Zajímavá studie o tom, jaký druh stravování by nejlépe uživil lidstvo, vyšla v kalifornském magazínu Elementa: Science of the Anthropocene. Srovnávala deset různých typů stravování podle toho, jaký typ půdy a v jakém množství potřebují. Od současné americké stravy přes diety s různě odstupňovaným podílem živočišné stravy až k těm úplně vegetariánským jídelníčkům (ovolakto, lakto) a veganským.
Plýtvající masožrouti
Logicky a zjednodušeně jsou na zemědělskou půdu nejméně náročné diety vegetariánské a veganské. Rostlinnou stravu totiž jen vypěstujete a můžete ji rovnou sníst. Energie jde ze slunce skrz fotosyntézu do rostlin a z rostlin do vás. Abyste produkovali stravu živočišnou, musíte to přírodou prohnat nadvakrát. Ze slunce fotosyntézou do rostlin, z rostlin jako krmi do zvířat a teprve pak můžete jíst hmotu zvířat.
Graf znázorňuje, kolik plochy půdy by v ideálním případě stačilo uživit jednoho člověka.
Není to samozřejmě moc efektivní a když běžnou, plně masožravou dietu srovnáte například s veganskou, tak to udělá obrovský rozdíl. Přepočteno na využití půdy na hektar za rok vegan vystačí jen s 0,13 hektaru, kdežto průměrný masožravec potřebuje 1,08 hektaru na rok – a to je více než osmkrát tolik.
Realita neuznává ideální chlívečky
Problém s touhle kalkulací je ovšem v tom, že nezahrnuje reálné rozložení půdy a hlavně její využití. V USA například zabírají většinu půdy pastviny, na kterých vám (zjednodušeně) poroste jenom tráva a jejich konverze na jiné plodiny by byla buď nemožná nebo velmi drahá.
Všežravec Semivegetariáni Lakto-ovo vegetarián Frutariáni Vegani |
Abyste z pastvin dostali nějakou potravu, můžete na nich chovat například skot. Ovolaktovegetariáni a laktovegetariáni tuhle půdu využijí alespoň částečně (budou moct čerpat mléčné výrobky), zbude jim však spousta nevyužitého masa. Vegani si pak na takovém typu půdy neškrtnou vůbec a museli by na ní nechat pučet divočinu, nebo ji přeměnit na jiný typ využití.
Umírnění všežravci šetrnější než vegani
Pokud potom propočítáte, jak by s reálnou půdou (v USA) různé diety vystačily, vyjde z toho dost zajímavé srovnání.
Nejvíce lidí by uživila laktovegetariánská dieta s ovolaktovegetariánskou stravou hned v závěsu. Pak ale překvapivě vychází ještě všežravá dieta s 20% podílem živočišné stravy a za ní i ta 40%. Teprve na pátém místě je strava veganská.
Schopnost rozumně využít potenciál pastvin tady rozhoduje. A i když je čistě rostlinná strava teoreticky nejefektivnější, v reálném rozložení podle typů půd narazí na limit. Luštěniny, oříšky a olejniny zkrátka na pastvě nerostou.
Je to složitější
Je tady dost dobře vidět, jak jsou podobné počty a jejich interpretace složité. Přitom šlo čistě jen o teoretickou schopnost půdy uživit na dané ploše při určitém způsobu stravy. Pokud by se měly započítat i další faktory – například vliv konkrétní diety na spotřebované zdroje (voda, dusík, energie) a životní prostředí (emise CO2), bylo by to ještě komplikovanější. Každá země má navíc jiné rozložení půdy.
Výsledky, myslím, ale i tak stojí za to. Je moc pěkně vidět o kolik je rostlinná strava efektivnější pokud jde o hlavní zdroj (půdu) a taky to jak s tím výběr naší diety může obrovsky zahýbat. Příklon k dietě s převahou rostlinné stravy může ušetřit spoustu půdy.
Zároveň je ale jasné i to, že se o vlivech jednotlivých diet nedají sázet kategorické úsudky. Čím víc reálných faktorů započítáte, tím je spektrum od ideálu k realitě plynulejší. Vegani, vegetariáni nebo všežravci – každý typ diety má prostě svoje výhody i nevýhody.
Původní článek byl napsán pro web Cuketka.cz a byl redakčně upraven.
