OTÁZKA:
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, na základě čeho tvrdíte, že byli analyzovány hodnoty pouze v Severní Americe? Přeci to, že instituce, které jsou ze Severní Ameriky, měří tyto data, neznamená, že neměří teplotu na celém povrchu země. Co já vím, tak IPCC vydává reporty, v kterých je zaznamenána průměrná teplota celé zeměkoule. Souhlasím s vámy, že tání Arktidy vede ke snižování teplot v Evropě, ale to je přeci jen část celé planety, tady se mluví o globálním oteplování, ne o ochlazování v jednotlivých částech. Stejně jako vy berete, že data od roku 1880 jsou nedostatečná, tak mě přijde nedostatečné tvrdit, že protože v Čechách bylo před 400 lety teplejší počasí než nyní, tak neexistuje globální oteplování. Tedy se chci zeptat ještě na druhou otázku, jaký si myslíte, že má na změnu klimatu vliv lidské chování? Protože to je ta nejkontroverznější část celé problematiky. Děkuji, Tomáš Chvátal
ODPOVĚĎ:
Dobrý den pane Chvátele, první část Vaší otázky směřuje k tomu, na čem je postaveno mé tvrzení, že informace o tom, že rok 2010 byl nejteplejší za celou dobu měření od roku 1880. Skutečně jsem si vzal všechny dostupné dlouhé řady, které jsou k dispozici (je jich více jak 30 a jsou opravdu ještě o sto let delší) a seřadil je podle ročních teplot. Rok 2010 se v nich objevil na předním místě popuze v jediném případě. Americké teplotní řady (většina z nich je přibližně od roků 1850 - 1860) ukazují jednoznačně, že rok 2010 se umístil na prvním místě.
Oscilace klimatu je potvrzená dlouhodobými výzkumy a podpořena celou řadou historických dokladů. Mohu Vás ubezpečit, že klima před 400 lety bylo opravdu velice podobné tomu současnému, a to i v jeho počáteční a závěrečné fázi.
27.1.2011 10:09
OTÁZKA:
Vážený pane Svobodo, dokážete odhadnout v čím zájmu zejména je mystifikovat ohledně domělého globálního oteplování a kdo má největší finanční benefit z této kampaně? Děkuji za odpověď a přeji krásný den.
Richard Kába
ODPOVĚĎ:
Problém globálního oteplení je v současnosti ve své podstatě dosti kontroverzní. Ne snad, že by oteplení neexistovalo, o tom nikdo nepochybuje, ale to jakým způsobem je jeho vznik interpretován. Značná část argumentů je postavena na argumentu, že za posledních asi sto let se globální teplota zvýšila takovým způsobem, jak nikdy před tím. Toto tcrzení však příliš skutečnosti neodpovídá. Nicméně mediální kampaň ve smyslu spíše hrozby přiměla vlády mnoha států světa, aby investovaly do výzkumu klimatu v současnosti nemalé částky. Dnes se ukazuje, že klimatická minulost není podrobně prozkoumána a proto se tedy objevují názory, že je předčasné mluvit o masivním vlivu stoupání teplot na životní prostředí.
27.1.2011 10:15
OTÁZKA:
Dobrý den, v článku se uvádí, že rok 2010 nebyl podle Vás nejteplejší od roku 1880, neboť byla analyzována jen data ze Severní Ameriky. Opravdu si tohle myslíte?
ODPOVĚĎ:
Tuto otázku jsem již zodpověděl (viz výše).
27.1.2011 10:16
OTÁZKA:
Červen 2010 +1,2 stupně nad normálem. Červenec +3,1 nad normálem. Srpen +0,6 nad normálem (data ČHMÚ pro ČR). To je, prosím, to „chladnější léto“, které jste pro naše území prorokoval po výbuchu té islandské sopky?
Ladislav Metelka
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě, že můj názor na loňské léto byl vysloven v květnu 2010. Předpokládal jsem ,že vulkanický prach sníží intenzitu záření o několik procent, což by vedlo k poklesu teplot. Nicméně máte pravdu v tom, že léto 2010 bylo takové jako uvádíte. Ovšem například květen měl odchylke -0,6 a září -1,1 stupně.
