Dokládá to i největší sběratelský veletrh ve střední a východní Evropě Sběratel, který se loni pořádal v Praze (náhodou se strefil do epidemiologické přestávky). Přijelo 160 vystavovatelů z celého světa a ani přes složitější situaci to zájemce neodradilo a přišlo zhruba 70 % obvyklých návštěvníků.
Sběratelství je staré jako lidstvo samo. Původně bylo plně účelné, sbíraly se především předměty a suroviny nutné k přežití. Postupně se přidával vyšší rozměr, například duchovní. Sbírky primárně obsahovaly náboženské předměty a zbraně, tedy stále ještě věci, které byly úzce spjaty se základními lidskými potřebami a jejich uspokojením.
Za první ucelené sbírky můžeme považovat předměty z egyptských hrobek nebo z antických chrámů. Ve středověku byly oblíbené hlavně liturgické předměty, knihy a umění.
Mezi nejvýznamnější sběratele této doby patřil nepochybně Karel IV., který shromažďoval cenné relikvie. Nadšeným sběratelem byl i císař Rudolf II. Své sbírky uchovával na Pražském hradě a podle dobových spisů byl sběratelem velmi intuitivním, vášnivým a neobyčejně nesystematickým.
Moderní sběratelství do domácností
Stejně jako se mění doba a její požadavky, mění se i sběratelské zaměření. Šlechta sice stále zůstávala u umění, upomínek z cest, knih nebo jídelních sad, sběratelství se však dostalo i do běžných domácností.
Dopomohlo k tomu masové rozšíření tisku na přelomu 19. a 20. století. Ve velkém se začaly uplatňovat různé etikety, zájmové tisky a velký zlom přinesly poštovní známky a pohlednice. Vznikly sbírky věcí, které nás denně obklopují, mění se, mizí a přicházejí nové.
Říká se sice, že co Čech, to muzikant, ale stejně tak bychom mohli použít: co Čech, to sběratel. Už v 60. letech minulého století byla naše vlast nazývána národem sběratelů.
Češi se nejvíce zaměřují na sběr předmětů spjatých s tuzemskou historií a sběr kuriozit. Vždyť jen v pražském Klubu sběratelů kuriozitje přes tisíc členů, kteří se mohou pyšnit takovými unikáty, jako největší sbírkou sýrových etiket nebo likérových a vinných etiket a miniatur na světě.
Češi se věnují i typičtějším sběratelským předmětům – třeba mincím. V roce 2017 se v Praze konala ojedinělá aukce světového formátu a mimořádného rozsahu s nabídkou 333 zlatých i stříbrných mincí, medailí a zkušebních ražeb.
„Je to tak, mince stále patří mezi nejoblíbenější sběratelské exponáty a jejich popularita stále roste. Není se čemu divit, mince v sobě nesou nejen hodnotné umělecké dílo, ale také mapují časovou osu lidstva,“ vysvětluje Jaroslav Černý z České mincovny.
Tradice, základ úspěchu
Není pochyb, že každá věc si najde svého sběratele, ale pokud nechcete nic riskovat, vsaďte raději na osvědčená odvětví. Budou to především vaše preference, které určí podobu vaší sbírky, a tak se nemusíte obávat, že by se ve vašem okolí našla podobná.
Mezi nejoblíbenější a často i nejhodnotnější sbírky (pokud nebereme v úvahu ty multimiliardové, jaké má například syn arabského šejka, který vlastní největší sbírku superaut), patří sady známek, obrazů a mincí.
Pokud je přímo nezdědíte, je ideální začít s pár kousky, které se postupem času promění v hezkou vzpomínku. Skvělou sběratelskou investicí jsou především mince. Jsou nejen poutavé, ale jejich hodnota díky kovovému provedení neztrácí, ba naopak, v průběhu let roste.
„Třeba mince nejsou jen pro vyspělé sběratele. Může se s nimi začít už v mládí, protože jejich motivy jsou různorodé. Pro nejmenší například existují sběratelské série nazvané Pohádky, ale najdete zde i znamení zvěrokruhu, zvířata či i mince pro štěstí,“ doplňuje Černý.