Lov na dírkách si můžeme vyzkoušet především na soukromých revírech. Tyto vody jsou velice dobře zarybněné a jejich obsádka je pro lov v zimním období i přizpůsobená. Na zamrzlých nádržích si totiž lze krásně zachytat nádherné pstruhy duhové nebo siveny americké, kteří patří k nejoblíbenějším rybím druhům při lovu pod ledem. Na některých revírech se ale setkáme i s jinými rybami, například s jesetery nebo štikami.
Rybaření pod ledem má naprosto specifickou atmosféru. Při lovu stojíme na tlustém ledě, do kterého vyvrtáme dírku. A právě v ní chytáme. Nezapomenutelným zážitkem je potom zdolávání zaseknuté ryby. Náš vlasec se nejdříve ztrácí v temné hlubině, až se najednou ve vyvrtané dírce mihne světlý stín. Ryba. Pokud se nám podařilo zapřáhnout větší rybu, pak je její vytáhnutí z dírky soubojem pevné trpělivosti a precizní práce s prutem. A to je na tom to nádherné.
Vybavení na dírky: menší než obvykle
Při lovu na dírkách využíváme speciální rybářské vybavení. Například udice určené pro lov pod ledem jsou oproti těm klasickým o poznání kratší. Jde skutečně o kratičké udičky, se kterými se ale nad dírkou mnohem lépe manipuluje. I když jsou proutky na lov v zimě velice krátké, nemusíte se bát, že by nevydržely i divoký tah ryby. Právě naopak. Při zdolávání mnohdy zažijeme situaci, kdy je špička ohnutá až k rukojeti. Pochopitelně, prut na dírky se může zlomit, a proto zdoláváme citlivě, aby nedošlo k poškození vybavení.
Je také důležité, abychom měli náš dírkařský proutek osázený kvalitními očky. Ty totiž velice často zbavujeme nánosů ledu, což by nekvalitní očka nemusela vydržet, a jednoduše by se celá prokřehlá rozpadla. Očkům prutu proto věnujeme zvýšenou pozornost zejména při koupi nového proutku na dírky.
Teď k navijákům. Při lovu pod ledem nám postačí menší modely navijáků. Nepotřebujeme totiž nijak výrazně prostornou cívku. Montáž máme nahozenou pod nohama, takže spotřeba navazovacího materiálu je minimální. Přesto ale na cívku navijáku navíjíme dostatečné množství navazovacího materiálu pro případ, že bychom zasekli větší rybu. Ta si totiž při zdolávání jistojistě „vezme“ nějaký ten metr vlasce navíc. Na cívce je vhodné mít alespoň 40 až 50 metrů navazovacího materiálu.
Co se týče brzdy navijáku, osobně mám v oblibě spíše přední brzdy. Mnohem snadněji a pohodlněji se totiž s nimi manipuluje při zdolávání ryby zpod ledu. Přední brzda mi umožňuje okamžitě a velice citlivě pracovat s navazovacím materiálem při zdolávání ryby, takže riziko vypnutí nebo utrhnutí ryby je mnohem nižší. Upozorňuji ale, že jde o můj subjektivní pocit. Věřím, že někteří rybáři mají v oblibě spíše zadní brzdu. Jednoduše řečeno: je to o zvyku.
POZORPři lovu na dírkách v žádném případě nepoužíváme pletenou šňůru. Ta totiž do sebe vsakuje vodu a následně zamrzá. |
Průměr navazovacího materiálu na cívce navijáku uzpůsobujeme velikosti lovené ryby. Pokud se vydáme na pstruhy, tak nám bohatě postačí vlákno o tloušťce 0,14 až 0,18 mm. Záleží pak na velikosti lososovitých ryb. Existují ale revíry, na kterých se pod ledem chytají i větší jeseteři nebo štiky. V tomto případě pak volíme pevnější vlákno, klidně i okolo 0,30 mm.
K lovu pod ledem se vyrábí i speciální vlasec na dírkování, mnohdy ale postačí klasický silon. Po každém lovu navazovací materiál kontrolujeme. Mohlo se totiž stát, že při kontaktu s hranou ledové dírky se vlákno poškodilo. A tato vada je pak častou příčinou přetrhnutí vlasce při zdolávání ryby.
Na dírky se splávkem
Pro úspěšný lov na dírkách existuje hned několik rybolovných metod. My se ale dneska budeme zaobírat plavanou. Tato metoda patří k naprostým klasikám při lovu pod ledem. Nádherné na ní je pozorování splávku v dírce. Ten se najednou zatřepetá a následně pod prudkým trhnutím zmizí kdesi v hlubině. V tu ránu adrenalin hřeje rybáře jako valašská pálenka. Plavaná a zimní rybaření prostě jde dohromady.
V zimním období, kdy stojíme nad vyvrtanou dírkou, používáme průběžnou montáž se splávkem. Jde o montáž, kdy se splávek volně pohybuje po navazovacím materiálu. A lovnou hloubku nastavujeme s pomocí silikonové zarážky před splávkem. Proč je tato montáž nejvhodnější při lovu na dírkách? No protože není prostorově náročná. To znamená, že si můžeme nastavit jakoukoliv hloubku, a přitom s montáží můžeme velice pohodlně manipulovat i s krátkou udicí. Toto není možné například s klasickou montáží s pevným splávkem. Průběžná montáž se splávkem je proto tím nejlepším řešením při lovu na dírkách. Jak navázat montáž, se můžete podívat například ZDE.
S průběžnou montáží můžeme lovit jakékoliv rybí druhy. Pokud se vydáme na pstruhy nebo siveny, kdy používáme lehčí nástrahy, tak nám postačí i lehčí a menší splávky. Velikost splávků (a jejich gramáž) pak zvyšujeme v tom momentě, kdy se vydáme na štiky s rybkou (pozor, ne všude povoleno)! Rybka má totiž vyšší váhu, a proto musíme navázat větší splávek. Malý by se nám pod tíhou nástrahy jednoduše potopil. Jedno je ale jisté – s průběžnou montáží můžeme chytat skutečně jakýkoliv rybí druh.
Nástrahy pod led: můžeme použít (téměř) cokoliv
Při lovu pod ledem se nejčastěji setkáme s pstruhy nebo siveny. A těmto rybím druhům chutnají například speciální barevná těsta, tavený sýr, červi nebo žížaly. Všechny tyto nástrahy jsou naprostou klasikou a většinou moc dobře fungují. Dobrá je i kombinace některých nástrah, například červi se sýrem. Živé nástrahy se totiž ve studené vodě nijak výrazně nekroutí, a proto je můžeme takto zatraktivnit.
Pro zapálené rybářeS rybařením vám pomůže i průvodce Jak na ryby, který najdete se slevou na Knihy.iDNES.cz.  |
Na některých soukromých revírech, zejména při lovu štik, je možné použít i nástražní rybičky. Jenže pozor, ne na všech vodách je lov s rybičkou povolený. Někteří provozovatelé soukromých revírů se bojí zavlečení nebezpečných nemocí do revíru, a proto lov na rybičku zakazují. Nevěšte ale hlavu. Účinných nástrah pro lov na plavanou je na výběr skutečně hodně.
Lov pod ledem patří k nezapomenutelným rybářským zážitkům. A je jenom dobře, že jeho obliba i mezi tuzemskými rybáři roste. Možná se dočkáme chvíle, kdy si budeme moci vyvrtat dírku i na více svazových vodách a zařadíme se tak mezi „dírkařské“ velmoci po vzoru Skandinávie, USA, Kanady nebo Ruska.
