Tahle scéna je z komedie Notting Hill: u stolu vysvětluje éterická, unaveně působící dívka, že je frutariánka. Jí jen ovoce spadlé ze stromů. Nic mrtvého, nic utrženého, nic zabitého... Působí to směšně.
Zdraví a energie na talíři
Když jsem začátkem října se smíšenými pocity kráčela na ochutnávku raw food do nedávno otevřené restaurace Jelica Biogurmánia na pražském Zlíchově, první v hlavním městě, která se specializuje na vitariánskou, tedy syrovou stravu, ta scéna se mi vracela. Vitariáni jedí také jen "živé". Ovoce a zeleninu sice klidně utrhnou, ale vše jedí tepelně neupravené. Jistě, salát není špatný, ale několik chodů? Bude to kapusta se zelím a švestka v hrušce? Jak to může chutnat?
Vitariánské menu ze Zlíchova |
Nejprve si ujasněme pár pojmů. Zjednodušeně řečeno: vegetariáni nejedí maso a jatečné produkty. Vegani nekonzumují nic živočišného původu, ale klidně si vyvařují. Vitariáni nepotřebují ani sporák; suroviny, absolutně čerstvé a v biokvalitě, zahřívají nanejvýš do teploty 42 stupňů, jinak by zničili životodárné enzymy, látky, které pomáhají trávení.
Uvařená mrkev nebo kedlubna jsou podle vitariánů mrtvé. Tělo si pak musí enzymy samo vytvořit, čímž se naopak vyčerpává a je pak náchylné k nemocem, alergiím, stárne. Jen syrové jídlo si zachovává opravdovou energii, chuť a vedle enzymů i vitaminy a minerály. Co tatarák? Nebo sašimi? Prý zásadám raw food neodporují. Ale je to negativní energie, mrtvola.
Dobrá, ale není to trochu nuda? Předesílám, mám ráda maso, miluju grilování, horkou polévku, čerstvou kávu. A takhle jen ovoce, zelenina, semena, ořechy, žádné brambory, "hemenex" ani čaj... A život bez sýrů!?
Syrové jídlo není nuda ani náhodou
Jak vzápětí zjišťuji, nuda to není. Vitariáni totiž místo vaření máčejí a nakličují, suší a drtí, mixují a krouhají, marinují. A tak si dopřáváme ohňostroj chutí: dokonce tortillu, pizzu, špagety, ravioli, pikantní mrkvovou polévku, skvělý čokoládový dort. I sýra se dočkám, z ořechů kešu.
"Kdyby mi to někdo vařil, klidně bych na takovou stravu přešla," komentuje menu kolegyně. U stolu je nás asi deset, souhlasíme. Je to opravdu dobré. Moc dobré.
Jen to chce dost fantazie. "A času," říká šéfkuchař Petr Malček.
I pizzu vitarián připraví syrovou.
"Třeba těsto na pizzu trvá tři dny. Pohanku máčíte dvanáct hodin, promýváte ve vodě. Pak se voda slije, pohanka dvanáct hodin klíčí, opět promýváte, aby neplesnivěla. Sušíte dalších dvanáct hodin. Semelete, přidáte mořské řasy a další ingredience, uděláte těstíčko, z něho placky a ty zase sušíte. Jak říkám, tři dny práce," popisuje postup přípravy.
Nebo sýr. "Připravujeme ho z namletých mandlí či ořechů kešu, přidáváme přírodní probiotika, ono to zkvasí, nakyne. Rajčata sušíme na sluníčku, na pesto přidáme česnek, piniové oříšky, olivový olej lisovaný za studena. Vše v biokvalitě a superzdravé," líčí Malček nadšeně další chody. "Dřív jsem většinou dělal středomořskou kuchyni, ale tohle mne zajímalo. Jím syrové tak tři měsíce, cítím se výborně a zhubl jsem deset kilo."
Elixír mládí a zdraví. A pořádné energetické turbo
Ačkoli lékaři bývají skeptičtí, argumenty vitariánů znějí logicky a zkušenosti jsou inspirativní, ať už se na věc díváte jakkoli. Na internetu najdete mraky diskusí a stránek, začněte třeba s vitarian.cz. A mimochodem pionýr raw food dr. Norman Walker se prý dožil 99 let, některé prameny uvádějí dokonce 116. I to je dobrá reference.
"Líbí se mi, že vitariány nelákají reklamy stylu 'pojďte a kupujte'. Nejde o byznys. Potřebujete jen kvalitní biosuroviny a pár věcí, hlavně výkonný mixér. Stát nás nikdy nebude podporovat: nechodíme do supermarketů a k doktorům, pokud si zrovna něco nezlomíme. Jste zdraví, vybělí se zuby, máte čistou pleť a po čase i mnohem lepší termoregulaci, energii, nesmrdíte," tvrdí Radoslav Vučičevič, majitel restaurace Jelica Biogurmánia.
Před časem prodělal rakovinu kůže, teď je přesvědčený, že už ji mít nikdy nebude. "Začal jsem s vitariánstvím v šestatřiceti, budou to tři roky. Dřív mě bolely všechny klouby, stará zranění, zdálo se, že ve čtyřiceti budu troska, ale všechno samo odešlo." Je vysoký, štíhlý, vypadá to, že nestrádá. Přesto, nechybí mu maso, třeba tatarák? Ten by přece mohl.
Biogurmánie Jelica ladí formuPokud by vás popadla touha ochutnat vitariánské menu, pozor, momentálně má zlíchovská restaurace otevřeno jen každé úterý od 17 hodin. Znovuotevření restaurace, která už bude nabízet čistě jen syrovou stravu, se připravuje zhruba na konec listopadu; aktuality lze sledovat na Facebooku. |
"Ze začátku jsem měl chutě, závislost na vařených potravinách je horší než na drogách, zbavujete se jí obtížně. Navíc jsou tu zažité rituály. Ano, zpočátku jsem si maso dal, nebo rybu. Ale pak zjistíte, jak tělo funguje. Řekne si samo, co potřebuje, když mu dáte šanci. Když si dáte bůček, máte chuť na pivo a pak na cigaretu. Ty špatné věci se přitahují. Ale takhle přestanete kouřit, pít alkohol. My si můžeme dát třeba biovíno, ale já už na něj nemám chuť. Dřív jsem pil hodně, dneska jdu do hospody, kluci mají pivo, já si dám vodu nebo fresh a nic mi nechybí."
Jeho mladší bratr Miroslav je aktivní sportovec, na raw food přešel kvůli nemoci. "Byl jsem mladý, silný, vydělal peníze a pak jsem dostal kolitidu (zánět střevní sliznice), rozjela se mi parodontóza, štítná žláza. Začal jsem jíst syrovou stravu a ten přechod byl strašný. Měl jsem horší stavy, rok to trvalo, bylo to hrozné, ale pak tělo začalo sílit, nemoc ustupovat, je to bomba," říká.
Často prý mívá chuť třeba na svíčkovou. Neříká si tělo o maso? "Chodím pravidelně na kontroly na endokrinologii a když řeknu, že jsem vitarián, doktoři začnou: to bude chybět chrom a béčko... Ale já mám výsledky absolutně perfektní. Člověk by si asi mohl občas zahřešit, jenomže ten proces narušíte. Nebude to ono. Už to nebude takový turbo."
