Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řepka zabiják je v zimě pro srny jedinou zelení, kterou mohou spásat

aktualizováno 
Dokud se nezazelená tráva a osení, jsou od podzimu do jara rozsáhlá řepková pole jedinými stále zelenými plochami. Každoročně to má za následek úmrtí stovek kusů srnčí zvěře, která řepku s chutí spásá. Jen některé končí v záchranných stanicích a je jim ještě vůbec možné pomoci.

Stádo srnek na řepkovém poli brzy zjara. | foto: Profimedia.cz

První známkou otravy látkami obsaženými v řepce je u srn ztráta plachosti. "Srny jsou malátné, často přijdou až do vesnice, takže nám lidé volají, že někomu utekla ochočená srnka. Bohužel jde většinou o otravu řepkou a záleží už jen na tom, v jakém stádiu," konstatuje Luboš Vaněk ze záchranné stanice v Pátku u Poděbrad. V péči u nich každou zimní sezonu končí desítky srnců i srn.

Jenže to nejsou zdaleka všichni a šťastný konec má jen zlomek těchto případů. "Náš rajon sahá od Prahy po Mnichovo Hradiště a jen v této oblasti víme každou zimu o stovkách případů. A ne všechny srny, které umírají na selhání jater a ledvin způsobené otravou, se vůbec najdou," vysvětluje Vaněk, že ztráty lze jen těžko odhadnout.

Jindy lidé otrávenou srnku najdou pozdě. "Jakmile srna není schopna sama vstát, už jí není pomoci," vysvětluje Vaněk. V takové situaci na místo záchranářů nastupují myslivci, kterým většinou nezbývá než zvíře utratit, aby se zbytečně netrápilo. Příčinou jeho problémů je totiž celková otrava organismu, kvůli které selhává nervový systém, játra i ledviny a smrt je neodvratná. 

Otravu způsobuje vražedná kombinace látek obsažených v řepce: jedovaté kyseliny erukové, glukosinolátů (toxické jsou látky vznikající jejich rozkladem, které způsobují selhání jater) a dusíku (který přechází do rostlin z dusičnatých hnojiv). Ne že by řepka tyto látky dříve neobsahovala. Problém je v tom, že současné odrůdy vyšlechtěné na odolnost a co nejvyšší výnos srnám víc chutnají.         

Otravám nelze zabránit. Jen drahými pachovými ohradníky

Řepka olejka

Po druhé světové válce, kdy byla bída a hlad, se řepka jako zdroj potravinářského oleje pěstovala na necelém procentu osevní plochy (v roce 1946 to podle údajů Českého statistického úřadu bylo 0,9 %). 

V loňském roce se řepka především kvůli biopalivům u nás pěstovala na 401 tis. hektarech (podle ČSÚ, podle MZe to bylo 420 tisíc hektarů), což představuje 16,2 % celkové osevní plochy, letos se pěstuje na 411 tisících hektarech. Je tedy druhou nejčastěji pěstovanou plodinou po obilovinách.

Pro srovnání: například brambory se v roce 2012 pěstovaly na necelých 24 tisících hektarů.

Argument, že myslivci mohou otravám zabránit tím, že budou srnčí zvěři častěji zakládat do krmelců seno a jádro (více zde), v praxi neobstojí z jednoduchého důvodu. "Srny jsou přirozeně nastavené na pastvu a vždycky jí dají přednost nejen před senem, ale i před jádrem. Takže v tom to není. Navíc jim řepka prostě chutná, je pro ně lákadlo, takže pokud ji mají možnost spásat, jejich volba je jasná," vysvětluje ještě Vaněk.

Řešení problému je zatím v podstatě v nedohlednu. "Staré, málo výnosné odrůdy řepky, které zvěři nechutnají, dnes nikoho nezajímají. Majitelé pozemků, pronajímaných mysliveckým sdružením k honitbě, často patří sami mezi zemědělce, pro které je pěstování řepky výnosné," vidí situaci jednoznačně člověk z terénu, který k otráveným a umírajícím zvířatům vyjíždí.

Pomoci by přitom mohly pachové ohradníky, které by pole řepky ohraničily podobně, jako se využívají například podél exponovaných úseků silnic. 

Podle Jiřího Trnky ze sdružení BIOM, sdružujícího subjekty činné v oblasti využití biomasy, dávají zemědělci tuto situaci za vinu jednoznačně mysliveckým sdružením. "Zvěř způsobuje zemědělcům značné škody, proto mají například v západní Evropě myslivci povinnost svoji honitbu zabezpečit, aby jejich zvěř škody na zemědělských plodinách nezpůsobovala. U nás to systémově ošetřeno není. A na pachové ohradníky zemědělci dotace nedostávají."       

Autor:



Nejčtenější

Většině ovoce a zeleniny lednička škodí. Kde je tedy skladovat?

Nezralý ananas do lednice zásadně nepatří. A jak je to s dalším ovocem?

Draze zakoupené ovoce a zeleninu logicky chceme uchovat čerstvé a chladničku považujeme za jasnou volbu. Jenže většina...

KVÍZ: Znáte naše brouky, pavouky a další bezobratlé?

Na Velké výstavě bezobratlých 2018 na půdě Přírodovědecké fakulty University...

Tvoří zhruba 95 % všech živočišných druhů na naší planetě, jen v České republice jich podle odhadů žije více než 40...



KVÍZ: Umíte nakupovat maso, abyste uvařili klasická česká jídla?

Segedinský guláš

Jiné maso potřebujete na karbanátky, jiné na cikánskou pečeni nebo ke koprovce. Umíte si u řezníka říci, které maso vám...

Evropou se šíří noví škůdci. Tesaříci a krasci napadají okrasné dřeviny

Krasec Lamprodila festiva

Tesaříci a krasci vázaní na jalovce byli posledních padesát let ve střední Evropě velice vzácní a ohrožení. S útlumem...

V Indii zalili omylem psa do asfaltu. Lhostejní dělníci ho odmítli vykopat

Spícího psa zaživa pohřbili do asfaltu

Až vzpoura místních obyvatel donutila silničáře vysvobodit ubohého psa. Kolemjdoucí jim sebrali bagr a psa z nově...

Další z rubriky

VIDEO: Vodu v zahradě udrží kompost plný humusu. Podívejte se na pokus

Hnůj a žížaly. Pomůžou vám zadržet vodu na zahradě.

Sucho posledních týdnů vyslalo jasný signál, že se musíme naučit lépe hospodařit s vodou. Nejde jen o chytání dešťovky...

Jak vybudovat vyvýšený záhon krok za krokem podle ekozahradníka

Na vyvýšeném záhonu lze pěstovat třeba šalotku a mrkev. Jen musíte průběžně...

Vyvýšený záhon je z pohledu skutečného zahradníka vlastně jen takový narychlo zbudovaný kompost s kvalitní zeminou na...

Sucho umí potrápit. Podělte se o zkušenosti, jak s ním bojovat

Rostliny potřebují dostatek vláhy, ale samotná konev s vodou na to zdaleka...

Nejen zahrádkáře, zemědělce či rybáře trápí sucho. Leckde vysychají i studny. Přitom právě sucho je pro pěstování...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz