Nemálo stavebníků je přesvědčeno, že s příchodem zimy se musí všechny stavební práce zastavit. Přitom to ale není tak docela pravda. Dnes jsou již na trhu speciální materiály, které dovolují pracovat dokonce i při teplotách nižších pěti stupňů Celsia.
„Obecně platí, že zdicí a omítací práce by se neměly dělat, pokud teplota klesne pod 5 °C. Vždy je ale potřeba se řídit doporučeními pro konkrétní výrobek. Jednotlivé typy produktů od různých výrobců se mezi sebou často výrazně liší,“ vysvětluje Zdeněk Militký z největšího českého prodejce stavebního materiálu Stavebniny DEK.
Připomíná, že u některých typů produktů existují i zimní varianty, umožňující práci za nižších teplot. Pokud použijeme zimní varianty produktů nebo přidáme speciální aditiva, lze pracovat až do teploty -5 °C.
Pak je ale zapotřebí pečlivě dodržovat některé další podmínky, které se týkají například teploty záměsové vody či skladování produktu samotného. A například okna můžeme klidně osadit i při teplotách mírně pod nulou, a pokud sáhneme po betonových blocích stavěných na sucho, klidně doděláme i plot.
Máte hrubou stavbu? Osaďte okna a dveře
Největším problémem při plánování stavby během zimy je kolísání teplot a také možný příchod nenadálých mrazů. I když teplota poklesne jen krátkodobě, může například u betonových ploch dojít k popraskání, případně zvlnění.
Navíc musíme počítat s tím, že beton při teplotách pod 7 °C vyzrává o něco déle. Podobné je to například s maltou či omítkami.
„Pokud není možné alespoň hrubou stavbu dokončit před příchodem nízkých teplot, je potřeba zakrýt všechny otvory stavby tak, aby dovnitř nevnikala vlhkost, nepršelo sem nebo nesněžilo,“ radí Militký a upozorňuje: „Pokud nemá stavba střechu, je nutné zakrýt poslední vrstvu zdiva. Když se během zimy střídají mrazy s vyššími teplotami, mohla by zachycená voda zdi opravdu zásadně poškodit.“
Pokud se ještě před výraznějším ochlazením podaří dokončit hrubou stavbu a zakrýt ji střechou, máme napůl vyhráno. Podle Jana Lemberky z českého výrobce Geus okna lze totiž okna osazovat i při teplotách mírně pod bodem mrazu.
„V zimním období se používají malty a montážní pěny, které lze používat až do -5 °C. Přitom montáž okna do připraveného otvoru zabere jen pár desítek minut,“ vysvětluje Lemberka a doplňuje, že některé typy montážních pěn lze dokonce používat i při teplotách blížících se k mínus deseti.
Jakmile se podaří stavbu uzavřít okny, otevírá se prostor k pokračování celé řady prací v interiéru. „Pokud se podařilo stavebníkovi ještě před příchodem mrazů osadit také dveřní zárubně, lze objekt osadit také vchodovými dveřmi,“ doplňuje Lemberka.
Jakmile je hrubá stavba uzavřena, můžeme se pustit do části interiérových prací. Opatrnost je na místě jen při extrémně nízkých venkovních teplotách, kdy hrozí, že i uvnitř se teplota dostane pod nulu.
„Místnosti lze temperovat a některé, hlavně suché práce začít. Osobně bych to ale spíše nedoporučoval,“ poznamenává Militký. „Všeobecně se doporučuje ponechat stavbu i venkovní úpravy takzvaně vyzrát (odpočinout) přes zimní období.“ Platí ale, že například kabely či trubky z polyetylenu lze pokládat při teplotách nad 5 stupňů.
Práce venku? Jedině na sucho
I když se ale rozhodneme nechat stavbu odpočívat, můžeme se pustit do práce venku. Zní to možná paradoxně, ale například plot se dá postavit i bez malty či lepidla.
„Jednotlivé bloky se spojují suchou cestou bez použití betonu či lepidla, není potřeba ani základ, stačí jen zhutněné štěrkové podloží,“ vysvětluje majitel společnosti Stavoblock Zdeněk Křivinka.
Betonové bloky se skládají podobně jako stavebnice, jednotlivé díly do sebe snadno zapadají. Postavit zeď nebo plot tak zvládne téměř každý, kdo si aspoň jednou hrál s legem. Stačí si jen připravit štěrkový základ dříve, než půda promrzne.
Stavět pak už můžeme bez ohledu na teplotu. Tím, že se jednotlivé betonové bloky skládají do sebe pomocí rybinových spojek a táhel, nevadí ani případné sesednutí podloží, zeď zůstane kompaktní.
Zásady zimního zdění v kostce:
Materiál se musí chránit proti nepříznivým povětrnostním vlivům.
Rozbalené palety cihel a pytle s maltou musí být uskladněny v suchu za teploty nad -5 °C, tzn. v krytých skladech. Zdicí pěna se musí skladovat alespoň v temperované stavební buňce, neboť teplota samotné dózy s pěnou musí být nad +10 °C (ale zároveň méně než +30 °C).
Při zdění nesmějí být na cihlách zbytky námrazy nebo sněhu a nesmějí být zaprášené či jinak znečištěné.
Veškerý zdicí materiál musí být suchý a při zdění se cihly nesmějí namáčet.
Teplota vzduchu v průběhu zpracování a tuhnutí malty nesmí klesnout pod -5 °C.
Pokud se zimní malty zpracovávají při teplotách nad 0 °C, není nutné záměsovou vodu předehřívat, při zdění pod bodem mrazu (tzn. od 0 °C do -5 °C) musí být pro přípravu zimních malt ohřátá i záměsová voda na cca 30 °C. Zároveň platí u zimních malt omezení, že je lze zpracovávat do teploty +15 °C (na tzv. zimní malty není možné zase zdít v létě).
Čerstvé zdivo musí být chráněno před povětrnostními vlivy.
Před deštěm či sněhem je třeba je chránit nepromokavou fólií a teplota nesmí klesnout v průběhu 14 dní po vyzdění pod -5 °C. Pokud se pod ochrannou folii naskládá beze spár kolem celé zdi polystyrén v min. tl. 5 cm, může teplota krátkodobě klesnout až na -10 °C. Z toho vyplývá, že při očekávaných nižších teplotách než -5 °C se již nemá vyzdívat zdivo na cementové malty a je třeba počkat na příznivější počasí.
Období teplot pod +5 °C se nezapočítává do nutné technologické přestávky.
Platí to před statickým zatížením zdiva nebo před omítáním (o tuto dobu se musí prodloužit technologická přestávka).
Pokud je stavba na zimu již „uzavřená“, lze provádět některé práce.
To znamená, že jsou vyzděné obvodové stěny, je hotový strop a zakryté stavební otvory. Teplota uvnitř objektu neklesá pod +8 °C, a lze tudíž pokračovat ve stavebních pracích uvnitř objektu. Ze zednických prací lze provádět např. zdění příček, vnitřní omítky apod.
Jakékoliv podcenění zimních teplot může vést k dodatečným vícenákladům.
Při práci v zimě nejenže jde práce pomaleji, je také obtížnější dodržet kvalitu stavebních prací. To má dopad na finální velikost deformace konstrukcí vlivem objemových změn (jako je smršťování, roztažnost, dotvarování). Zvláště pro velikost přetvoření v důsledku změn teploty je rozhodující počáteční teplota při vlastním provádění zdiva nebo stropu. Čím je teplota při provádění nižší, tím se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nějakých trhlin, ať už potom v omítkách nebo i v samotné nosné konstrukci.
