Ty natažené na konstrukci jako pomyslný deštník chrání ovoce i dřeviny před pobitím od krup, současně však nezabraňují přirozenému prostředí "pracovat" na kvalitní úrodě.
"V poslední době se toto řešení mezi sadaři hodně rozšiřuje, ale hotových sítí u nás máme myslím nejvíc v republice," uvedl Dušan Sedláček ze společnosti Úsovsko.
Systémy dnes chrání 63 hektarů tamních jabloňových sadů. První z nich, tehdy na 18 hektarech, nainstalovali v roce 2009. "A hned nám zachránily část sklizně. Udržely na dvě stě tun krup. Na zbývajících asi 120 hektarech byla úroda poničená," dodal Sedláček.
Kroupy a přívalové deště jsou podle něj na Šumpersku už poměrně častým jevem. "Jen letos už spadly třeba v Moravičanech nebo Lošticích. A při krupobití stačí deset minut, aby bylo po úrodě," upozorňuje.
Fólie ochrání nejen před kroupami, ale i před ostrým sluncem
Prevence před zničením dozrávajících plodů není jedinou výhodou. Díky zabarvení fólií je možné regulovat i sluneční svit. Při horkých dnech tak lze zabránit úžehu jabloní. A ovlivnit třeba i vybarvení plodů.
Speciálních sítí, které chrání sady před krupobitím, si pořizuje stále více sadařů. Ochrana totiž nijak neomezuje růst plodů. Další funkce může plnit také zabarvená fólie. foto: www.nedbalcz.com
"Například u odrůdy Golden náš zákazník nechce takzvaně ,červená líčka‘. Tady pomáhá nastavit černou fólii s menší propustností. Samozřejmě systém má i drobné nevýhody, které se ale nedají srovnat s rizikem, že nám počasí zničí úrodu," řekl Sedláček.
A jak takový síťový deštník vypadá? Zjednodušeně jde o konstrukce podobné těm na chmelnici. Mezi nimi jsou na drátech natažené speciální sítě. "V případě, že padají kroupy, se po nich skutálí doprostřed řady mezi stromy," vysvětlil Jiří Nedbal z Ovocnářského centra Nedbal, které se ochrannými prvky sadů také zabývá.
Sloupy a kotvící systém musí se sítěmi při zatížení kroupami unést na hektar zhruba 250 tisíc kilogramů. "V posledních letech se těchto systémů prodává velké množství. Jen na Šumpersku jsme montovali tři," dodal Nedbal.
