Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malý tamarín má krásné bílé vousy a začíná slézat rodičům ze zad

  1:08aktualizováno  1:08
Narození prvního mláděte tamarínů bělovousých v rámci českých a slovenských zoologických zahrad se v pražské Troji dočkali 16. června. Trvalo 9 let, než se podařilo sestavit ideální pár. Velký chovatelský úspěch je to i proto, že tento druh je v zoo po celém světě zastoupený pouze 20 zvířaty.

Pohlaví mláděte, které je velmi drobné a velmi dobře osrstěné, zatím chovatelé neznají. „Navíc se stále ještě hodně schovává na zádech u svých rodičů, ať už u matky, nebo u otce - péče rodičů je totiž střídavá. Takže bude pravděpodobně ještě pár týdnů trvat, než budeme s jistotou vědět, jakého je mládě pohlaví,“ konstatuje s úsměvem kurátor primátů Vít Lukáš.

Fotogalerie

V přírodě žijí tamaríni v rodinných skupinách, dokonce po několik generací - páry totiž mívají mláďata každý rok. I mládě v Zoo Praha tedy zůstane u svých rodičů minimálně přes rok. “Je důležité, aby u rodičů vidělo porod, starost o mládě a výchovu, což je fundamentální pro jeho další vývoj a založení vlastní rodiny. Zhruba v roce a půl tedy může odejít do jiné instituce, aby vytvořilo nový chovný pár,“ říká zoolog.

Několik prvních měsíců je mládě tamarínů absolutně závislé na mateřském mléku. „Takže máme štěstí, že náš samec mládě samici vždy včas vrací a to se může dostatečně napít. Někteří dominantní samci totiž nechtějí mládě samici vracet,“ popisuje zajímavosti ze života tamarínů Vít Lukáš.

V Praze je naštěstí dominantní samice, takže je to ona, kdo rozhoduje, u koho mládě zrovna bude. „Samci mládě půjčuje, aby se o něj postaral, když si ona potřebuje odpočinout. Ale kdykoliv ho chce zpátky, bez problémů ho od samce zase získá,“ vysvětluje kurátor primátů, jak to chodí u tamarínů doma.

Vzácní tamaríni bělovousí

Tato drápkatá opička pochází z nížinných pralesů Amazonie. Žije v západní části Brazílie a severovýchodní části Peru v opravdu hustých lesích, takže stav její populace lze jen odhadovat. „Mělo by tu žít zhruba 8 zvířat na kilometr čtvereční, nicméně populace tamarínů klesá, protože plocha jimi obývaného biotopu se zmenšuje kvůli těžbě dřeva a výsadbě palmy olejné či soji. Ubývá jich i kvůli odchytu za účelem nelegálního prodeje na černých trzích; drápkaté opice jsou totiž velmi populární mazlíčci, zejména pro svou velikost (o tomto problému více zde). Druh tedy pomalu mizí a je minimálně zastoupený i v lidské péči, proto je tak cenné každé odchované mládě,“ uzavírá Vít Lukáš.

Nebude ale dlouho trvat, sotva pár měsíců, a mládě začne tzv. přižírat, tedy ochutnávat k mléku i pevnou stravu, kterou konzumují jeho rodiče. Až mnohem později úplně přejde na pevnou stravu dospělých.

Zatím se drží jako klíště srsti svých rodičů. Nebýt bílého zbarvení na obličeji, tak se na jejich těle často úplně ztrácí. Ale pomaloučku se osměluje a zkouší, co zvládne samo. Lze ho tedy zastihnout, jak se učí používat vlastní končetiny a vydává se na krátké průzkumy na vlastní pěst.

V expozici (přímo v Pavilonu goril ve spodní části Zoo Praha) je rodinka tamarínů vidět po celý den, tedy pokud nejsou během odpočinku někde v rohu schoulení jako malé, černé, chlupaté kuličky. „Pak je samozřejmě otázka štěstí, jestli přijdete zrovna ve chvíli, kdy se mládě doslova předvádí před návštěvníky a samice se s ním promenáduje přímo u skla,“ říká Lukáš.

Do venkovního výběhu chodí tamaríni relativně málo, i když je volba jen na nich. „Většinou tam chodí samec, takže mládě bylo na sluníčku zatím jen párkrát,“ konstatuje kurátor. Podstatné je, že prospívá a roste jako z vody.

Autor:



Nejčtenější

Po Česku se prohání tisíce bobrů, lidí už se nebojí a umí i zabíjet

Bobr evropský v plné práci. Vyrušit ho, to se vám nemusí vyplatit.

V české přírodě se znovu zabydlelo zvíře, které jsme kdysi vyhubili. Máme se z návratu bobrů radovat, nebo nabíjet...

Většině ovoce a zeleniny lednička škodí. Kde je tedy skladovat?

Nezralý ananas do lednice zásadně nepatří. A jak je to s dalším ovocem?

Draze zakoupené ovoce a zeleninu logicky chceme uchovat čerstvé a chladničku považujeme za jasnou volbu. Jenže většina...



Evropou se šíří noví škůdci. Tesaříci a krasci napadají okrasné dřeviny

Krasec Lamprodila festiva

Tesaříci a krasci vázaní na jalovce byli posledních padesát let ve střední Evropě velice vzácní a ohrožení. S útlumem...

KVÍZ: Bazmek nebo pačok. Vyznáte se ve starém řemeslnickém slangu?

Rozumíte, když s vámi mluví řemeslník?

Řemeslníci někdy mají tendenci používat termíny, kterými chtějí ohromit zákazníky, aby dali najevo odbornou převahu. Ne...

V Indii zalili omylem psa do asfaltu. Lhostejní dělníci ho odmítli vykopat

Spícího psa zaživa pohřbili do asfaltu

Až vzpoura místních obyvatel donutila silničáře vysvobodit ubohého psa. Kolemjdoucí jim sebrali bagr a psa z nově...

Další z rubriky

Americká kolie je impozantní plemeno, které ztvárnilo legendární Lassii

Americká kolie se stala inspirací ke vzniku legendární Lassie.

Americká kolie je elegantní mírumilovný pes, který naprosto zbožňuje svoji rodinu a rád se s ní pouští do každého...

Jeleni decimují skotskou přírodu, jejich stavy by mohli zredukovat vlci

Přemnožení jeleni decimují skotské lesy.

Ve Skotsku žije až čtyřicet jelenů na kilometru čtverečním. Okusují mladé stromky a brání regeneraci přírody. Skotští...

VIDEO: Obránci zvířat ukázali, jak žijí slepice v klecových chovech

Není výjimkou, že slepice žijí společně se svými mrtvými družkami.

Slepice jsou odrané z peří až na kůži, namačkané v malých klecích a stojící na rozkládajících se tělech slepic, které...

PŘÍBĚH: Jak se žije s protikvasinkovou dietou
PŘÍBĚH: Jak se žije s protikvasinkovou dietou

Bez čokolády, bez kávy, bez ovoce. Dominičiny zdravotní obtíže ustoupily až poté, co nasadila protikvasinkovou dietu. Jak se jí teď žije bez sladkostí?

Najdete na iDNES.cz