27.1.2011 10:21
OTÁZKA:
Vážený pane Svobodo, jsou výsledky Vaší práce k dispozici někde na internetu, případně kde jinde publikujete? Děkuji a přeji hezký den.
Richard Kába
ODPOVĚĎ:
Já sám vlastní webovou stránku nemám, ale připravuji s redakcí i-dnes článek, ve kterém budou zveřejněny všechny dlouhé řady, které jsou k dispozici.
27.1.2011 10:25
OTÁZKA:
Řady teplot CRU, GISS, RSS MSU i UAH MSU vycházejí z měření prakticky po celém světě (první dvě z přízemních měření, druhé dvě ze satelitních). Že by to byly analýzy pouze ze severní Ameriky, to je totální nesmysl. Právě proto třeba řada CRU začíná rokem 1850 a GISS rokem 1880, protože dříve bylo pokrytí stanicemi nedostatečné k výpočtům globálních průměrů. Co Vy na to?
Ladislav Metelka
ODPOVĚĎ:
Dobrý den pane doktore, samozřejmě, že vím co máte na mysli, nicméně používat přepočtená data k argumentům, že ten či onen rok byl nejteplejší vůbec je přeci jenom poněkud zavádějící. Konečně i ten argument, že uvedené dlouhé řady, které jsou dnes k dispozici jsou nedostatečné a je třeba je globalizovat, jejich hodnoty snižuje.
27.1.2011 10:28
OTÁZKA:
Dobrý den, podle čeho soudíte, že před 200 lety bylo tepleji než dnes? Myslíte tím teploty z hlediska globálního nebo lokálního? Vycházíte z proxy dat nebo z empiricky zjištěných hodnot několika stanic?
ODPOVĚĎ:
Připravuji spolu s redakcí i-dnes článek, jehož součástí budou i uvedené dlouhé řady (většina z nich začíná před rokem 1760), v dnešním portálu není na tyto řady dostatek prostoru.
27.1.2011 10:30
OTÁZKA:
Dobrý den pane Svobodo. Chtěl bych se zeptat, jestli se na Vás obrací i soukromí investoři, kteří financují výstavbu různých Skiareálů, s žádostí o studii/radu/posouzení jejich projektu z hlediska klimatických podmínek a předpokladů "vývoje zim" do budoucna? Děkuji Honza
ODPOVĚĎ:
Provozovatelé ski-arteálů přímo ne, ale měl jsem několik dotazů od provozovatelů soukromých letišť se žádostí na předpověď přibližně o 3 - 5 měsíců dopředu.
27.1.2011 10:32
OTÁZKA:
Dobry den pane doktore, zajimam se o prirodu a proto bych se rad zeptal: Je mozno nekde vyhledat vase odborne prace o klimatu? Myslim tim zkutecne odborne, nikoliv popularizacni (napr. pro VEsmir, Vedu a techniku mladezi, ruzne internetove blogy, ...), popr. odborne knihy (opet tim nemyslim beletitickou literaturum ktrera se prodava v Levne nize za 49,- korun). V databazicu Web of Science nebo Scopus apod. jsem nic nenasel.
Moc dekuji za odpovedi.
ODPOVĚĎ:
Děkuji za otázku, část mých prací byla od roku 1992 publikována v pravidlených sbornících hvězdárn Úpice, která pořádá každoročně mezinárodní semináře na téma "Člověk ve svém pozemském prostředí".
27.1.2011 10:36
OTÁZKA:
Dobrý den,
Nedávno jsem četl článek že letos bude dlouhá zima, protože veverky mají větší zásoby oříšků. Co si o tom myslíte? Podle mne je to naprostá hloupost, protože veverky prostě nemohou vědět jak tuhá bude zima, a jejich zásoby budou spíše dány dobrou úrodou oříšků, nebo větším množstvím veverek...
