Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Se sršněmi se dělili o strom, na kterém mají hamaku i šňůru na prádlo

  1:01aktualizováno  1:01
O kmen staré švestky se celé léto dělila rodina Martiny Jarošové od Brna s osazenstvem sršního hnízda. Sršně využívaly dutinu kmene, rodina pak šňůru na prádlo a hamaku, které jsou na švestce zavěšené. Fungují takhle celou sezonu bez problémů. I jinde mají lidé sršně za sousedy, aniž by o nich věděli.

„Sršní hnízdo je pootevřené ve výši obličeje dospělého člověka, takže je máme krásně na očích a je to zajímavé pokoukání,“ poslala do redakce fotografie ze své zahrady Martina Jarošová z Pozořic.

Fotogalerie

Soužití s touto naší největší vosou její rodině nedělalo a nedělá žádné problémy. Nikdo nehysterčí, za celou sezonu žádný z nich nedostal jediné žihadlo. „Sršni jsou na nás zvyklí, neútočí, i když je na stromě zavěšená hamaka a šňůra na prádlo, které běžně používáme,“ uvádí čtenářka.

O habituaci, v tomto případě tedy o „zvykání si na člověka“ se toho u hmyzu ví docela málo. „Špatně se to studuje. Zdá se ale, že hmyz používá především krátkodobou paměť. Takže si sice může snadno zvyknout, ale nemusí si to pamatovat do druhého dne,“ vysvětluje entomolog Jakub Straka, specialista na eusociální hmyz. Za klidným chováním sršňů by spíše hledal jejich celkovou umírněnou životní strategii. A potvrzuje tak, že není problém žít v jejich blízkosti.

Strach nutný není, respekt ano

„Opatrnost a ostražitost při pobytu a pohybu v okolí sršního hnízda jsou jistě vhodné, ale strach u tohoto hmyzu není na místě. Podstatné je nevyvolat v sršních pocit ohrožení hnízda, nedělat prudké a náhlé pohyby přímo u vchodu do hnízda. Sršni musí vědět o vás a vy o nich. Pak nic nehrozí,“ dodává Straka.

Jeho slova potvrzuje i zoolog Vít Lukáš, který sršně obecné (Vespa crabro) z bezprostřední blízkosti bez nějakých zvláštních opatření fotil i točil. I přesto, že byly v jednom případě poměrně hrubě vyrušeny, nebyly agresivní. Jen byly připraveny se bránit, podívejte se:

Pokud máte sršně ve stromě na zahradě, případně v ptačí budce, je soužití s nimi úplně obvykle bez problémů. „Když se ovšem usadí v kůlně, v podkroví či třeba na suchém záchodě u chaty, problém to už být může. Záleží na tom, jak moc byste sršně rušili a nakolik to může být nebezpečné. Vzhledem k tomu, že sršni nejsou chránění, tak je v případě potřeby můžete zlikvidovat,“ konstatuje entomolog. (Tipy na likvidaci najdete zde a zde.)

Zajímavé přitom je, že sršni se na rozdíl od vos umí přestěhovat do nového hnízda. „Teoreticky by tedy bylo možné sršně vypudit bez kompletní likvidace všech jedinců. Ale recept na to neexistuje a nebude to úplně bezpečné, protože se jim z hnízda zcela jistě nebude chtít pryč,“ dodává odborník.

Aktivita sršňů je na podzim variabilní, záleží na počasí

Díky babímu létu byli sršni po celé září stále aktivní, jak dokládají videa u tohoto článku, která byla obě právě v září natočena na území pražské Troji.

Detai tří jedinců - dvě dělnice (hlavou doleva) a jeden samec (hlavou doprava)....

Detail tří sršní: dvě dělnice a jeden samec (s hlavou doprava). Samci mají nápadně jiný tvar a jinou délku tykadel.

„Sršni někdy mizí už během září, letos tedy díky teplému počasí to bude pravděpodobně teď během října, ale už jsem viděl hnízdo s vyletujícími jedinci ještě v listopadu,“ upřesňuje Jakub Straka. „Jedná se především o samce hledající panenské královny. Nakonec všichni kromě královen vymrznou nebo umřou hlady, protože už nemají zdroje cukrů.“

Jako jediné přezimují oplodněné samičky - královny, stejně jako u vos a čmeláků. „Na jaře se probouzí královny velmi brzy, klidně i v březnu, když je teplo. Samy pak zakládají hnízdo a zásobují první generaci dělnic,“ vysvětluje entomolog koloběh sršního života.




Nejčtenější

Zachraňte medvědí česnek, zní na sociálních sítích. Nájezdníci ho ničí

Nasbírané listy medvědího česneku s květy. I ty jsou jedlé.

Sběrači módního druhu česneku často trhají celé rostliny tak, že zničí i poupata. Tím, že nemají čas vykvést, zabrání...

Nezapomeňte pohnojit trávník, zesílí a nedá prostor pampeliškám

Na malé plochy si vystačíte s ručním rozmetačem.

Kdo se pokouší udržet svůj trávník bez plevelů, neměl by ho na jaře opomenout pohnojit. Po zimě zesílí a až začnou...



Britskou královnu podle médií zasáhla smrt milovaného psa

Na této oficiální fotografii vydané Buckinghamským palácem k jejím 90....

Britskou královnu Alžbětu II. hluboce zasáhla smrt posledního z jejích milovaných psů, píše britský tisk. Pes plemene...

Hasiče volali k mývalovi otupělému marihuanou. Stačilo nechat ho vyspat

Mýval se dostal k zásobám konopí a přehnal to s konzumací. Stačilo nechat ho...

Zoufalá majitelka mývala v americkém státě Indiana se uprostřed noci obrátila na hasiče, protože její zvíře bylo pod...

Psi zachraňují životy i honí pašeráky. Toto jsou letošní psí hrdinové

Fenka Cama se stala postrachem pašeráků zvířat v Africe.

Dokázali zachránit lidi pokoušející se o sebevraždu či bojující o život po zdravotním kolapsu. A fenka Cama se dokonce...

Další z rubriky

Hledá se jaro. Pochlubte se fotkou, jak vtrhlo právě mezi vás

Krokusy - všichni kolemjdoucí je obdivují. Druhý dubnový víkend většinou už...

Koho by netěšil příchod jara. Na procházkách se rozhlížíme kolem sebe a objevujeme první známky probouzející se...

Ukliďte zahradu, nastražte pasti. Deset doporučení pro boj proti slimákům

Plzák španělský

Během letošní zimy v některých dnech teplota stoupala až k plus 14 stupňům Celsia. To znamená, že mráz nezničil vajíčka...

Prořezejte stromy, pomozte trvalkám, zasejte kořenovou zeleninu a špenát

Hluboký řez u starších keřů se provádí brzy zjara, 30 až 40 cm nad zemí.

Pohled na zahradu po končící zimě může být neveselý. Největší motivací s tím něco udělat jsou hřejivé jarní sluneční...

Najdete na iDNES.cz