Je doloženo, že v Praze žije neuvěřitelných 134 druhů motýlů a entomologové se rozhodli, že s pomocí veřejnosti vytvoří unikátní atlas denních motýlů hlavního města. (Na snímku vřetenuška ligrusová, která žije na stepích a suchých loukách a od ostatních vřetenušek ji lze odlišit díky světlému obroubení červených skvrn na křídlech. Ještě nedávno létala v červenci a srpnu hojně, v posledních letech je na řadě míst již jen jednotlivě.)
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Do mapování se může zapojit kdokoliv: motýla stačí vyfotit mobilem a společně s datem pořízení a souřadnic GPS či upřesněním místa vložit do mobilní aplikace iNaturalist nebo na facebookové stránky „Hledejte pražské motýly“. (Mezi opravdové krasavce a mezi naše nezaměnitelné druhy patří i žluťásek řešetlákový díky zelenožlutě až sírově žlutě zbarveným a specificky tvarovaným křídlům. Dospělci jako jedni z mála motýlů zimují volně v přírodě, proto je lze potkat již za prvních teplejších dnů. Hojně je lze pozorovat i v létě na různých biotopech včetně městských parků nebo zahrad.)
Autor: Marek Zlatník, marekzlatnik.com
“Výrazný úbytek motýlů je v posledních desetiletích pozorován po celé Evropě. Jaká je situace konkrétně v Praze, kde se historicky vyskytovalo na 75 % všech druhů denních motýlů ČR, to nevíme,” řekl entomolog Oldřich Čížek ze spolku Hutur, proč chtějí odborníci posoudit současný stav ohrožení denních motýlů žijících na území hlavního města. (Na snímku samec modráska vikvicového, což je velký a nápadný druh stepí a výhřevných lokalit. Pozornost zaujmou především právě samci šedomodrým zbarvením křídel, samice jsou hnědé. Setkat se s nimi lze od července do září.)
Autor: Marek Zlatník, marekzlatnik.com
Projekt mapování, který by měl pomoci ochraně pražských motýlů, zašťiťuje spolu se spolkem Hutur i Národní muzeum, Fakulta životního prostředí ČZU v Praze a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Magistrát hl. m. Prahy akci finančně podporuje. (Na snímku hnědá samice modráska vikvicového)
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
„Při hledání motýlů se nedostaneme všude, třeba na soukromé zahrádky, do vnitrobloků či do průmyslových areálů. Navíc není v našich silách navštívit absolutně všechna místa v Praze. Proto se obracíme na veřejnost s prosbou o zapojení do hledání motýlů,“ říká za odborníky Čížek. (Narazit můžete i na ohniváčka černočárného, jejichž samci mají jednobarevně svítivě oranžový líc křídel s malou černou čárkou na předních křídlech. Létají od dubna do září nejčastěji na vlhkých loukách. Ještě nedávno nebyl z území Prahy vůbec známý, rozšířil se zde až v posledních letech, a lze ho zastihnout zejména ve východních částech města.)
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
S rozpoznáním druhů vám docela spolehlivě pomůže přímo aplikace iNaturalist. (I když třeba otakárka fenyklového byste určitě poznali sami. Je to velký, nápadný, atraktivní a nezaměnitelný druh. Základní barvu křídel má výrazně sírově žlutou - na rozdíl od příbuzného otakárka ovocného, který ji má bílou. Létá od dubna do října a setkat se s ním můžeme prakticky kdekoliv.)
Autor: Marek Zlatník, marekzlatnik.com
„Aplikace iNaturalist podle fotografie sama nabízí určení pozorovaného druhu a její ovládání je velmi intuitivní. Pouze s mobilním telefonem se tak mohou obyvatelé Prahy zapojit do vědeckého výzkumu, ať už v parku, na výletě nebo třeba na cestě do práce,“ vysvětluje RNDr. Ing. Ivo Macek, ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea. (Například otakárek ovocný, který vymizel z řady regionů, v Praze stále patří mezi časté druhy denních motýlů. Na některých místech je dokonce hojnější než otakárek fenyklový, od kterého ho poznáme podle světlejšího zbarvení a delších ostruh na zadních křídlech. Rozlišit ho můžete již za letu, kdy létá plachtivým letem například kolem ovocných stromů a keřů či kolem vrcholků kopců.)
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
„Rozhodli jsme se projekt podpořit oceněním nejlepších pozorovatelů, mimo jiné návštěvou běžně nepřístupného entomologického depozitáře Národního muzea. Soutěží se hned ve dvou kategoriích: o největší počet uložených pozorování a o největší počet zaznamenaných druhů,“ přidal zajímavou nabídku Ivo Macek. (Určitě máte šanci potkat i babočku paví oko, což je výrazný a v naší krajině prakticky všudypřítomný motýl. Dospělci létají od jara až do podzimu.)