Petr Bartoš
ODPOVĚĎ:
O veverkách nic nevím, nicméně tzv. "přírodní data" slouží mnohdy k odhadu nastupující roční sezony. Loňského roku se to projevilo i v tom, že byl například zaznamenán časný přílet severských havranů, rychlé dozrání zimních odrůd jablek a podobně. Ostatně i pozorování lesníků potvrdila, že spárkatá a vysoká zvěř se posunula z vyšších poloh di nižších.
27.1.2011 10:39
OTÁZKA:
dobry den
chtel bych se zeptat, zda lonske studene leto v evrope je dle vaseho nazoru dusledkem erupce sopky na Islandu nebo slabe slunecne aktivity?dekuji
nerw ervajs
ODPOVĚĎ:
Na podobnou otázku jsem již odpovídal. V některých našich polohách (českých) se skutečně projevila zvýšená srážková činnost. Na drtuhou stranu je ovšem třeba připustit, že erupce islandské sopky nepatřila mezi ty zvláště silné.
27.1.2011 10:41
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli by se dalo "odhadnout" počasí na duben až červen?
Alena Boháčová
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, odhad je samozřejmě odhad, takže je zde velká možnost nepřesnosti, nicméně obvykle po delší zimě nastupuje teplé jaro. S ohledem na to, že je patrné zvýšení srážkové činnosti se dá nakonec usuzovat i na to, že se tento fenomén projeví i v další části roku.
27.1.2011 10:47
OTÁZKA:
Dobrý den, jaký máte názor na firmu Meteopress a jejich předpovědi? Narážím na otevřený dopis pana Radima Tolasze.
Petr Sekanina
ODPOVĚĎ:
Děkuji za otázku, bohužel dopis pan Tolasze jsem nečetl.
27.1.2011 10:47
OTÁZKA:
Domnívám se že současné běsnění alarmistů není věda, ale spíš to naplňuje znaky náboženství (víra, proroci,přikázání...). Co si o tom myslíte?
David Futschik
ODPOVĚĎ:
No comment.
27.1.2011 10:48
OTÁZKA:
Dobrý den pane Svobodo,
chtěl bych se zeptat, z jakých údajů Vám vyšlo, že v roce 2010 byla nadnormální snůška medu, když když ve většině republiky květen a červen propršel a červenec to už nezachránil?
Radim Polášek
ODPOVĚĎ:
Podobné informace byly získány z různých zdrojů, například od různých včelařských sdružení. Nicméně tento fakt neplatil pro celé území naší republiky, avšak četná pozorování včelařů hovořila o vysoké aktivitě včelstev i v podzimních měsících.
27.1.2011 10:50
OTÁZKA:
Dobrý den, co znamená prosím výrok "...že se spíše k horšímu změnila síla Golfského proudu"?
Petr Dvořák
ODPOVĚĎ:
Můžete prosím upřesnit Váši otázku, kde se objevil Vámi citovaný výrok? V každém případě byla loňská charakteristika Golfského proudu odlišná od normálu. Satelitní snímky potvrdily, že jeho teplota se přibližně od poloviny trasy (přibližně uprostřed Atlantiku) snížila a vzniklo množství bočních větví.
27.1.2011 10:55
OTÁZKA:
Hezký den Vám přeji. Ráda bych se Vás zeptala na tzv. „globální klima“, které vlastně nikde neexistuje, nikdo jej nepociťuje a oteplovači jej používají jako bič na všechny, kteří s nimi nesouhlasí. Klima je přece dlouhodobý stav počasí, vztažený k určitému území, obvykle pro uzavřený hydrometeorologický celek. Proto můžeme mluvit o klimatu Evropy, Sibiře atd. Jak to, že oteplovači přišli s rozšířením tohoto pojmu na celou planetu? Někdo prostě naměří, dopočítá, upraví a v globále je všechno jinak. Moc Vám děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, problém "globálního klimatu, případně "globálního oteplení" je výsledkem poslední doby. Země je rozdělena do klimatických pásem, takže v tomto případě nelze o nějakém "globálním klimatu" mluvit. Druhý termín "globální oteplení" je spíše výsledkem mediálního působení, neboť dnes se obvykle přijímá název "globální klimatická změna". Zatímco v prvním případě se vlastně ani nepřipouští jiná možnost, nežli pouze o oteplení, potom v tomto druhém případě je těch možností více, tedy jak oteplení tak jinde ochlazení.
