Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaká strava je k půdě nejšetrnější? Vegani skončili až za vegetariány

aktualizováno 
Vezměte hektar půdy a zkuste z něj celý rok živit jednoho člověka. Podle amerického průzkumu na tom bude nejlíp ten, kdo odmítá maso, ale dá si mléčné výrobky nebo vejce. Hned po vegetariánech by uměli půdu nejlépe využít ti, kdo velmi umírněně konzumují i maso a až po nich vegani, jejichž jídelníček přitom hlásá šetrnost k přírodě. Klasický masožrout je ovšem na tom nejhůř.

Z takového stolu by měl vegetarián radost. | foto: Profimedia.cz

Zajímavá studie o tom, jaký druh stravování by nejlépe uživil lidstvo, vyšla v kalifornském magazínu Elementa: Science of the Anthropocene. Srovnávala deset různých typů stravování podle toho, jaký typ půdy a v jakém množství potřebují. Od současné americké stravy přes diety s různě odstupňovaným podílem živočišné stravy až k těm úplně vegetariánským jídelníčkům (ovolakto, lakto) a veganským.

Plýtvající masožrouti

Logicky a zjednodušeně jsou na zemědělskou půdu nejméně náročné diety vegetariánské a veganské. Rostlinnou stravu totiž jen vypěstujete a můžete ji rovnou sníst. Energie jde ze slunce skrz fotosyntézu do rostlin a z rostlin do vás. Abyste produkovali stravu živočišnou, musíte to přírodou prohnat nadvakrát. Ze slunce fotosyntézou do rostlin, z rostlin jako krmi do zvířat a teprve pak můžete jíst hmotu zvířat.

Graf znázorňující kolik plochy půdy by v ideálním případě stačilo uživit...

Graf znázorňuje, kolik plochy půdy by v ideálním případě stačilo uživit jednoho člověka.

Není to samozřejmě moc efektivní a když běžnou, plně masožravou dietu srovnáte například s veganskou, tak to udělá obrovský rozdíl. Přepočteno na využití půdy na hektar za rok vegan vystačí jen s 0,13 hektaru, kdežto průměrný masožravec potřebuje 1,08 hektaru na rok – a to je více než osmkrát tolik.

Realita neuznává ideální chlívečky

Problém s touhle kalkulací je ovšem v tom, že nezahrnuje reálné rozložení půdy a hlavně její využití. V USA například zabírají většinu půdy pastviny, na kterých vám (zjednodušeně) poroste jenom tráva a jejich konverze na jiné plodiny by byla buď nemožná nebo velmi drahá.

Všežravec
Všežravec (omnivor) je organismus, který se živí živočišnou a také rostlinnou potravou. Nespecializuje se pouze na jeden typ. V současnosti je tento typ stravování nejrozšířenější. Omnivor trpí nadváhou častěji než je tomu i jiných druhů stravování.

Semivegetariáni
Semivegetariáni nebo tzv. parciální vegetariáni, přijímají rostlinnou stravu s určitými druhy masa. Konzumují ryby a hrabavou drůbež a také nízkotučné mléčné výrobky, červené maso z jídelníčku vylučují.

Lakto-ovo vegetarián
Nekonzumuje maso, ale jedí vejce a mléčné výrobky (mléko, sýr, máslo nebo jogurt). Pojmenování má latinsky původ, kde lacto znamená mléko a ovo vejce.

Frutariáni
Konzumují pouze rostlinné produkty. Frutariánství je přísná forma veganství. Dbají o to, aby nepoškozovali rostliny. Frutariáni konzumují ovoce, ořechy a semena. Vyhýbají se zelenině a živočišným produktům.

Vegani
Vegani vylučují konzumaci živočišných produktů (maso, mléko, sýry, vejce, med). Živí se jen rostlinnou stravou. Je to životní styl, který zakazuje využívání živočišných produktů pro naše potřeby.

Abyste z pastvin dostali nějakou potravu, můžete na nich chovat například skot. Ovolaktovegetariáni a laktovegetariáni tuhle půdu využijí alespoň částečně (budou moct čerpat mléčné výrobky), zbude jim však spousta nevyužitého masa. Vegani si pak na takovém typu půdy neškrtnou vůbec a museli by na ní nechat pučet divočinu, nebo ji přeměnit na jiný typ využití.

