Ruská modrá. Elegantní a téměř nelínající zelenooká carevna

  • 17
Ruská modrá je velmi kontaktní a společenské krátkosrsté kočičí plemeno s nádhernou modrou srstí. Přesto této kočce nedělá problém samota, když jste například přes den v práci. Současně miluje děti i návštěvy. A navíc téměř nelíná.

Právě pro svou výjimečnou povahu a téměř nelínající srst s minimálními nároky na péči je zřejmě šestým nejoblíbenějším plemenem mezi českými chovateli koček. Vyniká i svou inteligencí. Chovatelé i majitelé by vám potvrdili, že se snadno naučí aportovat nebo třeba otevírat dveře.

„Ruská modrá nás zaujala nejprve krásně zelenýma očima a barvou srsti, později však hlavně svou povahou. Její chování je někdy spíše bližší chování psa, protože ráda aportuje a vyhledává lidskou společnost,“ popisuje vlastnosti plemene ruská modrá chovatel Miroslav Čech. „Když přijde návštěva, stávají se z nich společnice, které vyhledávají pohlazení a musí mít přehled,“ dodává.

Ruská modrá také není žádný lenoch, ale aktivní kočka, která má ráda pohyb a společnost. Pokud je ovšem zrovna doma sama, nevadí jí to. „Když jsme si pořídili první kočku, byla sama rok, než k ní přibyla další kočičí parťačka. Nevadilo jí ani to, když jsme nebyli doma my,“ konstatuje chovatel a dodává, že se současně nikdy nesetkali s tím, že by třeba dělala naschvály, jak to občas u koček bývá.

„Když teď máme kočky dvě, je samozřejmě lepší, že si spolu vyhrají. Ale faktem zůstává, že kočka většinu dne stejně prospí,“ upřesňuje, co jejich kočky samy doma nejčastěji dělají, když je rodina v práci, nebo na výletě.

Plemeno není nijak náročné, dokonce ani moc nelíná

Ruské modré nevyžadují žádnou zvláštní péči a nejsou ani náchylné k onemocněním. Typická je pro ně tzv. dvojitá srst, respektive stejně dlouhá podsada i krycí srst, působící jako hustý samet, díky které téměř nepouští chlupy. „Vaše okolí rozhodně nemá podle chlupů na oblečení šanci poznat, že máte doma kočku,“ pochvaluje si krátkou hustou srst svých koček chovatel.

Původ plemene je spojován s ruským přístavem Archangelsk, kde byly první kočky tohoto plemene odchyceny zhruba před 200 lety, proto také původní název zněl: archangelská kočka. Velmi populární bylo toto plemeno u rodiny ruského cara, později se z přístavu postupně rozšířilo do Anglie a posléze do celé Evropy.

Ruský modrý kocour Alexander

Ruské modré kočky: Vanessa a Adele

Ruská modrá kočka Vanessa

Často bývá ruská modrá zaměňována s britskou nebo kartouzskou kočkou. Spolehlivým odlišovacím znakem je ale barva očí, která bývá u kartouzek i britek oranžová a u ruské modré zelená. Při bližším zkoumání se liší i srstí a stavbou těla, která je u ruských modrých subtilnější a atletičtější. Jsou pro ni charakteristické také dlouhé štíhlé nohy a dlouhý ocas. 

Cena ruské modré s průkazem původu - tedy s jedinou jistotou, že jde skutečně o toto plemeno - se pohybuje mezi 9 až 18 tisíci. „Záleží jak na chovateli a jeho vstupních nákladech, tak i na tom, zda chcete zvíře do chovu, nebo jen jako mazlíčka,“ upřesňuje chovatel.