27.1.2011 11:00
OTÁZKA:
Souvisí klima dlouhodobě i s kyvadlovým pohybem zemské osy ?
Boris Pouzar
ODPOVĚĎ:
Dobrý den pane Pouzare, máte pravděpodobně na mysli precesní pohyb zemské osy. Jde vlastně o starší teorii prof. Milankoviče, který sledoval oscilace pohybu zemské osy zpětně asi za posledních 700 tisíc let, kde dokazoval, že zde určitá vazba existuje.
27.1.2011 11:03
OTÁZKA:
Vážený pane Svobodo, rád bych se vás zeptal na váš názor ohledně ovlivňování počasí člověkem. Mám na myslí, zda jste například slyšel o zařízení HAARP nacházejícím se na Aljašce, které je údajně schopno na základě vysílání elektromagnetického vlnění do ionosféry počasí ovlivňovat. Zda je toto podle vás technicky možné, pokud o tom tedy máte nějaké informace. Děkuji mnohokrát
ODPOVĚĎ:
O tomto zařízení opravdu žádné podrobnosti neznám.
27.1.2011 11:04
OTÁZKA:
Jak se vůbec klima mění? Četl jsem články o mamutech na Sibiři, co zmrzli s jarní trávou v tlamě a dvacet tisíc let nerozmrzli. Pod alpskými ledovci jsou pařezy vzrostlých borovic, které jednoho dne zasypal sníh a led a tisíce let neroztál. Totéž známý Otzi - přišel po louce, přepadla jej sněhová bouře a pět tisíc let byl zamrzlý v ledu. To nasvědčuje o skokových změnách teploty a podnebí o desítky stupňů, které probíhaly v řádu dnů a hodin, nikoliv desetiny za desetiletí, jako probíhají dnes. Proč tedy je kolem klima dnes takový rozruch?
Zdeněk Wernhart
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, rychlost klimatických změn je dnes velmi pečlivě studována. Začíná převládat názor, že tyto změny probíhaly skokově, jakoby naráz. Faktických dokladů je zatím poskrovnu, avšak ty co jsou k dispozici tento fakt potvrzují. Například jsou k dispozici doklady o náhlém posunu alpských ledovců mezi roky 1570-1580, kdy čela ledovců sjela do nižších poloh a již zde zůstala. Další náhlá klimatická změna je potvrzena pro 13. století, přibližně v letech 1270-1280, kdy došlo k náhlé změně teplotních i hydrologických poměrů.
27.1.2011 11:10
OTÁZKA:
Pane doktore, dekuji za odpoved. Ale opravdu si myslite, ze "publikace" ve sbornicich jakesi hvezdarny (patrne ani nerecenzovane) je mozne povazovat za vedecke?
Zkusim to tedy jeste jednou a znovu trochu jinak: mate nejake sve zahranicni RECENZOVANE prispevky popripade kolik (priblizne 1, 10, 100, ...) na nicch mate zahranicnich citaci?
Dekuji jeste jednou ...
ODPOVĚĎ:
Musím Vás zklamat, ale příspěvky, které jsem odesílal k publikaci, nebyly do zařazeny s vysvětlením, že se jedná o sekci, kde je jich značné množství. Nicméně na můj článek o vltavských povodních reagovala německá strana s dotazem na podrobnjěší informaci. Německá strana se k tomuto článku vrátila loňského roku na mezinárodním semináři ve Vídni. Byl jsem zde požádán o napsání delšího článku na uvedené téma, neboť souvisí s objevem nové řady labských průtoků v Praze.
27.1.2011 11:17
OTÁZKA:
Dobrý den, jak bude v Krušných horách od 12/2 do 19/2? Jedeme na hory, tak doufáme, že nám to vyjde.
