„Znamenalo to absolutní změnu životního stylu, ale chtěl jsem být a žít s nimi. Nemůžete nikam odjet, musíte denně zajišťovat čištění výběhů a krmení. Moji miláčci denně každý sežerou 5–7 kilogramů bílého a červeného masa,“ popisuje Demantes, kterého místní mohou vidět i na procházkách se svými svěřenci.
Práce s exotickými zvířaty však není jeho hlavní pracovní náplní. Živí se jako vedoucí muzea Cirque et de l’Illusion v Dampierre-en-Burly, což je expozice, která se pokouší o zachování kouzla starých cirkusů se svými žongléry, iluzionisty a akrobaty.
Vítání kamarádů
Remy Demantes chodí se svými šelmami i na procházky.
Cesta k chovu lvů a tygrů nebyla nijak jednoduchá. Nejprve Demantes absolvoval několik stáží v zoologických zahradách, aby se naučil o šelmy pečovat. Zároveň musel absolvovat byrokratické kolečko k získání povolení, aby mohl podobnou stanici otevřít.
Dobře si uvědomuje, že jde o nebezpečná zvířata, pro které je zabíjení přirozeným instinktem. „Kdykoliv k nim jdu do výběhu, uvědomuji si, že v první řadě ze mě musí vycítit dominanci,“ popisuje. Zároveň se stará o léčení drobných poranění svých mazlíčků, pokud nastane větší zdravotní problém, řeší ho se známou Florence Ollivet Courtoisovou, která se věnuje výhradně volně žijícím zvířatům a zvířatům v zoologických zahradách.
Ke snahám omezit chov dravých zvířat v zajetí se Demantes tváří zdrženlivě a neskrývá svůj pesimismus ohledně budoucnosti těchto zvířat. „Ve svých domovinách jsou zabíjena buď jen pro potěšení z lovu, nebo pro farmaceutický průmysl. Když to takto půjde dál, za chvíli bychom je mohli vidět jenom na fotografiích,“ říká.
Za dobu, kdy má svoji stanici, se u něj narodilo už 40 mláďat, která putovala do zoologických zahrad po celém světě, například do Německa, Velké Británie, Ukrajiny či Izraele. Považuje se za velvyslance tygrů, kterých žije na svobodě asi 4 000 posledních jedinců a denně jsou dva zabiti.