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
A kde v Praze motýly hledat? Naprostá většina žije v přísně chráněných přírodních územích ale i v parcích a zahradách, v okolí Vltavy či okrajových částech Prahy, kde se prolíná zemědělská krajina a velkoměsto. „O motýlech v těchto místech zatím nevíme prakticky vůbec nic,“ řekl entomolog Tomáš Kadlec z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. (Například soumračníka máčkového lze zastihnout na suchých stanovištích, jako jsou stepi a výslunné stráně, ale také na železničních náspech, zanedbaných plochách, polních stezkách a podobných místech. Důležitá je přítomnost míst s obnaženou půdou. Je hnědě zbarvený a poměrně nenápadný. Často usedá na zem na holá místa a sluní se. Létá od dubna do srpna.)
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
„Kromě toho, že poskytneme pozorování uložená do Nálezové databáze ochrany přírody spravované AOPK ČR, podpoříme mapování motýlů v Praze zahrnutím do našeho projektu Bílá místa, který je věnován cílenému mapování neprozkoumaných lokalit“, řekl za Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR Karel Chobot. Snad se podaří zmapovat i výskyt batolce duhového a batolce červeného (na snímku), což jsou velcí motýli nápadní fialovým leskem křídel samců a patří k druhům náročnějším na určení. Létají od července do srpna a vyskytují se většinou jednotlivě. Často, zejména v ranních a dopoledních hodinách, usedají na bahnité okraje kaluží, trus a hnijící ovoce.
Autor: Marek Zlatník, marekzlatnik.com
Odlišit oba druhy od sebe můžeme dle kresby na rubu křídel nebo podle tvaru bílé pásky na líci zadních křídel. U batolce duhového (na snímku) se na této pásce nachází výrazný zub, který u batolce červeného chybí.
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Praha se dlouhodobě snaží řešit péči o zeleň i s ohledem na motýly. „Vytvořit vhodné podmínky pro život motýlů v samotném centru města je ale často složité. Vždy se snažíme najít kompromis mezi požadavky veřejnosti a prostorem pro přírodu. Proto jsme velmi zvědaví na výsledky projektu. Budeme tak moci zhodnotit naše dosavadní kroky v péči o pražskou přírodu,“ řekl Jiří Rom, specialista péče o chráněná území z Magistrátu hl. m. Prahy. (Na snímku vřetenuška pozdní, jež patří k nezaměnitelným, ale vzácnějším druhům. Od jiných vřetenušek je snadno rozlišitelná opačným rozložením barev na křídlech. Zatímco ostatní vřetenušky mají červené skvrny na černém podkladu, vřetenuška pozdní má naopak černé skvrnky na červených křídlech. V Praze je výskyt tohoto vzácného motýla zatím doložen na stepních lokalitách jako je Prokopské údolí nebo Baba. Dospělce lze potkat od července do srpna.)
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Perleťovec malý je hojný a široce rozšířený motýl. Patří mezi první nezimující druhy, které se v přírodě na jaře objevují. Spatřit jej lze kdykoliv od března do října na řadě otevřených biotopů, včetně polí a zahrad. Nápadným znakem tohoto druhu jsou velké perleťové skvrny na spodní straně zadních křídel.
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Babočka bílé C dostala své jméno po bílé skvrnce ve tvaru písmene „C“, kterou má na rubu zadního křídla. Pro svou barvu a vykrajované okraje křídel, které jsou z líce světle lemované, je snadno určitelným druhem. Můžete ji potkat od června do srpna například na okrajích lesů, podél cest, v zahradách nebo v parcích, kde často sedává na stromech či keřích.
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Babočka kopřivová může zpočátku úplnému laikovi připomínat babočku bílé C. Babočka kopřivová je však větší, nemá tak výrazně vykrajovaná křídla, jejich lem na líci je tmavý a na zadních křídlech je navíc doplněný modrými skvrnkami. Pozorovat ji lze prakticky od jara až do podzimu téměř na všech místech, a to včetně zahrad a parků.
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Vřetenuška obecná je jednou z našich nejhojnějších vřetenušek a je jedinou, jež má šest červených skvrn na předních křídlech. Setkat se s ní lze na suchých i vlhkých loukách během letních prázdnin.
Autor: Marek Zlatník, marekzlatnik.com
Perleťovec nejmenší je malý hnědý motýl suchých luk a stepí. Od jiných druhů je možné jej odlišit podle přítomnosti menších perleťových skvrn na spodní straně zadních křídel. Tyto perleťové skvrny sousedí s fialově zbarveným kořenem křídla. Létá od dubna do září.
Autor: Marek Zlatník, marekzlatnik.com
Okáči, jako například okáč luční na snímku, patří mezi významnou skupinu denních motýlů, pro niž jsou typické kulaté skvrny na křídlech. Hojného okáče lučního můžete v létě potkat prakticky na všech typech luk a trávníků, a to včetně městských parků nebo zahrádek.
