Perský chrt nesmrdí, nelíná, je vhodný do bytu. Jen je trochu zvláštní

  8:00aktualizováno  8:00
Elegantní chrti sloužili faraonům či nomádům při obstarávání potravy už před pěti tisíci lety. Alespoň tedy v Přední Asii, Sýrii a Persii, odkud pocházeli předkové současného perského chrta neboli saluki. Jako samostatné plemeno uznal toto zvíře s hedvábnou srstí, které dokáže uštvat gazelu, anglický Kennel Club v roce 1922.

Podle Petry Pudové, která se chovu těchto štíhlých elegantních krasavců věnuje zhruba sedm let, říkají muslimové, že "saluki je darem seslaným z nebes, člověku pro potěchu i užitek“ a ostatní rasy psů jednoduše považují za nečisté.

Tento pragmatický přístup je celkem pochopitelný. Právě chrti rodinám nomádů pomáhali obstarávat potravu, za což jim náležela patřičná úcta. Na dlouhých poutích pouštěmi nebo při cestě na lov sedávali na sedle koně nebo velblouda před svým pánem, aby se neunavili a horký písek pouště je nepálil do tlapek. Poměrně výsadní postavení měli i v rodině. I u Petry v domě mají vlastní pokoj.

Výjimečmé plemeno, které umí nadchnout

V západním světě si asi saluki málokdo vybere pro jejich silný lovecký pud, tam vyhrává jejich krása a elegance. "Saluki jsem si vybrala hlavně proto, že je to velký pes, který se hodí do bytu; nesmrdí a příliš nelíná," vysvětluje Petra Pudová.

Fotogalerie

Pak začala své psy vystavovat, dostavily se první chovatelské úspěchy a muzikálová zpěvačka Petra se chovu začala věnovat naplno. Podle ní jde o naprosto výjimečné plemeno: "Dokáží samostatně uvažovat, vytvářejí vlastní strategie, nejsou to psi, který slepě bez přemýšlení štěkají a podobně. Většinou se ukáže, že mají své kroky promyšlené dlouho dopředu."

Tělo chrta je velice lehce stavěné a přes téměř čtvercový formát (díky velice dlouhým nohám) působí neuvěřitelně ladně a harmonicky. Co se výšky týká, feny mají minimální kohoutkovou výšku 54 centimetrů, takže se jedná opravdu o velkého psa, který je navíc obrovsky huževnatý a vytrvalý v běhu. Není tedy divu, že milují dlouhé procházky. Čich a sluch ale mají poměrně špatný, orientují se spíš zrakem.

Zvláštní povaha, která vás musí okouzlit

Povahově jsou perští chrti hodně impulzivní a s velkou touhou po nezávislosti, takže se dost těžko ovládají. Současně ale dokáží dlouhé hodiny ležet na svém místě a klidně pozorovat své okolí, a být k člověku přítulní, ale nevtíraví. "Vážím si jejich nespoutanosti, hrdosti i to jakým specifickým způsobem dávají najevo lásku ke své rodině a smečce," podotýká Petra.

Saluky Petry Pudové ve svém pokoji. Přednost dávají pohovce, ty které se...
Petřini mazlíčci neváhají nalézt si k ní do postele.

Saluky Petry Pudové ve svém pokoji. Přednost dávají pohovce, ty které se nevejdou, ulehnou alespoň na koberec. Petřini mazlíčci neváhají nalézt si k ní i do postele.

I v jiných směrech si saluka zachovává řadu zvyklostí z doby, kdy ještě žila mimo dům, přestože je v evropských poměrech chována již dlouhá léta. Například k odpočinku neulehne dřív, než prohledá nejbližší okolí. Také dává přednost odpočinku na vyvýšeném místě, nerada odpočívá přímo na zemi, proto mají Petřiny saluky ve svém pokoji také svoji vlastní sedačku, na kterou se pohodlně poskládají. "Tento zvyk zřejmě přetrval z dob, kdy se mohly saluky ve volné přírodě setkat s hady nebo ještěry, kteří je mohli i ohrozit na životě," říká Petra.

