Divočákům svědčí hlavněenergetická kukuřice nechává sa na polích až do zimy.

Mají žrádlo i úkryt.

Jedna věc mě zaráží

Divoká prasata jsou dlouhodobě přemnožená, je dotován jejich odstřel, ale na krámech je maso divokého prasete za nekřesťanský peníze. Pokud by od někoho byla možnost odkupu částí prasete, dejte mi vědět na dannycool@seznam.cz, díky za nabídky. Jihlavsko.

Tak pokud by se jednalo o likvidaci zastřelených kusů, klidně se o ní postarám, já zvěřinu rád a ještě vás pozvu na kančí gulášek  nebo pokud někdo gulášek nerad, můžeme se přeci dohodnout jestli se šípkovou nebo se zelím 

Lidé pozorují lvi.

Hm

divočáci už dávno přemnožení jsou.....a odstřel žádnej (to se týká například už i Prahy).

v roce 2013 bylo sloveno v čechách a na moravě přes 168000 ks divočáků např. v roce 1980 18600 ks divočáků

Nedavny vyzkum divocaku ukazal, ze prasata nejsou vubec chytra a dokonce ani nemigruji. Stezi za den ujdou 1km a to jen pro zradlo a zpet..takze v podstate zustavaji na stejnem miste. Kdyby byli myslivci co k cemu, tak ten odstrel k necemu bude. Staci chtit...jenze prase holt neni takova trofej jako 16terak.

Ten průzkum byl značne diskutabilní nemluvě o tom že záleží na roční době a biotopu - ve smyslu kolik toho prase nachodí. Pokud máte lán kukuřice tak se prasta mohou vetšinu doby zdržovat v něm a nemusí vylézt čili žádná šance na lov, nebo prasta mohou do lánu docházet za tmy a zase pokud nevidím na co střílím je to o ničem...Největší šance ja tedy za soumraku nebo brzo ráno Mám zkušnost že prase se skoro nehne ale i že ujde i několik km - ke zmíněnému lánu kukuřice...

Zdravím, jen několik upřesnění k lovu prasat. Celoročně se dají z posedu lovit jen malá prasata - selata (cca do 30 kg i když ani to není dogma) Velká prasata až v závěru roku. Naháňky - hromadné hony se konají také pouze na konci orku a i tam se loví pouze malá prasata, záleží co hodpodář povolí zda jen selata nebo i lončáky (prasata do věku 1,5 - 1,75 roku). Prasata jsou nejvíc aktivní v noci a proto je třeba, aby byl sníh na kterém jsou v tomto období vidět a hlavně aby se dala správně identifikovat. Jezdím na naháňky a letos se ulovilo na 3 naháňkách 19 prasat z celkových 120 ulovených v tom revíru. Je vidět že intenzivní individuální lov je potřeba a ani sebevíc naháněk stav prasat nemůže utlumit. Vysoké stavy prasta jsou způsobené hlavně velkým nárůstem monokulturních lánů (kukuřice, řepka)m teplou zimou a také stále těžšíma podmínkama při lovu (mnoho lidí v lese, zvěř nemá klid a je neustále v pohybu).

§ 1 - § 2

Doba lovu – prase divoké

-          Kňour a bachyně od 1. srpna do 31. prosince, sele a lončák od 1. ledna do 31. prosince,

-          celoročně lze v oboře odchytem lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy,

-          v oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní lze celoročně lovit prase divoké.

A co tak místo toho aby se myslivci báli, začli dělat svoji práci a začali populaci divokých prasat regulovat střelbou?

A oni ji neregulují? Krom toho to není jejich práce, ale koníček.

A než napíšete, že by to měli dělat profesionálové, tak si zkuste spočítat, na kolik by potom odstřel divočáka vyšel a kdo by ho vlastně platil

Co v Brdech na jihozápad od Prahy udělali na divoká prasata naháňky, tak je nějak okolo naší obce a v našich zahradách jejich přítomnost nějak nepozorujeme.

Ale taky to může být tím, že skončila houbařská sezóna, v lesích je tedy klid a protože je teplo, mohou si vesele užívat příjemné zimy.

Uvidíme až zamrzne a na čuníky přijde hlad.

Myslivci by  asi potřebovali, aby  hybernovali i ti  divočáci a to na bílé sněhové pokrývce.  Jinak zřejmě nejsou schopni  trefit.

A rybáři mně  připadají, že si připravují půdu pro  žádost o dotace na mírnou zimu.

Kdyby  mrzlo, tak by  zase  říkali, že se kapři dusí pod ledem

Měli bychom mít radost, že zvířátka nemrznou, a  nevymýšlet problémy.

"Čuníci" nezřídka vycházejí po hodině povolené k odstřelu a na nezasněžené krajině jsou navíc v noci hůř vidět než na sněhu za měsíčku.

kdyby mrzlo, tak třeba bachyně porodí jen 8 selat, když je teplo, má dostatek potravy, tak porodnost může být vyšší. Navíc mráz přirozeně redukuje slabá mláďata, která naopak za teplého počasí mohou přežít.

Jsou jen přírodní zákony, není třeba si kvůli tomu dělat srandu z myslivců.

A když je zima, rybáři udělají kapříkům v ledě díru aby tam nějaký ten kyslík se dostal.

V mírném pásmu v zimě má být mráz, ne aby v lednu kvetly vrby jako kdyby byl březen.