Cesta supů na umělé skalní hnízdo s překrásným výhledem na bulharské hory a řeku Ardu byla stejně náročná jako loni. Den před výstupem Antonín Vaidl, kurátor chovu ptáků pražské zoo a koordinátor evropského záchovného programu (EEP) pro supy mrchožravé, převezl s kolegy dvě mladé samičky supů do chovné a záchranné stanice ve Staré Zagoře.
Obě supí mláďata odchovaná v Praze (jedna samička se vylíhla ve zlínské zoo 29. května, druhá 12. června v Praze) tu strávila poslední noc v lidské péči a ráno absolvovala veterinární prohlídku.
Pak byla převezena do stanice v Madžarovu, kde jim terénní pracovníci nasadili satelitní vysílačky v podobě batůžku. Díky tomu budou mít ochranáři neustále přehled, kde se samičky supů pohybují.
V umělém skalním hnízdě obě mláďata stráví zhruba jen dva týdny, kdy je budou ochranáři i přikrmovat, poté je vypustí do volné přírody. Spolu s nimi pak budou zhruba v polovině srpna do bulharských hor vypuštěna i další dvě letošní mláďata.
Ta se vylíhla chovnému páru pocházejícímu ze Zoo Praha – samici Lily a samci Andymu – přímo v chovné a záchranné stanici ve Staré Zagoře. Chovný pár tam byl totiž z Prahy převezen už letos v únoru.
První sup mrchožravý, tedy nejohroženější zástupce evropských druhů supů, byl v Zoo Praha odchován v roce 2000. Do letošního roku se tu vylíhlo 32 mláďat, čímž se nemůže pochlubit žádná jiná zoo na světě.
Plemennou knihu supa mrchožravého, zařazeného od roku 2007 na Červeném seznamu IUCN v kategorii „ohrožený“, vedou v pražské zoo od roku 2002, záchranný program EEP od roku 2012.
Veterinář Rusko Petrov z organizace Green Balkans se dívá směrem k místu na skalní nice s umělým hnízdem, kam byla o chvíli později umístěna mláďata přivezená ze Zoo Praha.
Dobromil Dobrev z organizace BirdLife Bulgaria přebírá vak s mládětem, jehož dočasným domovem se stalo umělé hnízdo s překrásným výhledem na bulharské hory a řeku Ardu.
SUP MRCHOŽRAVÝ Neophron percnopterus) Nejohroženější druh supa v Evropě, například populaci na Balkáně tvoří zhruba jen 30 dospělých párů, takže je blízká vyhynutí.
Balkánský poloostrov je důležitým mostem mezi západní a východní populací tohoto supa, v Bulharsku přitom nyní žije méně než třicet párů. Proto od roku 2013 spolupracuje Zoo Praha s organizací Green Balkans: nejprve zajistila výstavbu chovných voliér ve Staré Zagoře, v roce 2016 tu začal projekt experimentálního vypouštění.
Do letoška bylo díky této spolupráci v bulharských horách volně vypuštěno třináct supů, z toho osm odchovaných v Zoo Praha. A brzy se díky letošní reintrodukci rozroste populace supů mrchožravých v bulharských horách o další čtyři nádherné dravce.
Protože je pohyb vypuštěných zvířat monitorován vysílačkami, mají ochranáři dokonalý přehled i o jejich migraci do Afriky. „Díky satelitnímu sledování víme, že naši vypuštění supi migrují do Čadu, Sudánu nebo do Etiopie,“ prozradila Lenka Pastorčáková, tisková mluvčí Zoo Praha.
