Strašilku ďábelskou si můžete vzít bez problémů na ruku, zvykejte ji na to...

Strašilku ďábelskou si můžete vzít bez problémů na ruku, zvykejte ji na to odmalička. Samička je velká až 7 centimetrů, sameček je menší, milují větvičky ptačího zobu, šeříku, zlatice či zimolezu. | foto: Profimedia.cz

Strašilku můžete chovat i doma na stole. Některé jsou dokonce sametové

  • 7
Mohou vypadat jako větvička, starý list nebo kus kůry, ale jen klamou bizarním tělem. Někdo se jich štítí, jiní je považují za nádherné tvory, kteří mají čestné místo hned vedle počítače. Aby se daly pozorovat a byly po ruce, když se s nimi chce majitel pomazlit. Navíc jsou aktivní hlavně večer, když jste doma.

Ideální pro chov strašilek i pakobylek je skleněné terárium s drátěným nebo děrovaným víkem, na dno přijde substrát, někdo doporučuje i obyčejné kuchyňské utěrky. Terárium - odborně se mu říká insektárium - by mělo být dlouhé i vysoké alespoň jako trojnásobek těla dospělé samice, které jsou větší než samci. Hmyz ocení dostatečný prostor k životu hlavně při svlékání.

Strašilka na samolepce

Právě samolepku strašilky (a s ní i dalmatinského zakrslého králíka) najdou čtenáři čtvrteční MF DNES v novinách. Samolepky se lepí do sběratelského alba, které můžete spolu s prvními 12 samolepkami získat za dvacetikorunovou SMS (podrobnosti ZDE).   

Stále ještě si také můžete objednat zvýhodněné šestitýdenní předplatné MF DNES, se kterým získáte jak album, tak kompletní sestavu samolepek (ZDE). 

Sběratelské album MAZLÍČCI

Strašilky pocházejí z tropických a subtropických oblastí, nejvíce druhů žije v jihovýchodní Asii a Jižní Americe, další v Africe, Austrálii, Severní Americe dokonce i v jižní Evropě. Jsou jich tisíce druhů, mají rozmanité tvary, barvy i nároky na péči, které by pro vás měly být při výběru rozhodující.

Ideální je oslovit zkušeného chovatele, který vám na začátku s péčí poradí, spoustu odkazů na ně najdete na webu. Naštěstí má většina běžně chovaných druhů minimální nároky, takže jsou strašilky vhodné i jako tzv. startovací zvíře pro děti (více informací zde). Navíc dětem nijak nemohou ublížit, což bohužel naopak neplatí - je tedy třeba dětem zdůraznit nutnost opatrného zacházení.

Vybírat je u strašilek opravdu z čeho i velikostně: některé strašilky mají tři centimetry, jiné dorůstají až dvaceti centimetrů. Všechny ale patří mezi býložravce, takže se živí výhradně rostlinami. V našich podmínkách se řada druhů spokojí s listy ostružiníku, maliníku, břečťanu, jiným vyhovuje zlatice, šeřík, zimolez nebo třeba kapradí.