Rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami. Nejdříve je pro okrasu pěstovali Italové, u nás se plody objevily až počátkem 20. století. Během sta let získaly na značné popularitě a rostliny byly vyšlechtěny do stovek odrůd.
Rajčata se pěstují jako jednoleté rostliny (i když je to trvalka bylinného charakteru patřící do lilkovitých), které se bujně větví, výhony dosahují i délky přes dva metry. Potřebují teplé a chráněné stanoviště, dostatek prostoru a pro bohatou úrodu také pravidelné zásobování vodou a živinami. Půda by měla být hlinitopísčitá s dostatečným množstvím humusu.
Pěstování
Rajčata se u nás pěstují z předpěstované sadby. Mladé rostliny můžete snadno zakoupit v zahradnictví a hobbymarketech, lze si je ale také připravit.
Čtěte ve středu
Vyberte si z 19 šlechtěných odrůd rajčat s tipy pro jejich úspěšné pěstování
Rozhodnete-li se tak, počítejte s tím, že předpěstování trvá zhruba 6 týdnů – nejdříve je nutné vysít semena do truhlíků, sazeničky s prvním pravým listem připikýrovat do sadbovačů, a teprve až zesílí, je možné je přesadit na cílové místo.
Na venkovní stanoviště je vysaďte až po ledových mužích, kdy nebude hrozit poškození mrazíky, letos však podle předpovědi nehrozí, takže na ně není třeba čekat.
Chcete-li sklizeň uspíšit, je lepší pěstovat rajčata ve fóliovníku či skleníku, ovšem pozor. Prostor důkladně větrejte, rajčata totiž nesnáší vysokou vzdušnou vlhkost (proto je nevhodné i pěstování společně s okurkami). Častým větráním navíc zajistíte dostatečné opylení rostlin.
Na balkonech můžete pěstovat od půlky května rajčata v pytlích nebo prostorných nádobách.
Ošetřování
Pro tvorbu kvalitních plodů je velmi důležitá zálivka. Zalévejte pravidelně, ale ne na slunci. Nejlepší je to brzy ráno a na večer, a to ke kořenům, nikdy ne na list. Rychlému odpařování vody můžete zabránit tak, že rajčata obložíte mulčem.
Protože jsou rajčata stejně jako ostatní plodová zelenina náročná na spotřebu živin, přihnojujte je kvalitním kompostem nebo rozpustnými hnojivy.
Výběr odrůdy
Velké množství odrůd se dělí do dvou skupin, které se od sebe liší způsobem pěstování. Tyčkové odrůdy, které se pěstují obvykle na zahradách, potřebují vedení, proto je nutné je vyvazovat ke kolíkům nebo jiným konstrukcím a oporám.
Nejčastěji se pěstují na jeden až tři výhony, vedlejší výhony, které vyrůstají v paždí listů, je nutné pravidelně odstraňovat. Rajčata většinou dozrávají postupně, nové plody se objevují až do zámrazu.
Keříčkové odrůdy lze nechat volně růst, vytvářejí kompaktnější tvar a dorůstají nižší výšky. Sklizeň bývá menší než u tyčkových odrůd, zato je ale s rostlinami méně práce a lze je sázet hustěji. Plody dozrávají víceméně najednou.
