Pozvolné zvyšování teploty ve střední Evropě ovlivní kromě horských oblastí i zemědělce v nížinách. Ti během příštích desetiletí pravděpodobně budou muset alespoň zčásti přejít na pěstování jiných plodin, než jsou v současnosti zvyklí.
„Pokládám téměř za jisté, že se postupně objeví například čirok, proso či quinoa čili merlík,“ vyjmenovává kulturní ekolog Ivan Rynda. Právě merlík, kterému se přezdívá „poklad Inků“ a jenž pochází z Jižní Ameriky, je dnes modernímu světu velmi blízko pro svou chuť i nutriční vlastnosti.
„Je pravděpodobné, že si tyto pro česká pole netypické plodiny cestu na trh do několika let najdou. Změnu nevylučuji ani v ovocnářství, nedivil bych se fíkům někde na jižní Moravě,“ dodává Ivan Rynda.
Existenci fenoménu globálního oteplování, které má tyto změny klimatu na svědomí, dnes potvrzuje většina světových vědců. Včetně Ivana Ryndy, který tento jev přisuzuje působení člověka, nikoliv cyklickým změnám planety.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
„Hlavním argumentem, že je globální oteplování způsobeno člověkem, stojí na tvrzení, že ‚poruchy‘ počasí jsou oproti minulým historickým obdobím velmi rychlé. Příkladem je posledních asi dvacet let. Za tu dobu jsme zažili sedm ‚pětisetletých‘ a ‚tisíciletých‘ povodní. Nebo bylo snad patnáct či osmnáct nejteplejších let za poslední dvě století. To už není náhoda,“ vysvětluje.
Klimatické změny je možné zdokumentovat také množstvím skleníkových plynů v ovzduší, jejichž koncentrace je dnes oproti začátku průmyslové epochy o víc než třetinu vyšší. Za to může nejen samotný počet na Zemi žijících lidí, kteří vydechují oxid uhličitý, ale také chov dobytka či pěstování rýže, protože to vše produkuje metan.
Za hlavní zdroj skleníkových plynů ale Ivan Rynda vidí zásadní zvyšování energetické spotřeby lidstva. „Lidstvo objevilo zásoby ‚podzemního lesa‘, tedy zemní plyn, ropu a tak dále, což je vlastně akumulovaný uhlík, který má původ ve slunečním záření. Toto sluneční záření umožnilo během milionů let růst rostlin na zemi, které se pak přeměnily v podzemí ve fosilní paliva. My teď ten uhlík, který se stovky milionů let ukládal, uvolňujeme do ovzduší během několika desetiletí,“ popisuje.
