát deset tisíc korun. Balkánci nebo Rusové za to chtějí sice jen šest tisíc korun, ale je to bez dokladů a o tři dny déle. Jedou obrovskou dodávkou, ve které mají až dvacet psů. U nich hafan prostě buď dojede, nebo ne.“

Psíčci jsou ve Šrotýřově volkswagenu či fordu převáženi v přenosných boxech, které jsou při jízdě ukotveny. Jede jich najednou maximálně šest. V zadní části vozu mají klimatizovaný, vyhřívaný a osvětlený prostor, ve kterém by se měli cítit dobře. „Nemáme klasickou přepaženou dodávku. To abychom je slyšeli. Každé zvíře snáší trasu jinak. Může trpět průjmy, zvracením. Když si toho všimnete, zastavíte, vyvenčíte ho. Za hodinu nebo dvě se v autě aklimatizují i největší stresáci.“

Zatímco lidský taxikář řeší, jak si nenechat zaneřádit auto nočními flamendry, ten zvířecí mívá jiné problémy. Jak převézt ustrašeného padesátikilového ridgebacka, který od páníčků zažil spoustu bití a týrání? Jeden taxikář řídí, druhý má na zadním sedadle připoutaného chlupáče na klíně. Pro jednou. Výjimečně. S nějakým tím podrbáním za uchem.

Náš psí zákazník, náš pán. Pro Šrotýře je to samozřejmé, psy miluje. Byť ho už při převážení taky pokousali. Paradoxně ne ti bojoví, vždycky jen malí jorkšírové, krysaříci. „Nemám jim to za zlé. Je to výchovou. Pes se brání, možná se bojí. I když vás kousne, nakonec si zvykne a je v pohodě.“

Psí detektiv má 90% úspěšnost

V Česku mají psi i své hřbitovy, pohotovosti. Dokonce chůvy, které se vám o zvíře postarají, zatímco jste třeba v práci. K dispozici je též psí detektiv, to když se vám miláček zaběhne. Takovým psím „radou Vacátkem“ je Aneta Sobotková.

Psi lásku vracejí jako terapeuti nebo asistenti

Paní Jana, kardiačka, se svojí psí zachránkyní a asistentkou Deizy.
Mike to má v hlavě správně srovnané.

„Hlavní je, po jaké době nám majitel ztrátu nahlásí,“ popisuje Sobotková z webu www.psidetektiv.cz. „Je potřeba jednat co nejrychleji. Jsme schopni poslat přes operátora tisícovce lidí v nejbližším okolí pátrací esemesky.

Druhou variantou je oslovení různých institucí přes naši celorepublikovou databázi: jde o útulky, místní úřady, myslivecká sdružení, veteriny, městskou policii, zverimexy. Pátrací letáček s fotkou a popisem dokážeme rozmístit po celém okrese. Je potřeba dát vědět i třicet kilometrů daleko, větší psi nemají problém urazit denně i čtyřicet kilometrů.“

Jednou za čas vyráží psí detektiv i do terénu. Obíhá s fotkou zaběhnutého psa sousedy, vylepuje letáčky, mluví v obecním rozhlasu, hledá čerstvou stopu. I toto se musí udělat záhy. Pokud by vyšetřování probíhalo po třech čtyřech dnech, shledání se zaběhlíkem by bylo nepravděpodobné.

„Snažíme se o zvířeti dozvědět od majitele co nejvíc. Jeho povahu. Jestli zvíře okolí zná. Jestli se nechá chytit od cizích. Zda je vykastrované, podle toho pak víme, jestli se vydá někam za háravkou, nebo si jenom bloudí po okolí a hledá, co by kde zblajznul.“

Úspěšnost Sobotkové a spol. je fascinující; pokud se majitel ozve včas, dělá až 90 %. A že je té práce dost, denně žádá o pomoc dvacet pět zoufalých páníčků. Mívá to často dojemné konce. Jako u bígla Putíka, který se domů vrátil po třiačtyřiceti dnech odloučení. Vyhublý na kost, zesláblý, s klíštětem za uchem, ale jinak zdravý. Pak nevěřte na zázraky.

Psí plyšáci spící v posteli doma i na hotelu

Zase jsme v psím hotelu za Slaným. Tatiana tělnatému teriérovi Bentleymu dopřává koupel, pak masáž. Psisko drží, je to vodomil, zdejší miláček. Paní majitelka s mírným ruským přízvukem zatím vypráví, kterak se projevuje, že Češi jsou opravdu do psů blázni.

