Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rorýsi chtějí bydlet v paneláku, často se ale nemají kam vrátit

  12:12aktualizováno  12:12
Do Česka dorazili rorýsi. Poslové jara, jejichž soužití s člověkem je známé minimálně od dob Římanů. To, že jsou po tisíce let zvyklí sídlit v bezprostřední blízkosti člověka, se jim ovšem teď stává osudným. Zateplováním domů přicházejí o hnízdiště.

Do České republiky dorazili rorýsi, jako další poslové jara. | foto: www.springalive.net

Rorýs je jedním z pěti poslů jara, jejichž přílety se v celé Evropě zaznamenávají v rámci kampaně Jaro ožívá, tedy Spring Alive. Více v článku Tažní ptáci odhalují na internetu, jak jaro postupuje Evropou. Rorýs byl mezi cílové druhy vybrán právě pro svůj zvyk hnízdit v bezprostřední blízkosti člověka; tedy pod střechami domů ve staré zástavbě nebo v podstřeší panelových domů.

Okřídlený soused, který vás zbaví nepříjemného hmyzu

Rorýs každoročně urazí mezi zimovištěm a hnízdištěm vzdálenost 17 tisíc kilometrů. Ve vzduchu tráví většinu svého života, při letu dokáže spát a dokonce se za letu i páří. U nás rorýsi tráví jen necelé čtyři měsíce nutné k vyhnízdění: přilétají na konci dubna a do zimovišť na jihu Afriky často odlétají již na konci července.  

Rorýs obecný se naučil soužití s lidmi. Teď se mu to může stát osudným. Ilustrační foto mláděte
Během krmení mláďat rorýsi naloví neuvěřitelné množství hmyzu.

Vlevo mládě, vpravo dospělý rorýs: pro jedno nakrmení mláděte naloví až 1 200 kusů hmyzu.

Hejna rorýsů brázdících s hlasitým "dzííí dzííí" oblohu patří k neodmyslitelnému koloritu teplých jarních a letních podvečerů. Svá první jarní pozorování můžete sami zaznamenávat a současně si v příslušných mapách a tabulkách prohlédnout, jak rorýs přilétá do jiných částí ČR i celé Evropy.

Rorýsi loví velmi malou kořist, třeba i velikosti mšice, a často i mnoho kilometrů od hnízda. Je to neuvěřitelné, ale na jedno nakrmení jednoho mláděte musí rorýs nalovit asi 1 200 kusů drobného hmyzu.

"Proto nelétají k hnízdu s každým uloveným kusem potravy, ale postupně si svými úlovky plní vole, kde se hmyz mísí se slinami. Když mají rodiče vole plné, letí do hnízda, kde slinami zpevněnou kuličku potravy vloží do jícnu jednomu mláděti a odletí opět lovit. Takto postupně nakrmí všechna mláďata," popisuje Lukáš Viktora, vedoucí programu ochrany rorýsů České společnosti ornitologické.

Rorýsí páry jsou věrné stále stejnému hnízdu. "Dohromady se dávají až na hnízdišti, protože v zimovišti tráví partneři svůj čas odděleně. Pokud své hnízdo nenajdou, třeba kvůli novému zateplení domu, zpravidla již ten rok nezahnízdí. Maximálně se na konci hnízdní sezony pokusí obsadit dutinu náhradní, ale pouze v ní vybudují základ hnízda. Někdy však adaptace na novou dutinu trvá i dva roky," vysvětluje Viktora výrazný pokles populace rorýsů v posledních letech. 

Rorýs může hnízdit i v budce. Jakou potřebuje?

Pro hnízdění rorýsů jsou vhodné nižší budky hluboké 17 až 20 centimetrů, vysoké 15 až 17 centimetrů a široké 30 centimetrů. Vletový otvor má mít výšku 35 a šířku 70 milimetrů. Budku je potřeba umístit minimálně 4 metry nad nejbližší horizontální překážkou.

"Podle umístění se volí materiál, kterým mohou být dřevěná prkna, dřevocementové desky nebo extrudovaný polystyren, podle povahy stavby, popřípadě stavebních prací," doplňuje Viktora.

Přítelem rorýsů se může stát kdokoliv, i děti ve školách

Panelová sídliště živou přírodou zrovna neoplývají, rorýsi jsou pro ně tedy příjemným oživením. Právě hnízdiště rorýsů na panelových domech jsou ale v posledních letech nejvíce ohrožena. "Při rekonstrukcích a nešetrném zateplování paneláků ročně mizejí tisíce hnízdních příležitostí rorýsů," říká Viktora.

Přitom není problém při rekonstrukci panelových i jiných domů stávající hnízdiště zachovat a dokonce i vytvořit nová. V letošním roce se navíc rozběhl motivační program Přátelé rorýsů, určený majitelům domů, bytů, stavebním firmám i školám, který k vytváření nových hnízdišť vybízí. 

Každý, kdo vytvoří nové hnízdiště rorýsů nebo podpoří finančním darem jeho vznik, dostane certifikát, dokládající jeho pomoc rorýsům. Majitelé domů pak navíc štítek na dům, deklarující podporu ochrany rorýsů. Informace o tomto programu, o ochraně a pomoci rorýsům a databáze registrovaných hnízdišť rorýsů najdete na stránkách www.rorysi.cz

Autoři:



Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

KVÍZ: Deset anglických kuchařských výrazů, které musíte znát v receptech

Při vaření se používá hodně postupů, které v anglické terminologii u nás nejsou...

Dnes jen už málokdo vaří podle ušmudlaného deníčku po mamince. Není nic snadnějšího než sednout k počítači nebo...



Pláže Floridy ochromil červený příliv. Hynou ryby, ptáci i želvy

Mrtvé ryby na plážích Floridy

Velká horka trápí nejen Česko, ale i americkou Floridu. Čtenářka Renata Mysliveček, která u zdejších pláží žije, den za...

Se zahradou si hraje. Má být oslavou života, pod jehličnany je mrtvo, říká

Růže jsou podle majitele tohoto nádherně rozkvetlého království pro každou...

Zahradničí přes dvacet let a miluje anglický a holandský typ neformálních zahrad s ostrým kontrastem květů a syté...

Z Prahy prchají do Posázaví na chalupu s půvabnou zahradou po babičce

Dům a zahrada po babičce s dědou přinášejí rodině z Prahy spoustu radosti a...

Domek se zahradou, které budovali zhruba před sedmdesáti lety její děda s babičkou, jsou srdeční záležitostí čtenářky,...

Další z rubriky

Pláže Floridy ochromil červený příliv. Hynou ryby, ptáci i želvy

Mrtvé ryby na plážích Floridy

Velká horka trápí nejen Česko, ale i americkou Floridu. Čtenářka Renata Mysliveček, která u zdejších pláží žije, den za...

Z pastviny pro koně a býky vybudovali za 12 let pohodovou zahradní oázu

Uzavřený dvůr se zahradou budovanou dlouhých 12 let dnes poskytuje příjemné...

Před dvanácti lety dokončili rekonstrukci domu, o němž našli první zmínku z roku 1770, a pustili se do budování...

Spolky se naštvaly na Českou poštu, prý propaguje množení koček

Plakát, který pobouřil ochránce koček.

Zástupci skupiny Můj život s kočkou, spolku Fineliner a několika dalších se obrátili v otevřeném dopise na Českou...

Najdete na iDNES.cz