Hospody místní staví ve sklepích, dvorcích i garážích. Sousedé se v nich scházejí na kus řeči a hlavně aby si připili žejdlíkem. Každá z nich je něčím typická – zaměřením, stylem –, ale jedno mají společné: vracejí se do starých dob.
Forde se do oblasti čerstvě přistěhoval, protože si přál větší dům. Když poprvé jako novousedlík přišel na návštěvu do podobného prostředí, vyklíčila v jeho hlavě myšlenka, že něco takového musí mít také.
Na rozdíl od většiny staroanglických hospod jeho sousedů však chtěl ještě něco ze starší doby. Uvědomil si svůj irský a norský původ a bylo mu jasné, že by měl ve sklepě oživit dobu irských Vikingů.
Měl dobré rádce, jeho sousedé Mark a Rick mu poradili, aby nezačal s rekonstrukcí sklepa klasicky, jako se to dělá běžně: uděláte podlahy, instalace, omítky a pak se pustíte do zařizování.
Místo toho mu radili, ať začne barem. „Pak se k němu posaď a dívej se. Všechno ostatní přijde samo,“ radili mu. Začal ořechovou barovou deskou. Pak nařezal zbytky překližky, kterou koupil společně s domem, a použil ji jako obklady stěn u baru.
Postupně obcházel garážové výprodeje a sháněl levně další artefakty použité jako zařízení interiéru. Například kmeny stromů, které drží stůl uprostřed hospody, sehnal na farmě, která odstraňovala přerostlé vánoční stromky.
Dominantu hospody tvoří vikingský člun. Ten je výtvorem Rickyho syna, který ho vyráběl jako školní projekt. Bob mu přidal pár plachet a vesel a vytvořil tak dokonalou iluzi. „Někdy narazíte na nějaký objev a hned si začnete představovat, jak by bylo možné ho proměnit,“ řek Bob.
Samozřejmě se celá práce neobešla i bez marných pokusů a omylů. „Učíte se za pochodu. Hodně z toho jsem okoukal z videí na YouTube,“ přiznal.
Zatímco v práci s motorovou pilou je bývalý chiropraktik zběhlý, protože měl jako koníčka řezání soch, práci s maltou se musel učit. Stejně tak musel nastudovat vikingské runové písmo, aby mohl vyřezáním symbolů do opěrných sloupků ilustrovat fiktivní historii hospody.
Jestli je na některý kousek vybavení pyšný, tak je to dřevěná lavice umístěná v rohu. „Přátelé mi nemohli uvěřit, že jsem ji udělal sám,“ tvrdil.
Vikingská hospoda teď slouží jako místo posezení s přáteli hlavně o víkendech. Mezi místními je už tak známá, že se tu dokonce občas konají svatby. A Bob, který vlastní licenci jako svatební komisař, je oddá ve stylu irských tradic.