Alena Hušnerová
ODPOVĚĎ:
Nejsem meteorolog, který by Vám mohl dát podrobnější předpověď, nicméně je možné na základě dlouhodobých pozorování určit některé singularity na teplotních řadách. Období, které Vás zajímá, nastupuje po tzv. "Valentinské zimě", která má pravděpodobnost výskytu asi 65%. Po tomto studeném úseku by se mělo objevit kratší oteplení (asi 70% pravděpodobnost) a přibližně od druhé poloviny února opět ochlazení. Je ovšem vzít v úvahu, že jednotlivé teplotní epizody se mohou překrývat, nebo se i různě prodlužovat nebo zkracovat.
27.1.2011 11:25
OTÁZKA:
Dobrý den,
jaká internetová předopvěď je podle vás dobrá? jde mi zejména o hory-předpovědi se většinou minou o hodně, zejména ty české včetně chmi. Zahraniční jsou na tom o poznání lépe-např snow-forecast
ODPOVĚĎ:
POdle mého názoru by bylo vhodné kombinovat všechny možné zdroje.
27.1.2011 11:30
OTÁZKA:
Co si myslíte o skladbě meteorologických stanic v řadách CRU a GISS. ČR je zastoupena trojicí Ruzyně, Tuřany, Mošnov, Cheb. (Giss jich má o něco víc, ale kromě Milešovky jsou všechny ve městech. I když Libuš je označena jako crops - prý podle převládající vegetace v okolí) Opravdu jsou data z letišť a měst ta nejlepší pro celou ČR?
Mira Janča
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, Vaši otázku nemohu komentovat, neboť neznám princip podle kterého byly Vámi uvedené stanice vybrány. Na druhou stranu je ovšem uznat fakt, že většina meteorologických stanic v rámci sítě ČHMÚ je situována do měst. Jejich uložení je ovšem výsledkem historického vývoje, protože v době jejich zakládáníšlo o stanice ve volné přírodě.
27.1.2011 11:34
OTÁZKA:
Jste zřejmě odpůrcem teorie globálního oteplování. Jak si potom vysvětlíte takový extrémní úbytek polárních ledovců?
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, jaký je můj postoj k teorii "globálního oteplení" jsem již vysvětlil. Vámi položená otázka o úbytku polárních ledovců je ovšem vážná. Zde je ovšem nutno rozlišovat jihopolární a severopolární ledovce. Zatímco antarktické ledovce se prakticky nemění, pouze se čas od času odlomí některá jejich část, jsou potom arktické ledovce daleko aktivnější. Je ovšem pravda, že arktické ledovce začaly odtávat již téměř před 100 lety a první na to upozornili ruští polárníci ve 30. letech min. století. Oteplení, které nikdo nezpochybňuje je ovšem patrné na mnoha teplotních řadách již od poloviny předminulého století, tedy přibližně po rocích 1850 - 1870. Pracovníci univerzity v Brémách loňského roku předložili zprávu o ubývání arktického ledu na základě dvacetiletého výzkumu. Výsledek byl velmi překvapující. Plocha pokrytá arktickými ledovci ze zmenšila, ovšem objem ledu zůstal prakticky stejný.
27.1.2011 11:41
OTÁZKA:
Dobrý den, výrok "...že se spíše k horšímu změnila síla Golfského proudu" se objevil v tomto vašem článku: http://hobby.idnes.cz/globalni-oteplovani-je-nesmysl-zmeny-klimatu-ale-probihaji-i-podle-predku-15g-/hobby-zahrada.asp?c=A110126_130920_hobby-domov_mce
Petr Dvořák
ODPOVĚĎ:
Dobrý den pane Dvořáku, děkuji za upozornění na citaci. Nežli jsem se dostal k odpovědi na Váš dotaz, tak jsem si to vyhledal. Jestliže se podíváte na i-netové stránky s heslem golf stream určitě tam najdete satelitní snímky hlavního toku Golfského proudu i v nepravých barvách pro zdůraznění rozdílů.Existuje i srovnávací dokumentace, kde se porovnávají snímky z předchozích roků se současností.
27.1.2011 11:46
OTÁZKA:
Mrazy v zimě, horko v létě... To se dá předpokládat i v budoucnu. Myslíte si, že má smysl vědět přesněji, zda "zítra" bude plus pět až plus osm místo potom faktických plus desíti?