Umírnění všežravci šetrnější než vegani

Pokud potom propočítáte, jak by s reálnou půdou (v USA) různé diety vystačily, vyjde z toho dost zajímavé srovnání.

Nejvíce lidí by uživila laktovegetariánská dieta s ovolaktovegetariánskou stravou hned v závěsu. Pak ale překvapivě vychází ještě všežravá dieta s 20% podílem živočišné stravy a za ní i ta 40%. Teprve na pátém místě je strava veganská.

Schopnost rozumně využít potenciál pastvin tady rozhoduje. A i když je čistě rostlinná strava teoreticky nejefektivnější, v reálném rozložení podle typů půd narazí na limit. Luštěniny, oříšky a olejniny zkrátka na pastvě nerostou.

Je to složitější

Je tady dost dobře vidět, jak jsou podobné počty a jejich interpretace složité. Přitom šlo čistě jen o teoretickou schopnost půdy uživit na dané ploše při určitém způsobu stravy. Pokud by se měly započítat i další faktory – například vliv konkrétní diety na spotřebované zdroje (voda, dusík, energie) a životní prostředí (emise CO2), bylo by to ještě komplikovanější. Každá země má navíc jiné rozložení půdy.

Výsledky, myslím, ale i tak stojí za to. Je moc pěkně vidět o kolik je rostlinná strava efektivnější pokud jde o hlavní zdroj (půdu) a taky to jak s tím výběr naší diety může obrovsky zahýbat. Příklon k dietě s převahou rostlinné stravy může ušetřit spoustu půdy.

Zároveň je ale jasné i to, že se o vlivech jednotlivých diet nedají sázet kategorické úsudky. Čím víc reálných faktorů započítáte, tím je spektrum od ideálu k realitě plynulejší. Vegani, vegetariáni nebo všežravci – každý typ diety má prostě svoje výhody i nevýhody.

Původní článek byl napsán pro web Cuketka.cz a byl redakčně upraven.

Autor:



Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

KVÍZ: Deset anglických kuchařských výrazů, které musíte znát v receptech

Při vaření se používá hodně postupů, které v anglické terminologii u nás nejsou...

Dnes jen už málokdo vaří podle ušmudlaného deníčku po mamince. Není nic snadnějšího než sednout k počítači nebo...



Pláže Floridy ochromil červený příliv. Hynou ryby, ptáci i želvy

Mrtvé ryby na plážích Floridy

Velká horka trápí nejen Česko, ale i americkou Floridu. Čtenářka Renata Mysliveček, která u zdejších pláží žije, den za...

Se zahradou si hraje. Má být oslavou života, pod jehličnany je mrtvo, říká

Růže jsou podle majitele tohoto nádherně rozkvetlého království pro každou...

Zahradničí přes dvacet let a miluje anglický a holandský typ neformálních zahrad s ostrým kontrastem květů a syté...

Z Prahy prchají do Posázaví na chalupu s půvabnou zahradou po babičce

Dům a zahrada po babičce s dědou přinášejí rodině z Prahy spoustu radosti a...

Domek se zahradou, které budovali zhruba před sedmdesáti lety její děda s babičkou, jsou srdeční záležitostí čtenářky,...

Další z rubriky

VIDEO: Paprikové chilli barbecue, luxusní příloha ke grilovanému masu

Paprikové čatní připravené čistě jen z přírodních surovin.

Otevřete skleničku zářivě červených, jakoby sklovitých paprikových nudliček, a ať je přidáte ke grilovanému masu, k...

Na lovu kešek stačí používat hlavu, užívají si ho i rodiny s dětmi

Keškaře neboli kačery najdete i mezi dětmi, koníčku se věnují celé rodiny.

Kačeři alias lovci kešek jsou všude kolem nás, tento koníček spojuje celé rodiny. Ačkoli o geocachingu se v posledních...

Šest kroků k výběru správného zasklení do nových oken

Než budete vyměňovat okna, uvažte, jaké vlastnosti po něm budete požadovat.

Chystáte se stavět nebo budete měnit okna? Zasklení, které tvoří většinu plochy okna, má na jeho vlastnosti zásadní...

Najdete na iDNES.cz