Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Pohlreich odhalil, jak lze špičkovou kuchyni zabít arogancí

aktualizováno 
Exkluzivní francouzská kuchyně pro lidové masy od kuchaře, který si je až arogantně vědom svého umění. K tomu naškrobení číšníci v bílých rukavičkách, to vše na Jílovišti, tedy na vsi nedaleko Prahy, kde žije i Zdeněk Pohlreich. Může to fungovat?

Zdeňka Pohlreicha si do restaurace Pod lesem pozvali s pořadem Ano, šéfe! právě proto, že to podnikatelsky dost drhne. Jsou přesvědčeni, že v kuchyni rady nepotřebují, ale nemohou přijít na to, proč mají hostů pomálu. Pondělní díl primáckého pořadu byl tentokrát nezvykle o souboji dvou kuchařských eg.

Šéfkuchař Libor Krušinský není v kuchyni žádný nováček, ale respektovaný a zkušený šéfkuchař. Se Zdeňkem Pohlreichem se navíc znají i ze společné stáže v Paříži zhruba před deseti lety.

Fotogalerie

Nemají prý spolu problém, Krušinský je ovšem přesvědčen, že - alespoň co se omáček a dezertů týká - je lepší kuchař než Pohlreich. A ten mu to nevyvrací, nemá důvod ani potřebu. Nezpochybnitelné totiž je, že šéf umí svoje kuchařské umění lépe prodat.

Libor šéfoval například francouzské kuchyni Obecního domu v Praze či luxusní kuchyni Chateau Mcely a našlápnutý z těchto „lepších“ podniků se rozhodl, že předvede svoje špičkové kuchařské umění v Jílovišti u Prahy. Ve venkovském hostinci Pod Lesem, který se tu provozuje od roku 1840.

„Řekl si, já vám tady budu vařit tu kuchyni, kterou jsem dělal jinde, a vy si z toho tady sednete na prdel,“ je přesvědčen Pohlreich. „Musí to bejt ale vztáhnutý k tomu okolí, kde se to servíruje. Když lidi nutíte objednávat si něco, o čem nevědí, co to je, a neumějí to ani vyslovit, stydí se si vůbec něco objednat,“ snaží se přesvědčit nájemce restaurace, že by měli trochu ubrat z exkluzivity a víc se přizpůsobil českému venkovu. I oběma škrobeným číšníkům v bílých rukavičkách promluví do duše, aby tak netlačili na pilu.

Tentokrát pomáhali šéfovi i koně Zdeňky Pohlreichové

Liborovu aroganci se pokusí šéf srazit i za pomoci své ženy Zdeňky, která mladého kuchaře pozve ke koním. Ti dokážou odhalit skutečné nitro i těch nejsebevědomějších floutků, takže manželé Pohlreichovi doufají, že v tomto pomohou i Liborovi. A citlivá kobylka, na kterou se posadí, Liborovi opravdu přece jen trochu srazí hřebínek a objeví se v něm trocha pokory.

Hostinec Pod lesem je na Jílovišti v provozu už od roku 1840.

Hostinec Pod lesem je na Jílovišti v provozu už od roku 1840.

Libor Krušinský na kobylce Zdeňky Pohlreichové

Libor Krušinský na kobylce Zdeňky Pohlreichové.

A tu radu i prosbu v jednom šéf několikrát zopakoval. Dal si totiž tu práci, že obešel místní - tedy jejich i své sousedy, aby od nich vyzvěděl, proč do dříve oblíbené a „normální“ hospody Pod lesem přestali chodit. Ano, je sice dražší, to je vzhledem ke kvalitě kuchyně pochopitelné. Místním je ale nepříjemná hlavně okázalost či jídelní lístek ve francouzštině.

Ve finále je Libor Krušinský Pohlreichovi vděčný, samolepku se dvěma hvězdami přijme s poděkováním za cenné rady, ze svého konceptu však v hospodě odmítají couvnout. Otázka ovšem je, nakolik to byla jen póza během natáčení.

Když si totiž nalistujete aktuální jídelní lístek, je evidentní, že si tu šéfovy rady pravděpodobně vzali k srdci. Už na něm totiž zbylo jen pár názvů toho nejznámějšího z francouzské kuchyně, jinak je naprosto srozumitelný a jednoduchý, přesně jak jim Pohlreich radil.

Ceny jsou sice vyšší, ale přijatelné, jak se na venkovskou hospodu sluší. A je jedině dobrá zpráva, pokud se hospoda s dostupnou špičkovou gastronomií i díky kolegiálním radám Zdeňka Pohlreicha pěkně rozběhla.

Autor:



Nejčtenější

Pasti, naftalín, česnek i lidské vlasy. Jak se lidé zbavují kuny na půdě

Kuna skalní se drží u lidských obydlí a dokáže pořádně znepříjemnit život.

Když se v domě usadí kuna, znamená to obrovský problém. Nejenže kálí, dupe a páchne, ale dokáže absolutně zničit...

Čtrnáct tisíc let starý mazlíček. Už tehdy mu dávali péči jako dnes

Z původního vlčího plemene se časem stali šlechtěním psi, jak je známe dnes....

O domestikaci vlků se traduje, že začala někdy před 20 až 40 tisíci let. Ale až nyní přišel doktor Luc Janssens s...



Nově popsaný mořský dravec je růžový a hladký jako miminko

Pseudoliparis swirei vypadá strašidelně až na snímcích z výpočetní tomografie,...

Na mořské dno v hloubce 8 178 metrů dopadla mrtvá makrela. Návnada měla přilákat korýše. A ti zase královnu mořského...

Bišonek zvítězil na světové psí show na Manhattanu. Podruhé za 142 let

Porotu Flynn naprosto uchvátil samozřejmostí, s jakou se uměl prodat.

Při promenádě vypadal jako vykračující si roztomilá plyšová hračka na baterky. Diváci šíleli nadšením. A bišonek Flynn...

Pochoutka, u které se neptejte po surovinách. To je tradiční skotský haggis

Podívejte se, jak se dělá tradiční skotský pokrm haggis.

Šéfkuchař Vojtěch Kalášek z britské ambasády v Praze ukázal, jak se vaří jeden z nejtradičnějších skotských pokrmů,...

Další z rubriky

Topná sezona v paneláku nedělá dobře sliznicím. Pomůže zvlhčovač

Vyšší vlhkost přispívá k lepšímu spánku.

Obyvatelé panelových domů mívají přes zimu problém s příliš suchým vzduchem, jehož relativní vlhkost klesá až pod 30 %....

Na moly platí větrání, čistota a mráz. A také bylinky a nastrouhané mýdlo

Mol šatní (Tineola bisselliella)

Malí šatní motýlci dokážou ve skříni nadělat velké škody. Proto je třeba je zlikvidovat hned, jakmile jejich přítomnost...

Berberská pizza je marocký poklad. Je oblíbená jako ta italská u nás

Madfouna označovaná také jako berberská pizza je populárním marockým pokrmem.

Pizza je jedno z nejuniverzálnějších světových jídel. V každém regionu nebo zemi se připravuje trochu jinak, podle...

Najdete na iDNES.cz