Karel Lana Ing.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, samozřejmě, že pro normální potřebu není taková informace nutná. Existují však instituce i provozy, které jsou na přesné informaci silně závislé, např. Správa komunikací, nebo povodí řek.
27.1.2011 11:48
OTÁZKA:
Je to možná mimo téma, ale zítra píšu zkoušku z fyzické geografie a chtěl bych se vás zeptat na jeden příklad.
Vypočítejte přízemní teplotu adiabaticky sestupujícího objemu vzduchu z výšky 4000m nad zemí. Teplota vzduchu ve výšce 4000m je -10°C, hladina kondenzace leží ve výšce 1000m. Děkuji :)
Tomáš Kubíček
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, odhadem mě vychází mezi 12-16 stupni. Vlastní výpočet si však musíte provést sám.
27.1.2011 11:53
OTÁZKA:
Mrazy v zimě, horko v létě... To se dá předpokládat i v budoucnu. Myslíte si, že má smysl vědět přesněji, zda "zítra" bude plus pět až plus osm místo potom faktických plus desíti?
Karel Lana Ing.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, myslím, že jsem již na podobnou otázku odpověděl.
27.1.2011 11:53
OTÁZKA:
Zde jsou informace o zařízení HAARP. Děkuji
http://www.haarp.alaska.edu/haarp/gen.html
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, velmi děkuji za informaci s chutí si ji prostuduji.
27.1.2011 11:54
OTÁZKA:
Z článku jsem se dočetla, že letošní zima bude podobná té loňské. Já už si ji ale moc nevybavuji: jak tedy bude zima pokračovat? Kdy asi nastoupí jarní počasí?
Miluše Čechová
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Pokud bude průběh letošní zimy v intencích loňské, potom se dá předpokládat i podobný průběh té letošní.
27.1.2011 12:00
OTÁZKA:
vracím se k mé puvodni otazce tj. podle vyvoje letošni zimy by mnělo přijít rychlé oteplení v jarních měsících a letní měsíce by mněly být chladnější je to pravda?
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Myslím, že jsem na podobné téma již odpověděl.
27.1.2011 12:01
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, je pravda že letošní jaro budekrátké a přijde brzy a rychle přijdou velmi teplé dany. zato letní měsíce budou ve znamení proměnlivé olačnosti a deštivé
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Podobný dotaz byl již zodpovězen.
27.1.2011 12:01
OTÁZKA:
Bude zima dlouhá?
Standa Kafka
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Jestliže se bude letošní počasí chovat jako to loňské, tak lze skutečně očekávat delší zimu. Tedy, dosavadní průběh tomu nasvědčuje.
27.1.2011 12:08
OTÁZKA:
K odpovědi na dotaz Tomáše Kubíčka:
Zapomněl jste, že jde o SESTUP vzduchu, tedy žádný nasyceněadiabatický gradient, který jste použil, ale měl jste použít suchoadiabatický. Výsledná teplota bude znatelně vyšší než to, co jste uvedl...
Ladislav Metelka
ODPOVĚĎ:
Dobrý večer. Omlouvám se za zpoždění, ale měl jsem opravdu mnoho povinností. Jistě chápete, že ze zadání je čistě meteorologická záležitost a já jsem vystudoval zcela něco jiného. Pokud jde tedy o omyl, potom se omlouvám, neboť jsem vycházel ze základnívh principů teplotní difrenciace atmosféry. děkuji za pochopení.
29.1.2011 13:03
OTÁZKA:
Jen poznámka - nemáte pravdu, když tvrdíte, že "většina meteorologických stanic v rámci sítě ČHMÚ je situována do měst". Přímo ve městech je jen malé procento stanic.
Ladislav Metelka
ODPOVĚĎ:
Dobrý večer. Vážený pane doktore, mám k dispozici data podle publikace "Podnebí ČSSR" z roku 1961. Tam je přehled stanic a převládají města. Pokud jde o zastaralá data, tak se omlouvám a děkuji za pochpení.