Ve Studeněvsi u Slaného spí psí hosté v kovaných psích postýlkách a majitel má možnost je sledovat webovou kamerou.

„Vím o tibetské doze, jednom z největších psů, kterou si páníček pořídil do dvoupokojového bytu. Spí s ní v posteli. Někdy je problém, že si člověk koupí psa a myslí si, že je to plyšák. Často to odhadnu už po telefonu, hlavně u žen: to je samé ňuňuňu, k tomu padesát oblečků na všechno možné počasí. Pořád je to ale jen pes, tak by se k němu mělo tak přistupovat.“

Lidi svou lásku projevují různě. „Jezdí k nám třeba anglický buldoček. Přijede Rolls-Royce, fantastické auto s bílými sedačkami. Pes sedí přímo na ní, má obojek od Louise Vuittona. Když ale vidíte žrádlo, které mu dávají, nechápete. Takové barevné sajrajty! Chtějí, aby měl masáže, aby byl dvakrát za pobyt vykoupaný. Oukej. Důležité ale přece je především to, aby pes měl doma pořádné žrádlo a správný pohyb.“

V hotelu je klid, ani necítíte typický psí pach. Tatiana pouští Jack Russell teriéry Maxe a Benyho do herny, kočkují se tam a prohánějí balonky. Jejich páníčkové jezdí každý rok na cestu kolem světa, kluci tak jsou ve Studeněvsi jak doma. Velká doga Mercury kouká trochu nejistě, je tu poprvé, na dvoudenním zkušebním pobytu.

„Tak to máme u nových psů vždy, abychom zjistili, co od nich můžeme čekat. Někdy se ukáže, že to nejde. Zůstávají ve stresu, nežerou. Od toho dáváme ruce pryč, nemá smysl psa trápit. Buď jsou tady šťastní a my je rádi pohlídáme, nebo ať si to páníčkové zařídí jinak.“

I tady ve Studeněvsi je každopádně patrné, že v Česku psí byznys jen kvete. Za malý psí pokoj zaplatíte od 405 korun na den, za větší od 465 korun. Přesto si sem své miláčky vozí nejen movití podnikatelé nebo celebrity aneb jak říká ruská výcvikářka Marina: „Třeba ta vaše slavná babička s bílými vlasy, jo, Vondráčková!“ Odkládají je sem i důchodci mířící na dovolenou do Chorvatska.

Stojí jim to za to. Tak už to zkrátka chodí v psím ráji. V Čoklostánu, jak by řekli ti, kteří nechápou nic od psích tanečních až po psí hotel.

Autor:

Krmítko v americkém Ohiu

  • Nejčtenější

Seznamte se s Ninou, francouzským buldočkem budoucnosti

26. března 2024

Chovatelé se snaží zachránit francouzského buldočka tím, že odstraňují jeho hlavní zdravotní...

Ve spáleném Českém Švýcarsku už vyrostly břízky ze semínek do výšky metru

22. března 2024

Vědci Botanického ústavu Akademie věd se nestačí divit, s jakou rychlostí se obnovuje vegetace na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pohlreichův cukrář prozradil náročný recept na italské velikonoční holubice

25. března 2024

Co je pro nás velikonoční beránek, to je pro Italy velikonoční holubice. Colomba. Symbol Ducha...

KVÍZ: Jak se vyznáte v pivu a jeho čepování?

28. března 2024

Pivo je českým národním nápojem a v jeho konzumaci se pravidelně držíme na horních příčkách...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pohlreich se vrátil do rodné stáje. V Česku na grilu je mírný jako beránek

24. března 2024

Kdo má rád gastronomické soutěže, v tomto pořadu si možná přijde na své. Po krátkém „odskoku“ na...

Užijte si jarní svátky obklopeni květinami a symboly jara a Velikonoc

29. března 2024

Celý týden jste se těšili, jak si konečně na Velký pátek vyzdobíte byt, dům, chalupu? Vsaďte na...

Ve skleníku topí koňským hnojem, prodlouží si tak sezonu o týdny

28. března 2024

Novou pěstební sezonu zahajují Lucie a Brett Gallagherovi už na konci února. Přestože pozemek v...

KVÍZ: Jak se vyznáte v pivu a jeho čepování?

28. března 2024

Pivo je českým národním nápojem a v jeho konzumaci se pravidelně držíme na horních příčkách...

Semínka rajčat koupejte v heřmánku, radí zkušený zahradník, jak na výsev

27. března 2024

Semena rajčat se tradičně vysévají na Josefa, nicméně do Velikonoc to pořád stihnete tak, abyste po...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...