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Okáč pýrový se nevyhýbá ani stinným lesům, přestože většina druhů denních motýlů je vázaná na osluněná stanoviště. Lze ho proto najít od dubna do konce léta na okrajích lesů, na lesních cestách nebo i v lesních porostech, kde stopuje malé osluněné plošky.
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Okáč prosíčkový se hojně vyskytuje od června do vrcholného léta na řadě otevřenějších stanovišť. V obrovských počtech se často vyskytuje na mezích, kolem keřů nebo na okrajích polí a lesů.
Autor: Marek Zlatník, marekzlatnik.com
Okáče zedního lze rozeznat podle charakteristické kresby tmavých proužků a skvrn na rezavém podkladu vrchní strany křídel. Spodní strana křídel je ale výrazně maskovací, tzv. kryptická. Sedící motýl tak ve svém biotopu například na skále, zídce, polní cestě apod. snadno unikne pozornosti. Pozorovat jej můžete od dubna až do listopadu.
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Okáč bojínkový patří mezi výrazné, nezaměnitelné druhy letních prázdnin. Poznáte ho podle černo-bílé, takřka šachovnicové kresby křídel. Zastihnout ho můžete zpravidla v hojných počtech na květnatých loukách nebo stepních trávnících.
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Modrásek nejmenší je jak název napovídá náš nejmenší druh modráska. Vyskytuje se na suchých loukách a stepích a díky velikosti a tmavému zbarvení křídel je poměrně nenápadný. Létá od dubna do srpna. (U některých modrásků, ohniváčků, perleťovců a soumračníků jsou někdy důležité rozpoznávací znaky například z rubu křídel, proto je lepší je vyfotografovat z lícové i rubové strany křídel.)
Autor: Marek Zlatník, marekzlatnik.com
Modrásek krušinový je hojný a široce rozšířený motýl, který se ale většinou vyskytuje jednotlivě. Létá od dubna do září na lesních světlinách, průsecích, na lesních cestách a na křovinatých místech. Zbarvení samců a samic se liší. Samci mají modrý líc křídel, samice mají na předních křídlech široký tmavý lem. Obě pohlaví mají charakteristický a nezaměnitelný bleděmodrý rub křídel s drobnými černými skvrnkami.
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Zatímco většina běžných druhů bělásků u nás zakládá trvalé populace, bělásek rezedkový patří mezi pravidelné migranty. Potkat ho můžete zejména v horkých letních měsících, jak saje nektar z rostlin na řadě bezlesých stanovišť - od stepních trávníků až po zemědělskou krajinu nebo městské parky a zahrady.
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Babočka osiková je charakteristická tmavě hnědými křídly se světlým lemem, který je na líci doplněný řadou modrých skvrnek. Létají od července do podzimu nejen v lesnatějších oblastech, ale i v parcích či zahradách, kde často sají šťávy z hnijícího ovoce.
Autor: Marek Zlatník, marekzlatnik.com
Babočka bodláková patří mezi pravidelné migranty, kteří k nám přilétávají v průběhu května. Během teplejších zim není vzácností, že jako dospělec přezimuje i u nás, a proto ji můžeme potkat společně s dalšími zimujícími babočkami během prvních teplejších jarních dnů. Nejčastěji ji lze ale zastihnout v létě např. na spadaném ovoci nebo kvetoucích rostlinách.
Autor: Marek Zlatník, marekzlatnik.com
Babočka admirál je díky výrazným červeným pruhům na lících křídel nezaměnitelným druhem. Dospělci létají od jara do podzimu, velmi často například v zahradách sají šťávy z hnijícího ovoce.
Autor: Marek Zlatník, marekzlatnik.com
Ohniváček černokřídlý je nejrozšířenější z našich ohniváčků a setkat se s ním můžeme kdekoliv včetně centra města. Je to malý motýl s kombinací oranžové a černé barvy na křídlech – přední jsou převážně oranžová a na zadních křídlech převažuje tmavá barva, přičemž samec i samice jsou zbarveni stejně. Létá celou sezónu od dubna do října.
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
Pro babočku síťkovanou jsou charakteristické dvě generace motýlů, jež se liší zbarvením - světlá jarní a tmavá letní. Světlou jarní formu (na snímku) můžete pozorovat od dubna do června, tmavou letní od června do září. Motýla potkáme zejména na loukách, okrajích lesů a podél vodních toků.
Autor: Marek Vojtíšek, motyli.kolas.cz
S velkým a nápadným perleťovcem stříbropáskem se můžeme setkat nejčastěji na lesních cestách a pasekách, kde s oblibou saje na květech rostlin. Jak název napovídá, nápadným znakem tohoto druhu jsou tři stříbrné (perleťové) pruhy na spodní straně zadních křídel. Dospělci létají od června do září.
Autor: Marek Zlatník, marekzlatnik.com