Manželé Vullersovi si farmu v americkém městečku Naples v nádherné oblasti Finger Lakes pořídili v roce 2007, kdy opustili rozjeté korporátní kariéry a rozhodli se žít na venkově.
Krávy Bonnie a Bellu, které k terapii používají, pořídili vloni v květnu. Rozhodla jejich něžná povaha a fakt, že nemají rohy. „Zdaleka ne každá kráva je k terapii vhodná,“ popsal výběr terapeutek pro New York Times jejich majitel Rudi Vullers.
Manželé Vullersovi se snaží všem zvířatům na farmě dopřát co nejlepší život a žádnou z krav nechovají ani na maso, ani na mléko. Také je chovají ve společné ohradě spolu s koňmi, tak jak by tomu bylo i ve volné přírodě.
Švýcarští dobytčí terapeuté měli původně skončit na jatkách
Trochu jinak tomu bylo v případě švýcarské farmy, která se zaměřuje především na produkci mléka. Sibylle Zwygartová nechtěla, aby její otec prodal na jatka dvě jalovice a býka, pro které nebylo na farmě žádné využití.
S otcem se domluvila, že si krávy nechají, ale musela najít způsob, jak pokrýt náklady na jejich chov. A přes práci s malými dětmi, kterým ukazovala, co krávy potřebují, jak žijí a jak se o ně starat, došla až k práci terapeutické. „Krávy se na to perfektně hodí, mají rády tělesný kontakt a jsou to klidná zvířata,“ vysvětlila pro švýcarskou Buure TV.
Jedna terapie trvá dvě hodiny a vyjde asi na 50 švýcarských franků, tedy necelých 1200 korun. Začíná se teorií, pak klienti krávy čistí a budují si s nimi vzájemnou důvěru. Teprve poté přijde na řadu terapeutické mazlení a objímání.
Farmáři nechávají na zvířeti, zda chce s klientem spolupracovat
Na americké farmě vyjde oproti tomu jedna hodinová terapie na 75 dolarů, v přepočtu tedy zhruba na necelé dva tisíce korun. Je určena maximálně pro čtyři zájemce a za den proběhne jen jedno nebo dvě sezení.
Vede ji paní Vullersová, která zajišťuje, aby vše probíhalo v bezpečném a pozitivním duchu, a jeden ošetřovatel. Ten během terapie dohlíží na ostatní zvířata na pastvině. Celá terapie probíhá ze země a spočívá v kartáčování, interakci a mazlení se se zvířetem. Klienti se dostanou do přírody a kontakt se zvířaty jim poskytne kýžený relax a odpočinek.
Paní Vullersová není vystudovaná psycholožka a u terapie samozřejmě neexistují žádné konkrétní zaručené výsledky. Co ale interakce se zvířaty přináší stoprocentně, je podpora důvěry a empatie. Zásadou je zůstat při terapii v klidu. Krávy, podobně jako koně, totiž reagují velmi citlivě.
Ze společného zážitku s tak velkým zvířetem si člověk může hodně odnést. „Když se rozhodnete přijít na terapii a vstoupíte do jejich prostoru, spolupráce a napojení se zvířetem je stejně tak vaše rozhodnutí, jako jeho. Když to vyjde, je to kouzelné, ale zvířata do ničeho nenutíme. Právě proto, že vědí, že spolupráce je jejich volba, práci s lidmi tak milují,“ vysvětlují manželé na svých webových stránkách.
Pohoda zvířat je pro ně totiž stejně důležitá, jako ta lidská. „Čím více jste při samotném kontaktu v pohodě, tím přínosnější bude setkání pro zvíře i pro vás,“ podotýká ještě pro New York Times paní Vullersová.
Ve Spojených státech není výjimečná ani kozí jóga:
6. října 2018 |