29.1.2011 13:03
OTÁZKA:
Dobry den, jako Snowkitera me nejvic zajima jestli tuto zimu jeste obcas trochu zafouka, 5-12ms. Doted to nefoukalo temer vubec :-/ diky
Lukas Pohl
ODPOVĚĎ:
Dobrý večer. Omlouvám se za zpoždění, ale měl jsem skutečně hodně povinností. Jaké budou větrné poměry letošní zimy Vám skutečně říci nemohu. Nicméně, pokud bude stejná jako loňská, sněhu může být dostatek. Děkuji.
29.1.2011 13:04
OTÁZKA:
Že by včelaři považovali rok 2010 ve výnosu medu za rekordní, o tom silně pochybuji (viz zpráva v posledním časopise Včelařství). Chladné jaro způsobilo, že ještě v polovině června zásoby medu byly zanedbatelné, pak sice závěr června trochu situaco vylepšil, ale celkově rok, domnívám se, byl přinejlepším průměrný. Odkud máte tato data?
Martin Vágner
ODPOVĚĎ:
Dobrý večer. Omlouvám se za zpoždění, ale dříve jsem to opravdu nestihl. V uvedeném článku zazněla informace, že jde o snůšku, nicméně jde o omyl, měl jsem na mysli rojovou aktivitu. Děkuji.
29.1.2011 13:04
OTÁZKA:
Dobrý den,
Proč přeskakujete otázky?
Petr Bartoš
ODPOVĚĎ:
Pořadí otázek nepovažuji za podstatné.
29.1.2011 13:05
OTÁZKA:
Pane doktore, myslim, ze vase odpoved je naprosto vycerpavajici. Mesicne se publikuji tisice impaktovanych klimatickych / meteorologickych clanku, jen vam je jako na potrvoru ani jednou nevzali. Cim si to, prosim, vysvetlujete?
Ale snad uz nemusite ani odpovidat - bystry ctenar si usudek jiste udela sam :-)
ODPOVĚĎ:
Dobrý večer. V tom případě se omlouvám, že jsem publikoval pouze v domácím tisku. Jedním z důvodů zřejmě bude i to, že se věnuji především archivům z českého území.
29.1.2011 13:09
OTÁZKA:
Dobrý den, zajímá mne, jak to vidíte s letošní zimou, neboli kdy budu letos moci schovat zimní bundu do skříně. :-) Přeji krásný den.
ODPOVĚĎ:
Dobrý večer. Omlouvám se za zdržení. Pokud bude průběh počasí podobný loňskému, tak to budete muset nechat až někdy na duben.
29.1.2011 13:10
OTÁZKA:
Dobrý den, mohl byste mi objasnit mechanismus působení intenzity Golfského proudu na variabilitu indexu Severoatlantické oscilace?
ODPOVĚĎ:
Dobrý večer. Omlouvám se za pozdní odpověď, ale po skončení relace jsem měl jiné povinnosti a dnes jsem přednášel v H.K. Jde o velmi složité téma, navíc je v současné době tento vztah stále předmětem intenzivního výzkumu.
29.1.2011 13:12
ODPOVĚĎ:
Dobrý den pane Chvátele, první část Vaší otázky směřuje k tomu, na čem je postaveno mé tvrzení, že informace o tom, že rok 2010 byl nejteplejší za celou dobu měření od roku 1880. Skutečně jsem si vzal všechny dostupné dlouhé řady, které jsou k dispozici (je jich více jak 30 a jsou opravdu ještě o sto let delší) a seřadil je podle ročních teplot. Rok 2010 se v nich objevil na předním místě popuze v jediném případě. Americké teplotní řady (většina z nich je přibližně od roků 1850 - 1860) ukazují jednoznačně, že rok 2010 se umístil na prvním místě.
Oscilace klimatu je potvrzená dlouhodobými výzkumy a podpořena celou řadou historických dokladů. Mohu Vás ubezpečit, že klima před 400 lety bylo opravdu velice podobné tomu současnému, a to i v jeho počáteční a závěrečné fázi.
27.1.2011 10:09