Gorily mají nové pokojíčky, pro které ošetřovatelé používají označení "ložnice"

Gorily mají nové pokojíčky, pro které ošetřovatelé používají označení "ložnice" | foto: Archiv Zoo Praha

Říjnový deník chovatele goril

  • 0
Kiburi už váží zhruba 5 kilogramů, učí se používat svých 7 zubů a zdárně se batolí. Pro celou gorilí skupinu jsou ale nejvýznamnější říjnovou změnou nově upravené pokojíčky, kterým ošetřovatelé říkají "ložnice", ačkoliv v nich gorily nespí.

"Termín ložnice je vlastně nepřesný, jenže je mezi námi už tak vžitý, že ho běžně používáme. Ve skutečnosti jsou to místnosti, kam zvířata oddělujeme, když je chceme nakrmit nebo když to z jiného důvodu, třeba i nemoci, potřebujeme. Na spaní necháváme gorily pohromadě ve velkém vnitřním výběhu, což ostatně každý zná z webových kamer," uvádí termín na pravou míru Romana Anděrová z pražské zoo.

Gorily rády nakukují k ošetřovatelům do přípravny. Tuto možnost mají jak z velkého krytého výběhu, tak z nových ložnic Pohled z jedné z "ložnic" do přípravny k ošetřovatelům

Tyto takzvané ložnice zatím měli ošetřovatelé goril k dispozici vlastně jen dvě: jednu pro Richarda a jednu společnou pro samice s mláďaty. "Jenže jak nám gorilek utěšeně přibývá, potřebovali jsme i tu "dámskou" část rozdělit, aby nedocházelo k nějakým rozmíškám. Takže velká ložnice je teď předělená tak, abychom z ní mohli kdykoliv udělat dvě," doplňuje Anděrová. Celý prostor si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

V každé ložnici je pohodlná palanda a soustava lan na šplhání. Tu první používají hlavně dospělí. Zvláště Richard si na palandu nastele dřevitou vlnu, připraví si "hnízdo" a už chrupe. Lana jsou zase eldorádem pro mláďata. Nicméně přečtěte si popořadě, jak zabydlování ložnic probíhalo:

5. října

Dnes jsme poprvé pustili gorily do nově upravených ložnic. Jak se dalo čekat, Richard jako pověstný konzervativec celý den jen nahlížel do dveří a nechtěl jít dovnitř, zatímco Shinda i Moja se hned zabydlely a bez problémů si přišly i pro jídlo.

7. října

Včera se sice Richard uráčil jít za Shindou do ložnic, ale usadil se na palandě, celý se klepal a vůbec si nechtěl přijít pro jídlo. Až dnes se ledy prolomily a zdá se, že náš taťka vzal změnu na vědomí a smířil se s ní.

Podařilo se zvážit Kijivu (86,4 kg) a Moju s Kiburim. Po odečtení váhy Moji se ukázalo, že Kiburi váží kolem 5 kg.

12. října

Gorily už jsou v ložnicích jako doma. Richard chodí do té své původní, jen místo okna má nové dveře. Shinda také chodí "k sobě", Kijivu s Kiburim bydlí za novými dveřmi a v posledním prostoru se usadili Kamba, Moja a Tatu. Zatím jim necháváme celý prostor v původním rozsahu, na oddělování je začneme zvykat až v listopadu.

15. října

Kiburi už má proříznutý sedmý zub, má čtyři nahoře a tři dole. Zdatně se batolí a máma ho často nechává samotného a jen na něj zdálky dohlíží.

20. října

Ochladilo se a gorily mají trochu rýmu. Nepouštíme je už raději do výběhu a dáváme jim vitaminy. Kiburi si na nich vysloveně pochutnává; zatímco dospělí je dostávají do pití, jemu je nabízíme na prstu s kouskem banánu a on je náruživě olizuje.