Mezi psy saluky rozlišují ty, se kterými žijí nebo s nimiž přichází častěji do styku; s těmi vycházejí dobře. Psy, které saluka nezná, nemá ani zájem poznat a může k nim být až agresivní. Podobně to má i s lidmi, takže o ty, se kterými žije pod jednou střechou, projevuje až dojemnou starostlivost a je nejspokojenější, když je celá rodina pohromadě. Děti miluje a dovedla by je i ochránit před cizími.

"Saluky jsou povahově jiné než ostatní psi, zachovaly si hodně nezávislosti a instinktů lovce, ale pokud se pro ně někdo rozhodně, nebála bych se, že si vzájemně neporozumí. Já už bych do jiného plemene nešla. Nepotřebují žádnou drezůru, stačí jim pocit volnosti a trochu lásky a pohlazení," uzavírá Petra, která se těmto krasavcům věnuje už sedm let naplno.

Petřini perští chrti jako nejlepší pár letošní mezinárodní výstavy

Petřini perští chrti jako oceněný výstavní pár

Zara, evropský vítěz 2012

Zara, evropský vítěz 2012

Cestování po mezinárodních výstavách je poměrně náročné, Petře se ale vyplácí, protože její zvířata si z nich často odvážejí vavříny (více ve videu). Malé nejsou ani náklady spojené s výživou a veterinární péčí o takovou smečku, které Petry přítel odhaduje zhruba na sto tisíc ročně, Petra s s tím ale hlavu neláme. Ani pořízení štěněte není levná záležitost, jejich ceny se pohybují v desítkách tisíc.

Autor:



Nejčtenější

Lidé jsou zhýčkaní a líní, s puškou chráním zvířata, říká lovkyně

Lovkyně Michaela Fialová ráda provokuje a z výhrůžek si nic nedělá

Michaela Fialová si na focení pro magazín Víkend oblékla šatičky s kolouškem Bambi. Zastřelila mu nejen maminku,...

Miniaturní americký ovčák je legrační skřítek, který vás vždy rozesměje

V současné době je toto plemeno neuznané FCI.

Miniaturní americký ovčák budí pozornost svým vzhledem, který nápadně připomíná zmenšeninu oblíbeného australského...



Skotská klapouchá. Kočičí společnice, která je stínem svého majitele

Klapouchost se projeví jen u jedinců, kteří jsou nositeli genu způsobujícího...

Jemná malá ouška sklopená dopředu dávají této kočce jedinečný výraz, těžko si ji spletete s jinou. Tedy pokud zdědila...

Kočky nejsou hypochondři, svoje neduhy zpravidla pečlivě skrývají

Jablonecká vyhláška například zakazuje krmit toulavé kočky.

Jsou nezávislé, mají od přírody tuhý kořínek a navíc ještě devět životů. Všechny tyto lidové „pravdy“ o kočkách mohou...

Dobrý den, jsem Potxolo. Budu největší a nejdražší vůl na světě

Plemeno plavého aquitánského skotu

Je mu sedm let a denně sežere asi 50 kilogramů brambor, mrkve a další potravy. Podle deníku El Mundo jeho majitelé už...

Další z rubriky

K mambě ho odvezli narychlo, měl s sebou jen hák a sáček na hady

Strom v zahrádkářské osadě v pražských Hlubočepích, v kterém je uprostřed vidět...

Na internetu nenajdete jedinou jeho fotografii, přestože jsou plazi jeho láskou a částečně i profesí už padesát let. V...

Zprávy o nových klíšťatech jsou často jen nafouknutá bublina, říká vědec

Hyalomma marginatum je druh klíštěte z rodu Hyalomma, vyskytující se zejména v...

Krvežíznivé obří klíště roznášející krvácivou horečku straší veřejnost. Oběti si vyhlíží ostřížím zrakem a dokáže je...

Veterináři zachránili ježuru, která má alergii na mravence

Echidna, Tachyglossus aculeatus, ilustrační snímek

V australské zoo narazili na ojedinělý případ. U ježury Matildy zjistili alergii na mravence, což je u tohoto druhu...



Najdete na iDNES.cz