Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Se sršněmi se dělili o strom, na kterém mají hamaku i šňůru na prádlo

  1:01aktualizováno  1:01
O kmen staré švestky se celé léto dělila rodina Martiny Jarošové od Brna s osazenstvem sršního hnízda. Sršně využívaly dutinu kmene, rodina pak šňůru na prádlo a hamaku, které jsou na švestce zavěšené. Fungují takhle celou sezonu bez problémů. I jinde mají lidé sršně za sousedy, aniž by o nich věděli.

„Sršní hnízdo je pootevřené ve výši obličeje dospělého člověka, takže je máme krásně na očích a je to zajímavé pokoukání,“ poslala do redakce fotografie ze své zahrady Martina Jarošová z Pozořic.

Fotogalerie

Soužití s touto naší největší vosou její rodině nedělalo a nedělá žádné problémy. Nikdo nehysterčí, za celou sezonu žádný z nich nedostal jediné žihadlo. „Sršni jsou na nás zvyklí, neútočí, i když je na stromě zavěšená hamaka a šňůra na prádlo, které běžně používáme,“ uvádí čtenářka.

O habituaci, v tomto případě tedy o „zvykání si na člověka“ se toho u hmyzu ví docela málo. „Špatně se to studuje. Zdá se ale, že hmyz používá především krátkodobou paměť. Takže si sice může snadno zvyknout, ale nemusí si to pamatovat do druhého dne,“ vysvětluje entomolog Jakub Straka, specialista na eusociální hmyz. Za klidným chováním sršňů by spíše hledal jejich celkovou umírněnou životní strategii. A potvrzuje tak, že není problém žít v jejich blízkosti.

Strach nutný není, respekt ano

„Opatrnost a ostražitost při pobytu a pohybu v okolí sršního hnízda jsou jistě vhodné, ale strach u tohoto hmyzu není na místě. Podstatné je nevyvolat v sršních pocit ohrožení hnízda, nedělat prudké a náhlé pohyby přímo u vchodu do hnízda. Sršni musí vědět o vás a vy o nich. Pak nic nehrozí,“ dodává Straka.

Jeho slova potvrzuje i zoolog Vít Lukáš, který sršně obecné (Vespa crabro) z bezprostřední blízkosti bez nějakých zvláštních opatření fotil i točil. I přesto, že byly v jednom případě poměrně hrubě vyrušeny, nebyly agresivní. Jen byly připraveny se bránit, podívejte se:

Pokud máte sršně ve stromě na zahradě, případně v ptačí budce, je soužití s nimi úplně obvykle bez problémů. „Když se ovšem usadí v kůlně, v podkroví či třeba na suchém záchodě u chaty, problém to už být může. Záleží na tom, jak moc byste sršně rušili a nakolik to může být nebezpečné. Vzhledem k tomu, že sršni nejsou chránění, tak je v případě potřeby můžete zlikvidovat,“ konstatuje entomolog. (Tipy na likvidaci najdete zde a zde.)

Zajímavé přitom je, že sršni se na rozdíl od vos umí přestěhovat do nového hnízda. „Teoreticky by tedy bylo možné sršně vypudit bez kompletní likvidace všech jedinců. Ale recept na to neexistuje a nebude to úplně bezpečné, protože se jim z hnízda zcela jistě nebude chtít pryč,“ dodává odborník.

Aktivita sršňů je na podzim variabilní, záleží na počasí

Díky babímu létu byli sršni po celé září stále aktivní, jak dokládají videa u tohoto článku, která byla obě právě v září natočena na území pražské Troji.

Detai tří jedinců - dvě dělnice (hlavou doleva) a jeden samec (hlavou doprava)....

Detail tří sršní: dvě dělnice a jeden samec (s hlavou doprava). Samci mají nápadně jiný tvar a jinou délku tykadel.

„Sršni někdy mizí už během září, letos tedy díky teplému počasí to bude pravděpodobně teď během října, ale už jsem viděl hnízdo s vyletujícími jedinci ještě v listopadu,“ upřesňuje Jakub Straka. „Jedná se především o samce hledající panenské královny. Nakonec všichni kromě královen vymrznou nebo umřou hlady, protože už nemají zdroje cukrů.“

Jako jediné přezimují oplodněné samičky - královny, stejně jako u vos a čmeláků. „Na jaře se probouzí královny velmi brzy, klidně i v březnu, když je teplo. Samy pak zakládají hnízdo a zásobují první generaci dělnic,“ vysvětluje entomolog koloběh sršního života.




Nejčtenější

Pohlreich v dětském koutku: Kdybyste jim vařili modré z nebe, nesnědí to

Zdeněk Pohlreich vysvětluje rozdíl mezi běžnou a panko strouhankou.

Zdeněk Pohlreich se dostal v poslední řadě pořadu Ano, šéfe! do pekla dětského koutku, který evidentně nesnáší. V...

Pohlreich odhalil rozpory v kuchyni. Kuchaři to zabalili kvůli neshodám

Bývalý šéfkuchař Vladimír Hanzelka dnes už vaří v Novém Jičíně.

V pořadu televize Prima Ano, šéfe! se odehrálo drama, které je velmi časté v mnoha restauracích. Až po návštěvě...



Problémy s plasty mají nejen v Asii, řeší je i v USA. Chytají je do sítí

Sbírání odpadků u vyústění dešťové kanalizace

Kvůli plastům vznikají iniciativy i v rozvinutých státech, jako jsou Spojené státy americké. Vyvinuli tam systém, který...

KVÍZ: Panenka, plecko, krkovice. Vyznáte se ve vepřovém mase?

V chladírně jsou jednotlivé roztříděné kousky připravené pro čisté kuchyňské...

Myslíte si, že by z vás mohl být dobrý řezník? V našem dalším kvízu se můžete otestovat. Podívejte se na „slepou mapu“...

Díky tatře hnoje vydupala zahrádku i z jílovité země. Trvalo to 40 let

Zahrádka kolem rodinného domu u Frýdku-Místku je pečlivě udržovaná.

Když před čtyřiceti lety manželé v obci nedaleko Frýdku-Místku dostavěli nový dům, postavili nový plot a provedli nutné...

Další z rubriky

Rozkvetlé prázdninové útočiště v Podkrkonoší by se bez studny neobešlo

Ze zahrady je nádherný výhled do kraje, posezení u jezírka je nádherný relax.

Návštěvníkům sice pán domu tvrdí, že nedá motyčku z ruky, ale ve skutečnosti je autorkou a hlavní zahradnicí rodinné...

Sojčí údolí s prostou malebnou zahradou má kouzlo konce světa

Chaloupka v šumavském Sojčím údolí, obklopená zahradou, která slouží k obživě...

Přímo uprostřed drsné šumavské přírody, zhruba v 900 metrech nadmořské výšky, byste našli další zahradu přihlášenou do...

Zahradu u bývalého hospodářství s hospodou dnes seká babička na traktoru

Posezení u udírny

Od 60. let minulého století jezdí rodina Aleny Marešové na chalupu do malé vesničky na Sedlčansku, kterou si tehdy její...

Najdete na iDNES.cz