Příkladem je iniciativa Sázíme budoucnost, o níž jsme nedávno psali. A souhrn základních pravidel najdeme ve formátu PDF i zde, včetně byrokratických pravidel, jako nutnosti sázet buď na vlastním pozemku, anebo mít souhlas jiného vlastníka a průzkumu sítí pod úrovni terénu. Ne každý má však tu trpělivost si je důkladně přečíst, ale rozhodně se to vyplatí dřív, než se vypravíte do zahradního centra pro sazenici.
Ve vlastní výsadbě není třeba hledat velké problémy, stačí dodržet pravidla, která si můžete přečíst ve starých zahradnických knihách a přihlédnout k moderním poznatkům. A to ve velikosti výsadbové jámy, skladbě zeminy, která se do jam ke stromkům sype a využití moderních podpůrných prostředků.
„V současné době jedny z nejlepších odborných materiálů k výsadbě a ochraně dřevin na stanovišti po výsadbě najdeme ve standardech Agentury ochrany přírody a krajiny,“ doporučuje Pavel Jeřábek, který se stará v Praze a okolí o údržbu chráněných oblastí a výsadbu nových stromů.
Kdy sázet
Zahradnické a lesnické pěstební školky dodávají stálezelené a opadavé dřeviny různých velikostí, a to buď prostokořenné, anebo s balem. S balem mohou být jen zabalené v jutě nebo v jutě s drátěným košem, případně v plastových kontejnerech (květináčích anebo i v rozložitelných rašelinových kelímcích.
Prostokořenné sazenice lze sázet jen časně zjara a na podzim. Pokud nezamrzne, tak při kvalitní výsadbě i celou zimu. „Podzimní výsadba je výhodnější, sazenice zachytí jarní vláhu a v průběhu zimy se na stanovišti trochu aklimatizují,“ připomíná Jeřábek.
Sazenice s balem lze sázet prakticky celý rok s výjimkou zámrazů a vysokých teplot. Při výsadbě z balů je třeba dodržet základní pravidla, na která laici zapomínají.
Pokud jsou kořeny v květináči zatočené, je potřeba je podle možností trochu rozplést a nebo opatrně, alespoň po obvodu, přeřezat, aby se přerušil „točivý růst“ kořenů.
Pokud se sází bal s jutou, která se nechá v zemi rozložit, je vhodné jutu rozvázat, když se stromek vloží do jámy. To platí i pro drátěné koše. Povolené jsou pouze z černého drátu, který v půdě zrezne a rozpadne se během několika let. A po výsadbě se vždy musí uvolnit drátěný koš na povrchu balu a okolo kmínku uvolnit, nejlépe rozstříhat.
Stálezelené dřeviny, tedy i jehličnany, se sází do října, aby se po výsadbě během zimy obnovily kapiláry, kterými ke kořenům bude pronikat půdní vláha. Stálezelené dřeviny celou zimu potřebují více vody, aby doplnily její odpar z listů, který probíhá i v zimě.
Plánování
Než začnete sázet, je třeba skutečně rozvážit, kam a co sázet. Neměli byste podléhat sázecí módě, pokud nemáte sílu na pozdější péči „Pokud bude výsadba v ochranných pásmech staveb, silnic, železnice, inženýrských sítí v zemi i na povrchu, je to marná práce,“ tvrdí odborník.
Důležitý je i souhlas vlastníka pozemku – vysazený strom je poté jeho vlastnictvím a nemusí vás na svůj pozemek pustit, i když jste strom vlastníma rukama vysadili.
Jak sázet
- Krček sazenice musí být v rovině s rostlým terénem. Pro výsadbu ve svahu se za rovinu bere dolní hrana jamky ve svahu.
- Do jamky nedáváme komposty bohaté na organické části, a není ani vhodné dávat drn z povrchu na dno jamky, jak se dříve doporučovalo. Dnes je již prokázáno, že plyny, které vznikají z rozkladu organické hmoty, poškozují mladé kořínky. „Osobně drny dáván na bok jamek, mimo kořenový systém,“ popisuje Jeřábek.
- Ve špatných půdních podmínkách se doporučuje jen lehké doplnění kvalitní zeminou, aby si stromek nezvykl jen na tu lepší a nezastavil by růst kořenů do okolí.
- Je vhodné do půdy přimíchat agrogely, které umí zadržet vodu.
- Je lepší udělat větší jamku s pozvolnými boky a třeba čtvercového tvaru, aby se kořeny v jamce nestáčely jako v květináči (kde je špatná půda).
- Povrch jamky je vhodné zamulčovat tak, aby se mulč nedotýkal kmínku a nevytvářel podmínky pro plísně a houby.
- Kůly na vyvázání se zarážejí před výsadbou a nebo potom mimo jamky.
- Lepší je sázet menší, mladší stromek – netrpí tak výrazným povýsadbovým šokem.
- A po výsadbě zalít. U listnáčů i zajistit povýsadbový/vyrovnávací řez koruny, kde se zmenšuje plocha korunky úměrně ke zmenšené ploše kořenů, které byly uříznuty při vyndavání ve školkách.
Sázení v lese
V lese je výsadba trochu specifická. Zde je třeba dodržet několik zásadních pravidel. Dostatečně velká jamka a nebo otvor pro štěrbinové sázení (prostokořenné sazenice).
Sázet jen do minerální půdy, ne do humusu. Stromku při výsadbě rozprostřít a nebo narovnat kořenový systémem a následně okolí sazenice lehce ušlápnout, aby se nedala za vrcholní výhon lehkým zatáhnutím vyndat.
Povýsadbová péče
Výsadbou vše nekončí, ale naopak začíná. Podle velikosti sazenice začíná zdlouhavá a nákladná péče, aby se dřevina na místě výsadby uchytila. Je třeba zajistit pravidelné zálivky.
Zpravidla se doporučuje šest zálivek za vegetační období (podle vývoje počasí), a je lepší zalít najednou a pořádně. Ve standardech o výsadbě je i tabulka s doporučenou dávkou vody, ale na ovocný stromek je to okolo sta litrů na jednu, ale dělenou zálivku.
„U velkých stromů to mohou být i stovky litrů. U keřů naopak litry. Z mé praxe – okolo roku 2012 jsem musel zálivku o objemu 100 litrů dělil na dvě i tři, aby se voda vsákla okolo stromku. V roce 2019 to bylo bez problémů najednou 300 l vody pomalým výtokem. Už z toho je vidět, jak je naše krajina žíznivá. A předpokládám, že stromy v některých městech se už bez průběžné péče neobejdou,“ zamýšlí se odborník.
V posledních letech se ve městech začínají používat zavlažovací vaky, které se položí okolo stromku a voda z nic pomalu vytéká. Před desetiletími se doma používal lehce děravý sud – naplnil se a po vyprázdnění zas přesunul k jinému stromu.
„Osobně bych správcům městské zeleně doporučil, kteří vaky používají, aby se postupně posunovaly od kmínku dál, aby si stromek vytvořil širokou síť kořenů,“ radí.
V lesích zálivku sazenic zajistit nikdo nedokáže. Zde je skutečně důležitá kvalitní výsadba a následně ožinování, aby stromky neutlačovala buřeň (sekání přerostlé trávy). A posečenou trávu využít na mulčování.
Závěrem Pavel Jeřábek radí nepodléhat módnímu trendu vysazovat stromky za každou cenu, ale spíš věnovat větší péči menšímu množství vysazených stromů. A ze své praxe by viděl větší užitek v podpoře následné péče místo samotného sázení.
