Jak vypadá
. Zajímavosti a rady
Z kulinářského hlediska to jsou výjimečně výtečné houby, musíme však pamatovat na to, že je vždy musíme povařit – nikdy je nesmíme jíst syrové! |
Smrž obecný je nejpočetněji zastoupeným smržem u nás, i když najít jej dá docela práci. Abyste smrže objevili, musíte pečlivě hledat, neboť se na svých stanovištích téměř ztrácejí. Rostou obvykle jednotlivě a na malé ploše můžeme najít dva nebo i tři kusy, výjimečně i více. Plodnice jsou duté, křehké, s kloboukem 4 – 9 cm širokým, bledě okrovým, žemlovým nebo světle hnědavým, nepravidelně kulovitým, hluboce zprohýbaně důlkovitým a s okrajem přirostlým k bělavému, naokrovělému, válcovitému, místy vmáčklému, 4 – 10 cm dlouhému a 2 - 4 cm širokému třeni. Výtrusy jsou hladké.
Kde a kdy roste
Smrž obecný roste spíše nehojně na jaře (březen – květen) v křovinách nebo lesích, na neobdělané půdě, na příkopech u cest a nepoužívaných železničních tratích. Pro šíření výtrusů této houby je velmi důležitý vítr, takže naleznete-li pěknou plodnici, jděte po převažujícím směru větru a pak můžete najít další plodnice.
Je jedlý. Tuto houbu je nejlepší usušit, předtím ale nezapomeňte plodnice řádně pročistit – v prohlubních a důlkách bývá často hmyz nebo jiní drobní živočichové. Nejsnazší je rozkrojit plodnici napůl, vypláchnout ji čistou vodou a pak sušit. Jeden z nejlepších způsobů úpravy čerstvých smržů je nadívat velké plodnice. Hodí se také k masitým jídlům a omáčkám. Sušením se zintenzivní jeho vůně, což zlepší většinu jídel.
